Při procházce Mikulovem na ně narazíte před každým domem - hnědé popelnice, do kterých místní hází bioodpad. Díky nim během čtyř let klesly Mikulovu náklady na odpady o polovinu - namísto toho, aby lidé házeli bioodpad do běžných popelnic, sváží se do kompostárny.
"Osvědčilo se to, popelnici na bioodpad má už každý," říká Tomáš Hlavenka z místní firmy STKO, která likvidaci odpadu zajišťuje.
Ministerstvo životního prostředí bude od radnic chtít, aby do roku 2020 nabízely lidem kromě barevných kontejnerů na papír, plast či sklo také ty na bioodpad.
Počítá s tím návrh Operačního programu Životní prostředí na další roky, který MŽP představilo veřejnosti.
Plán je však zatím dost obecný a rozhodně neznamená, že do šesti let bude v řadě kontejnerů na tříděný odpad ještě například hnědý na zbytky z kuchyně. Obcím bude stačit, když zajistí jejich likvidaci například ve sběrném dvoře.
"Obce budou mít na výběr, jaký systém sběru bioodpadu i kovů zvolí, a to obecně závaznou vyhláškou," řekla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
Oddělením bioodpadu mohou obce vydělat
O povinnosti třídit bioodpad se mluví několik let, řada měst s ním mezitím začala sama. Důvod je jednoduchý, dosud tvoří hlavně rostlinné zbytky až třetinu objemu popelnic na směsný odpad. Alespoň částečnou možnost třídit bioodpad má podle údajů ministerstva už zhruba tisícovka obcí. Pokud ho však lidé musí vozit několik kilometrů do sběrného dvora, lze o ekologickém přínosu pochybovat.
Právě třídění bioodpadu má pomoci naplnit evropské směrnice i snížit objem odpadů vyvážených na skládky. Bioodpad se obvykle používá pro výrobu kompostu, ale lze ho využít i energeticky. Města by měla ušetřit - zatímco za směsný odpad musí platit poplatek za skládky, z recyklovatelného odpadu mohou získat příjem.
Podle mluvčí Svazu měst a obcí Štěpánky Filipové se už dnes při sběru bioodpadu ukazuje jeden problém - například co se vzniklým kompostem. "Svaz několikrát navrhoval Ministerstvu zemědělství, aby zemědělci měli povinnost tyto produkty využívat, čímž by zároveň došlo ke zvýšení obsahu organických látek v půdách. Odborníci už léta varují, že organických látek je v půdě stále méně a méně. Zatím však bezúspěšně," dodala Filipová. V Mikulově však podle Hlavenky nemají problém. "Místní zemědělci o něj mají zájem, prodáváme jim ho," dodal Hlavenka.
Plechovky do tříděného?
Podobná povinnost má platit i pro kovové odpady, zejména konzervy nebo plechovky od nápojů. V tomto případě jde však spíše o administrativní opatření, protože ministerstvo nezvažuje povinnost zavedení speciálních kontejnerů.
"Kovové odpady přijímají téměř všechny sběrné dvory a občané běžně vozí kovy do výkupen druhotných surovin," dodala Roubíčková. Kontejnery na kov by nabídly nejlepší možnost příjmu těm, kdo už dnes vykrádají kontejnery například s papírem a sami ho pak odnášejí do sběrny prodat. "Není možné, aby obce investovaly do systému sběru kovových odpadů, když zůstane zachován i výkup kovů," dodala Filipová.
Ministerstvo o povinnosti třídění mluví i kvůli tomu, že chce část peněz z nového operačního programu rozdělit mezi obce právě na výstavbu zařízení na třídění a recyklaci. "Pro občany i firmy by tak měla být síť s barevnými kontejnery dostupnější a vstřícnější," dodala Roubíčková.
