Ekonomice se daří a firmy potřebují lidi. Hodně lidí. Častěji než dříve se zaměřují i na čerstvé absolventy vysokých škol. A ti si toho už všimli. Studenti se začali osmělovat ve finančních nárocích; ubývá těch, kteří by byli ochotni nastoupit do zaměstnání za nízkou mzdu.
Zatímco ještě v roce 2014 uvedla pětina respondentů, že by jako absolventi akceptovali nabídku s ohodnocením pod 15 tisíc korun hrubého měsíčně, nyní by ji přijalo jen 4,4 procenta dotázaných. Největší část studentů (24,1 procenta) nyní za minimální akceptovatelné mzdové rozmezí považuje 17,5 až 20 tisíc korun.
Vyplývá to z aktuálního průzkumu Asociace studentů a absolventů TOP zaměstnavatelé, kterého se v posledním loňském čtvrtletí účastnilo přes deset tisíc studentů z mnoha univerzit v Česku.
Jak si představují nástupní mzdu studenti a absolventi? Zdroj: TOP Zaměstnavatelé 2017
Ředitel studie Jakub Hořický přitakává, že víra studentů v to, že mají dobrou pozici na trhu práce, je nyní vysoká. „Věří si, i když třeba nemají přímo tu kvalifikaci, která je na trhu nejpoptávanější,“ říká.
Zároveň připomíná velké rozdíly mezi obory i regiony. Zatímco v Praze jsou očekávání posunuta o několik tisíc korun nahoru, v některých regionech jsou normální i ty nejnižší hodnoty z průzkumu. „Já jsem z jižních Čech a vidím, že absolventi a absolventky bakalářských studií nastoupí třeba jako účetní právě za těch patnáct tisíc,“ říká Hořický.
Celkově však studentům roste sebevědomí. Že je to z jejich strany oprávněný postoj, potvrzuje i analytik serveru Jobs.cz Tomáš Ervín Dombrovský. Poptávka po nich je totiž teď opravdu z historického hlediska vysoká. „Jen přes úřad práce shání firmy 140 tisíc lidí, z toho čtvrtina pozic byla loni určena i pro absolventy. V roce 2012 to přitom bylo jen 12 procent pozic,“ vypočítává Dombrovský.
Oživení poptávky podle něj přišlo v roce 2015 a loni se promítlo i do růstu nástupních mezd. Se zpožděním se následně osmělili i studenti a jejich požadavky.
Čísla však ukazují ještě jeden trend. Mírně ubylo i těch, kteří požadovali nejvyšší nástupní mzdy. To může být podle Hořického způsobeno dvěma faktory. Předně se dotazník tentokrát rozšířil i na studenty medicíny a farmaceutiky, čímž se snížila váha tradičně nejoptimističtějších (a posléze i nejlépe placených) studentů technických oborů. „Také ale mají studenti větší přehled a jsou realističtější,“ myslí si Hořický.
To opět potvrzuje i analytik Jobs.cz Dombrovský. „Rozhodně to není jako v předkrizových letech, kdy si absolventi ekonomie v Praze říkali o nástup čtyřicet až padesát tisíc, což bylo i tehdy nereálné,“ vysvětluje.
Nároky dnešních studentů se však podle něj také neupínají jen na čísla na výplatnici. „Více než předchozím pracovním generacím jim záleží na flexibilitě, volnu a hlavně na vlastním rozvoji. Pokud se jim toho nedostává, nebojí se vystřídat třeba tři zaměstnavatele za dva roky. To je potom často pro zaměstnavatele větší problém než mzdové nároky,“ dodává.
Mezi firmami vládne opět Škoda
Kromě údajů o platových očekáváních má anketa TOP Zaměstnavatelé ještě jeden tradiční výstup: žebříček nejžádanějších zaměstnavatelů v jednotlivých oborech.
První pětice firem se v průběhu let v anketě měnily jen málo. Stále jsou na špici Microsoft, ČEZ nebo Škoda Auto. Právě největší česká automobilka se nyní po roční pauze vrátila na post absolutního vítěze – tedy firmy, která získala nejvíc hlasů napříč všemi obory. Loni tento primát získal ČEZ.
| Advokátní kancelář | Havel, Holásek & Partners |
|---|---|
| Automobilový a strojírenský průmysl | Škoda Auto |
| Bankovnictví a investice | Komerční banka |
| Energetika | Skupina ČEZ |
| Informační technologie | Microsoft |
| Obchod | IKEA Česká republika |
| Pojišťovnictví | Česká pojišťovna |
| Poradenství, audit a daně | Deloitte Česká republika |
| Spotřebitelský průmysl | Plzeňský Prazdroj |
| Stavebnictví | STRABAG |
| Telekomunikace | T-Mobile Czech Republic |
| Farmacie a zdravotnictví | Sanofi/Zentiva |
I proto, že se zaměřuje pouze na firmy, které na českém trhu nabízejí pracovní pozice, pomíjí průzkum jinak snové zaměstnavatele, jakými jsou třeba Apple nebo Facebook.
Avšak právě v kategorii informačních technologií se přece jen povedly hned dva výraznější posuny oproti loňskému roku. Do první pětky poskočily české firmy Seznam.cz a Avast, místo tak nezbylo na Google a Red Hat.
Žebříček firem, ve kterém se logicky nahoře vyskytují velké korporace, ale nedovede reflektovat další trend, který je u studentů dle Hořického patrný. „Přibývá lidí – zejména v technických oborech – kteří chtějí rozjet vlastní podnikání, třeba si založit start-up. Nebo v nějakém pracovat,“ říká Hořický.
Samostatné podnikání podle současného průzkumu zvažuje 10,4 procenta studentů, v roce 2014 to bylo jen 8,5 procenta.
