Nutno říci, že ani nemohli - poslední šanci k tomu měli před třemi lety.
"Nedošlo k dohodě (o DPH pro restaurace) a nedá se předpokládat, že bude dosažena v nejbližších měsících. Česká republika nemá vyjednánu výjimku pro tuto oblast. Tak jako v ostatních oblastech, kde nemáme výjimku, by Česká republika měla harmonizovat," řekl po unijním jednání ministr financí Bohuslav Sobotka.
"Harmonizovat" zde znamená, že Česko musí od 1. května 2004 zavést vyšší DPH pro veškerá pohostinská zařízení a opustit nynější pětiprocentní sazbu.
Návrh na snížení DPH u restaurací předložila Francie, bylo to však ihned smeteno se stolu. "Některé země jen deklarovaly své záporné stanovisko," uvedl Sobotka.
Sám přitom odmítl manévr Francouzů, kteří chtěli, aby o DPH rozhodoval každý stát zvlášť. Takový postup by podle ministra "narušoval evropský trh". Navíc to ani nemělo šanci, protože téměř všichni ostatní byli proti.
Nyní už Česko nemá možnost zabránit zvýšení daní pro restaurace. Vyšší daně budou platit až do chvíle, než se celá unie shodne na nějaké nové úpravě DPH.
Praha totiž zmeškala vlak. Jak řekl Sobotka, "výjimky se vyjednávaly v období přistupování k EU – ta jednání skončila tuším v listopadu 2001". Češi mohli teoreticky otevřít tuto otázku ještě v roce 2002, kdy skončilo celé jednání o vstupu.
Snížené daně tak budou v českém okolí platit jen polští restauratéři, protože Varšava si vymohla několikaletou výjimku ze společného daňového režimu EU.
Česko má problém s daněmi pro restaurace od loňského podzimu. Tehdy ztroskotal na sporu o zdanění dětského oblečení návrh na novou úpravu DPH v unii.
Právě loni na podzim Sobotka ohlásil, že chce jednání o zdanění restaurací znovu obnovit. "Budeme jednat (o DPH) stravovacích zařízení. Budeme muset jednat samostatně," řekl tehdy.
Jako argument pro pokus o změnu ustanovení pro DPH v Česku uvedl, že "třináct zemí z budoucích pětadvaceti (členů EU) má tyto služby zařazeny ve snížené sazbě".
Pokus o změnu daňových ustanovení jen pro Česko by si vyžadoval velkou ochotu na straně EU a více než jen to. Obnovením jednání o výši DPH pro české hospody a restaurace by se totiž otevřel celý balík vstupních dohod. Každá přistupující země by pak mohla žádat o změny ve své dohodě.
To bylo velkou bariérou – o řadě vroubků, které už Česko v unii má, ani nemluvě. Začínají pokusem o poskytnutí státní pomoci pro Třinecké železárny a konče privatizací hnědouhelných dolů. V každé z těchto oblastí usilovalo Česko o něco, čím by zcela rušilo své závazky vůči unii.
