Letošní nástup léta názorně ukázal, jak si příroda umí pohrát s lidmi i jejich majetkem. Již od prvního červnového víkendu se lidé na velkém území Česka potýkali s následky silných bouřek, které s sebou přinesly přívalové deště, vichřice i krupobití. Bouřky přišly dokonce ve čtyřech vlnách.
Červnové záplavy v Česku |
Z údajů největších pojišťoven plyne, že dosud nahlášené škody jen za červen překročily 750 milionů korun. Kromě povodní ničily majetek také kroupy, které umějí způsobit rozsáhlé škody během pár minut.
„Od začátku června nám z celé republiky klienti nahlásili 6 800 živelních škod za přibližně 400 milionů korun,“ říká mluvčí tuzemské jedničky Generali České pojišťovny Ivana Buriánková. K nejpostiženějším krajům podle pojišťoven patří Moravskoslezský, Pardubický a Středočeský. U více než poloviny škod už také jednotlivé pojišťovny vyplatily pojistné plnění.
„Tento rok je unikátní v tom, že na sebe navázalo několik menších živelních událostí, které však v konečném součtu mají fatálnější následky a na mnohem větším území než v minulých letech. Co do počtu škod půjde pravděpodobně o rekordní rok,“ říká Petr Milata z ČSOB Pojišťovny.
„Jakkoliv byl letošní červen na živelní škody bohatý, dá se říci, že sezona živlů teprve začíná. Letní měsíce totiž bývají tradičně obdobím, kdy se na našem území potýkáme se škodami souvisejícími s bouřkami, vichřicemi či krupobitím. V poslední době nabývají na síle lokální kalamity,“ dodává Buriánková.
Povodně po sedmi letech
Pojišťovny kvůli velké vodě evidují stovky škod, již třetí týden v řadě |
„Živly se v průběhu let střídají. Zatímco v roce 2016 sužovalo naše klienty zejména krupobití, v následujících dvou letech to byly hlavně vichřice a vloni se k nim přidaly znovu kroupy. Záplavy si ve větším územním rozsahu vybírají přestávku a omezují se pouze na lokální úroveň,“ říká Václav Bálek z pojišťovny Allianz.
Letos už vedle červnových povodní úřadovaly i vichřice. Vysoké škody sčítaly pojišťovny v únoru po vichřicích Sabine a Julie. Jak ukazují statistiky České asociace pojišťoven, poryvy větru přitom obvykle způsobily v předchozích pěti letech výrazně vyšší škody než povodně. Červnové povodně škody z předchozích let překonají, ale ničivosti povodní z června 2013 zřejmě nedosáhly.
„Obecně výše majetkových škod stoupá, a to nejen s ohledem na obecné zvýšení počtu živelních událostí, ale i s tím, jak stoupá hodnota majetku obyvatel. Škody jsou pak samozřejmě vyšší,“ říká Veronika Nová z České asociace pojišťoven. Podle ní však nelze plošně říci, že by zvýšení počtu živelních událostí, a tedy majetkových škod, výrazněji zahýbalo s cenami.
„Pojišťovny ale přehodnocují rizika v místech, kde se zvyšuje počet těchto událostí a kde jsou opakované škody tohoto typu. Ale určitě se nedá říct, že by nás čekalo nějaké plošné zvyšování cen,“ říká Nová. Pojišťovny sice vyplácejí více, ale zároveň je tu tlak klientů na udržení výše ceny pojistného.
Doba pojištění pro získání důchodu bude mírnější, řekla Maláčová |
Renata Čapková z České podnikatelské pojišťovny navíc upozorňuje, že pojišťovny v jednotlivých zemích vycházejí z vyjednaných zajistných sazeb. A zajišťovny svou cenovou strategií vycházejí zejména z globálních přírodních katastrof, jako jsou ničivé orkány a hurikány.
Technický a produktový ředitel služby Rixo.cz Martin Ždímal nicméně očekává, že ceny pojištění majetku porostou rychlejším tempem. „A to nejen v důsledku nárůstu frekvence škod, ale i v důsledku růstu cen práce a materiálu,“ říká Ždímal. Podle něj se v pojišťovnách postupně projeví i změny klimatu a nárůst globální teploty. Kvůli tomu bude přibývat také zemědělských škod.
Všechno podražuje
A jaké největší chyby lidé při pojištění majetku dělají? „První velkou chybou je, že nemají majetek pojištěný. Počasí i statistiky nám dokazují, že pojistná událost způsobená vlivem počasí se nevyhne v průběhu života prakticky nikomu z nás,“ říká Milata.
„Lidé často ladí pojistnou smlouvu podle výše pojistného, nikoli podle hrozících rizik. Neaktualizují pojištění dostatečně často: pokud se nic neděje, měli by alespoň jednou za čtyři roky. Nebo vždy při větším zásahu, dovybavení, rekonstrukci nebo přístavbě,“ říká mluvčí pojišťovny Uniqa Eva Svobodová.
Lidé si raději pojistí auto než život. Nezměnil to ani strach z viru |
Výsledkem je, že lidé mají svůj majetek výrazně „podpojištěný“, tedy pojištěný na nižší částky, než je skutečná hodnota majetku. „Špatně nastavené pojistné částky často nedokážou pokrýt škodu vzniklou na jejich majetku po fatálních událostech, jako jsou povodně nebo požáry,“ říká Milan Káňa z Kooperativy.
Například podle online pojišťovací služby Rixo.cz je „podpojištěných“ šest z deseti majetkových smluv. Nemovitost průměrně o 1,8 milionu korun a domácnosti o 200 tisíc. „Běžně ve smlouvách nacházíme hodnoty, které už dávno neplatí,“ říká Ždímal.
Podle Bálka také lidé často neuvedou správné informace, které jsou důležité pro výpočet pojištění a které mají následně vliv na výpočet náhrady škody po případné pojistné události. Navíc je třeba počítat s postupným zdražováním.
„V posledních letech došlo ke strmému nárůstu cen nemovitostí zvláště v některých lokalitách a také ke zvýšení cen za služby ve stavebnictví, v řemeslech a v bydlení. To je třeba promítnout do pojistných částek v pojistné smlouvě. Samozřejmě to znamená i zvýšení pojistného,“ dodává Svobodová.
