Jak vyplývá ze studie poradenské společnosti A. T. Kearney, kterou má MF DNES k dispozici, lidé by o takové služby stáli. Například 84 procent lidí se zajímá o digitální peněženku, již lze propojit kartami či účty. Více než polovina Čechů také vidí přínosy ve sdílení dat, pokud z toho budou mít nějaké výhody.
„Většina českých bank se nezdráhá nové služby v rámci otevřeného bankovnictví zavádět, avšak některé banky jsou v tomto procesu relativně pozadu v porovnaní se západními či severskými bankovními trhy,“ říká senior konzultant A. T. Kearney Martin Blechta. Mohou se například bát, že ztratí přímou vazbu na klienta.
Překvapivě zatím do boje o klienty nevtrhli nebankovní poskytovatelé, jak se čekalo. „Pokud jde o nové druhy platebních služeb zavedené unijní směrnicí PSD2, obdržela ČNB dvě žádosti o povolení k činnosti správce informací o platebním účtu a jednu žádost platební instituce o rozšíření oprávnění k činnosti o tyto platební služby. Řízení o žádosti prozatím probíhají,“ říká mluvčí ČNB Denisa Všetíčková.
Do Česka se navíc příliš nehrnou ani firmy ze zahraničí, kterým působení na tuzemském trhu umožní licence z jakékoliv unijní země. „ČNB dále obdržela notifikaci týkající se těchto platebních služeb v případě dvou zahraničních platebních institucí (z nichž jedna zřídila v ČR pobočku) a 10 zahraničních institucí elektronických peněz,“ dodává Všetíčková.
Důvodem mohou být přísné požadavky na získání licence. „Spoustu fintech startupů mohly zaskočit regulatorní požadavky. Přece jen, regulace a startup jsou slova, která nejdou moc dohromady,“ říká Petr Koutný, šéf firmy BSC, která vyvíjí software pro finanční instituce.
Zdržení není na škodu
Pomalý start ale podle něj nemusí být na škodu. „Čím více času bude na vzdělávání subjektů na bankovním trhu, aby pochopily filozofii a rizika nového přístupu, tím lépe. Rychlý start nedokonalých projektů a jejich následné krachy by naopak mohly vést k nedůvěře ve filozofii otevřeného bankovnictví,“ dodává Koutný.
Jediná banka, která umožňuje ve svém internetovém bankovnictví správu účtů více bank, je nyní Creditas. V současnosti však lze připojit pouze účet ve Fio bance a v Equa bank. V nejbližší době mají přibýt ještě Air Bank a Česká spořitelna. „Rádi bychom měli co nejvíc bank, ale zatím jich jde připojit jen málo, říká místopředseda představenstva Banky Creditas Kamil Rataj. Přesto však věří, že se všechny banky připojí – a nejen kvůli tomu, že jim to nařizuje legislativa. Přes polovinu Čechů má účty ve více bankách.
Může se ale stát, že banky nakonec startupy předběhnou. Na rozdíl od nebankovních subjektů totiž nemusejí žádat o další povolení, protože je už ČNB kontroluje. Třeba Creditas slibuje, že ve druhé polovině roku představí multibankovní mobilní aplikaci, která bude umět obsluhovat účty ve všech tuzemských bankách. „Ve chvíli, kdy to budeme spouštět, ale půjde jen o šest až sedm bank. Aplikace bude pro všechny, nejen pro klienty Creditas,“ říká Rataj.
Další aplikace
A něco podobného slibují i velké banky. Třeba ČSOB chce nabídnout aplikaci NaNákupy, jež funguje jako digitální peněženka, úplně všem. Jak naznačuje studie A. T. Kearney, mohou to mít aplikace s bankovním rukopisem u klientů mnohem jednodušší. Poskytnout osobní údaje své hlavní bance se nezdráhá téměř nikdo. Naopak s technologickými firmami – ať už giganty jako Google či Facebook, nebo malé startupy – mají lidé v tomto směru problém.
„Technologičtí obři nemají stále v Česku tak silné jméno jako na západních trzích, kde je na ně nahlíženo jako na největší možnou konkurenci pro finanční instituce,“ říká Blechta. Mladší generace jsou jim jako poskytovatelům finančních služeb víc nakloněny.
