Šikovu reformu československého hospodářství zmařila sovětská okupace

  18:30aktualizováno  18:30
Přesně před 100 lety se narodil český ekonom a politik Ota Šik, který se v 60. letech minulého století pokusil o výraznou reformu československé ekonomiky. Jeho tzv. třetí cesta spočívala ve spojení centrálně plánovaného hospodářství s tržními mechanismy. Šikovu snahu zmařil v roce 1968 příjezd okupačních vojsk.

Po sovětské okupaci v srpnu 1968 byl Šik jedním z prvních politiků, kteří museli odejít z veřejné scény. Postupně přišel o všechny funkce, byl vyloučen z KSČ a nakonec mu bylo odňato i státní občanství.

Ota Šik se narodil 11. září 1919 v Plzni. Jako nezaměstnaný vstoupil v roce 1940 do ilegální KSČ a poté se stal členem ilegální skupiny levicového Národního hnutí pracující mládeže. „Syn židovského otce, jenž zmizel v dálce, získal náhradu za náboženství a tradici, které vlastně nikdy nepoznal,“ napsal například Pavel Kosatík ve svém článku Po třetí cestě Ota Šik. Po zatčení v roce 1941 byl až do konce války vězněn v koncentračním táboře Mauthausen.

Hned po válce se stal pracovníkem aparátu KSČ, absolvoval Vysokou školu politickou a sociální a Ústřední politickou školu KSČ a v roce 1951 se stal pedagogem na Vysoké škole politické ÚV KSČ. Jako ekonom tehdy nadšeně propagoval totalitní centrální plánování a asi by nikoho nenapadlo, že Šik bude v budoucnu ortodoxními komunisty označován za příslušníka pravicových revizionistických sil, který se paktuje s kontrarevolucí.

Nucený odchod do Švýcarska

V roce 1958 se Šik stal kandidátem ÚV KSČ a roku 1962 jeho členem. V letech 1957-61 byl profesorem Institutu společenských věd ÚV KSČ a od roku 1961 ředitelem Ekonomického ústavu ČSAV, do kterého v 60. letech například nastoupil jako mladý ekonom bývalý prezident Václav Klaus. 

Šik měl tehdy k dispozici všechny informace o československé ekonomice, která se ocitla v úpadku právě v důsledku teorií, které v 50. letech vyznával. Mezitím ovšem změnil názory a v čele mnoha československých ekonomů navrhl reformní program založený především na spojení plánu a tržních mechanismů. Program byl přijat na zasedání ÚV KSČ v lednu 1965.

Po sovětské srpnové okupaci byl jedním z prvních, kdo musel odejít, a to už počátkem září, kdy nuceně rezignoval na funkci místopředsedy vlády pověřeného otázkami hospodářské reformy a zůstal v zahraničí. Po nástupu Gustáva Husáka k moci byl postupně zbavován všech funkcí, byl vyloučen z KSČ a v roce 1970 zbaven státního občanství. 

Od roku 1970 působil jako pedagog v Basileji a Manchesteru a v letech 1973-89 jako profesor ekonomie na Vysoké škole hospodářských a sociálních věd v Saint Gallen ve Švýcarsku, kde roku 1983 získal státní občanství.

Kritika kupónové privatizace

Po listopadu 1989 se stal členem Rady konzultantů prezidenta Václava Havla (únor 1990), ale to bylo spíše čestné než vlivné postavení, neboť nastoupený liberální kurz ve státě vylučoval jakoukoliv „třetí cestu“, ke které se i on nakonec postavil skepticky. „Mně samému i všem ekonomicky vzdělaným lidem je dnes jasné, že žádná třetí cesta neexistuje. Je to zrovna takový nesmysl a bezvýchodná varianta, jako varianta socialistická,“ řekl například v jednom z rozhovorů v roce 1990.

Šik se brzy vrátil do Švýcarska, odkud kriticky sledoval a posuzoval vývoj v České republice, byl například kritikem kupónové privatizace. Nadále se také věnoval své dávné zálibě - malování obrazů.

Ota Šik napsal řadu vědeckých, odborných a popularizačních prací, vysokoškolských učebních textů, po revoluci vyšla jeho kniha Sociálně spravedlivá tržní ekonomika - cesta pro východní Evropu (1990). V letech 1994 a 1999 uspořádal v Praze retrospektivní výstavu obrazů. Zemřel v srpnu 2004 ve švýcarském Saint Gallen ve věku nedožitých 85 let.

Ota Šik měl dva syny. Starší Jiří (1948-2014), který přijal jméno Polák, byl filmařem a divadelníkem, druhý syn Miroslav (narozen v roce 1953) vystudoval ve Švýcarsku architekturu a v 90. letech přednášel i v Česku. V současnosti je profesorem architektury na AVU.

Autoři: ,

Nejčtenější

Saúdská Arábie přišla útokem o polovinu produkce ropy. Cena poletí vzhůru

Ve dvou ropných zařízeních na východě Saúdské Arábie vypukl požár. (14. září...

Útok na ropná zařízení společnosti Saudi Aramco na východě Saúdské Arábie uvrhl světový ropný trh do stavu, kterého se...

VIDEO: Účtenky i krabičky na jídlo. Nejčastější chyby při třídění odpadu

Papírové kelímky, plata na vejce ani použité obaly od pizzy do modrého...

Ruličky od toaletního papíru, účtenky nebo obaly na vajíčka jsou přece z papíru, tak patří do modrého kontejneru. Věta,...

Pozor na pohádky o suchu, píše v eseji agrární analytik Petr Havel

Takto vypadá v květnu 2018 vyschlá půda v areálu Všesportovního stadionu v...

Za sucho u nás nemůže méně srážek, nedostatek dešťů je jen jednou z pohádek o tom, jak Česko brzy zůstane bez vody....

Komunistické megastavby. Stačil příkaz soudruha, na práva lidí se nehledělo

Z výstavby jaderné elektrárny Dukovany. Stanislav Mihal, Jan Dvořák a Dušan...

Budování dálnic, elektráren či ropovodů v dobách socialismu nekomplikovaly stížnosti sousedů ani dohadování o ceně za...

Chceme dobýt malá města, říká šéf KFC. Řetězec se rozrůstá do regionů

Šéf řetězce KFC pro Česko a Rakousko Libor Hubík

Češi si mohou v tuzemsku koupit kuřecí z fastfoodového řetězce KFC už 25 let. Španělská společnost AmRest, která na...

Další z rubriky

Návrat do minulosti. Gramofonové desky dotahují v prodejích CD

ilustrační snímek

Zájem o vinylové desky rok od roku sílí. Loni se v Česku prodaly desky celkem za 52 milionů, to je čtyřnásobně více než...

VIDEO: Účtenky i krabičky na jídlo. Nejčastější chyby při třídění odpadu

Papírové kelímky, plata na vejce ani použité obaly od pizzy do modrého...

Ruličky od toaletního papíru, účtenky nebo obaly na vajíčka jsou přece z papíru, tak patří do modrého kontejneru. Věta,...

Černým stavbám se v Česku daří. Část lidí raději riskuje, než aby měli povolení

Dva domy nelegálně vyrůstají také ve Sladovnické ulici ve Vratislavicích.

Bez platného stavebního povolení vzniká v Česku každá desátá stavba. Vyplývá to z analýzy ministerstva pro místní...

ČNB ukáže největší evropskou zlatou minci naživo i ve virtuální realitě

Druhá největší mince na světě

Česká národní banka se 21. září otevře veřejnosti. Kromě střežených míst ukáže i zlatou minci v hodnotě 100 milionů...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz