ČSSR (ne)inovativní. V závodu se Západem vyniklo jen několik podniků

Seriál   6:06aktualizováno  6:06
Těsně po válce se československé ekonomice dařilo vcelku slušně. I díky tomu, že se jí otevřely nenasycené a nenáročné východní trhy. Jenže postupně se zdroje růstu vyčerpávaly a země začala v hospodářském souboji se Západem zaostávat. Bylo třeba začít vyrábět kvalitněji a s nižšími náklady.

Komunistická propaganda slibovala mnohé. Plakáty lákaly například na rekreaci v zahraničí, zatímco republiku obepínaly ostnaté dráty. | foto: Proti ztrátě paměti

Československo nestačilo plnit plány na 110 procent, vyrábět víc a víc.  I soudruhům začalo docházet, že je třeba ekonomiku a její vyčerpané podniky vzpružit nějakým vynálezem, nebo alespoň postupnou inovací výrobních procesů. Jenže valná část věcí, které se ve výzkumných ústavech vymyslely, do podniků pronikla se zpožděním, nebo dokonce vůbec. Nebyly na to peníze.

Situace se navíc zhoršovala. Ještě v 70. letech rostla produktivita na jednoho pracovníka v průměru o 4,3 procenta ročně, v následujícím desetiletí však už jen o 1,3 procenta. Proti západním srovnatelně velkým zemím dosahovala zhruba 55 procent. Jinými slovy, zatímco na Západě už práci odvedly moderní stroje, v tuzemsku stejnou práci oddřeli lidé na strojích pamatujících i první republiku.

V první polovině 70. let rostlo hospodářství podle propočtů statistiků z pražské VŠE kolem pěti procent ročně. Jenže už tehdy si ekonomika zadělávala na problém. Zatímco se na Západě nové technologie rychle uplatňovaly v praxi, v ČSSR se konzervovala neefektivní struktura ekonomiky s vysokým podílem těžby, zemědělství a zpracovatelského průmyslu.

Zesnulý levicový ekonom Alexej Bálek odhadoval, že tuzemský průmysl tehdy sledoval světový vývoj se zpožděním pěti až patnácti let. Zaostávání se pak postupně prohlubovalo. „Mluvilo se o tom, že je Československo kovárnou socialistických zemí, ačkoliv fakticky vzhledem ke své velikosti úlohu technicko-inovačního centra hrát nemohlo,“ uvádí Bálek.

Československo navíc mělo díky vzájemným dohodám relativně stabilní ceny surovin. Zdánlivá výhoda však byla spíše přítěží. Podniky nic nenutilo snižovat energetickou náročnost výroby. Například náročnost na výrobu oceli se podle statistiků z VŠE snižovala proti vyspělému Západu zhruba polovičním tempem. A na ekologii se myslelo až na konec, pokud vůbec.

Chybějící zboží a nekonečné fronty. Socialistické centrální plánování selhalo

I na tuzemskou ekonomiku však na začátku 80. let dopadly důsledky druhé ropné krize, v letech 1981 a 1982 spadla do recese. Zatímco Západ se ze šoku poměrně rychle vzpamatoval, Československu ujížděl vlak až do pádu režimu v roce 1989. Kapitalistické země ve zbytku dekády rostly rychlejším tempem.

Ekonomika sice, na rozdíl od Polska či Maďarska, nekrachovala, ale stále více se na sklonku 80. let prohlubovala neproduktivita. V roce 1985 šla například téměř čtvrtina investic do paliv a energií (ještě v roce 1970 to bylo jen 11,5 procenta).

Valuty za nápady

Odprodej nápadů českých vědců a inženýrů za valuty do zahraničí byl ostatně model, který se ke konci režimu prosazoval zejména v oblasti chemického a elektrotechnického průmyslu stále častěji.Pokud jde o výzkum či inovace, dokázalo během socialismu vyniknout jen pár pracovišť. Třeba pokud v nich působila špičková osobnost, jako byl chemik a virolog Antonín Holý, který získal řadu patentů, z nichž „jeho“ ústav žije dodnes (byť už nyní nedostává tolik peněz jako dřív). Do vývoje preparátů, které Holý se svým týmem vymyslel, se však za socialismu žádný domácí podnik nechtěl pustit. Uspěl s tím až za oceánem.

Investovalo se také tam, kde šlo o „vyšší“ stranický zájem. I v období normalizace směřovaly velké peníze do zbrojení a armádního vybavení. V polovině 80. let například vznikl pasivní radiolokátor Tamara, který navazoval na dva předchozí systémy. Ty využívaly unikátní metodu zachycení signálů od Vlastimila Pecha.

Radiolokátor Tamara, pasivní průzkumný systém
Vlastimil Pech byl odpovědný za vývoj pasivního průzkumného systému Tamara.

Systém, pro něž NATO používalo krycí jméno Trash can (tedy popelnice), se vyvážel do Sovětského svazu a dalších zemí. Po pádu železné opony však jeho výrobce Tesla Pardubice zkrachoval a nástupnická společnost ERA, kam přešli klíčoví inženýři, nyní vyrábí čtvrtou generaci radiolokátoru pod názvem Věra.

Špičkové výrobky šly na Východ

V Československu existovaly podniky, které uměly vytvořit a dodat výrobky na špičkové úrovni. Třeba plzeňská Škoda se od konce 50. let podílela na výstavbě jaderných elektráren, v 80. letech dodávala tlakové nádoby. Ovšem pouze do zemí socialistického bloku.

Podnikatelský „zázrak“ socialismu. Za úspěchem JZD Slušovice stála StB

Podíl obchodní výměny se Západem sice v 80. letech stoupl, mnohdy šlo však jen o suroviny nebo polotvary, ne konečné výrobky. Navíc musel režim omezovat investice, aby alespoň udržel dosaženou životní úroveň. Podíl investic na národním důchodu během tohoto desetiletí klesl z 24 procent (což je srovnatelné se světem) na pouhých 15 procent.

Sami komunisté, byť to tehdy neříkali moc nahlas, si uvědomovali, že se model, který možná mohl fungovat v 50. letech, přežil. Nicméně na podobě přerodu, přestavby po vzoru Gorbačovovy perestrojky, se pohlaváři neshodli. Původní dokument z roku 1987, který počítal s větší mírou svobody pro podniky, v mnohém otupili. A centrálního řízení ekonomiky se až do změny režimu nevzdali.

Nejčtenější

Kůrovcový byznys: vydělat na něm může každý, stačí mít aspoň 50 tisíc

Kůrovcová kalamita, vichřice, Šternbersko, Bruntálsko, Lesy ČR, Lesy města...

Kůrovcová kalamita je neštěstí pro životní prostředí a vlastníky lesů, ale také vidina peněz pro firmy, které ji...

Za Česko zelenější. Vláda připravuje zdanění uhlí a plynu

Ústecké komíny (ilustrační snímek).

Uhlíková daň se blíží, bude se týkat topení uhlím a zemním plynem. V září má vláda dostat na stůl návrh, jak snížit...

Německo se chystá na recesi. Ochranný val by je stál 50 miliard eur

Kancléřka Angela Merkelová se spolkovým ministrem financí Olafem Scholzem...

Když v roce 2008 udeřila na Německo ekonomická krize, odpověděli v Berlíně zavedením slev na nové auto, pro které se v...

Naše platební karta nesmí do peněženky, varuje Apple. Hrozí poškození

V rámci Apple Card můžete mít i platinovou kreditní kartu.

Společnost Apple uvedla tento týden na trh v USA vlastní platební kartu. Zároveň zveřejnila návod, jak o ni pečovat,...

Balík do ruky nedošel? U České pošty narazíte, reklamovat může jen e-shop

ilustrační snímek

Zákazník si v obchodě objedná doručení zboží domů a zaplatí poštovné a balné. Jenže v situaci, kdy mu „balík do ruky“...

Další z rubriky

Zemědělci jsou s digitalizací dál než průmysl, tvrdí průzkum

Autonomní stroj Robotti poprvé v Česku. Stroj zvládne obdělat deset hektarů...

Zemědělci jsou v digitalizaci dál než průmysl, tvrdí nový průzkum Asociace malých a středních podniků, který se zabýval...

Agrobanka opět u soudu. Spor o odškodnění akcionářů jde po 21 letech do finále

Centrála Agrobanky v Hybernské ulici v Praze

Po devíti letech znovu ožívá kauza prodeje Agrobanky Praha. V září se u Obvodního soudu pro Prahu 2 odehraje soudní...

PŘEHLEDNĚ: Boj se skleníkovými plyny. Česko čeká výrazné osekávání emisí

Ilustrační snímek

O ekologii teď uslyšíme víc než dosud, Česko čeká další vlna snižování emisí skleníkových plynů. Od příštího roku se...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz