Díky akci Z. Když za socialismu selhala samospráva, nastoupili dobrovolníci

  10:02aktualizováno  10:02
S hráběmi v ruce zkrášlovali své okolí, pracovali na poli, účastnili se úklidových a údržbových prací, stavěli školy, školky, hřiště, samoobsluhy, kina nebo kulturní domy. Akce Z a občané, kteří zadarmo pracovali pro dobro obce, představovaly idylku socialistického režimu. Účastníci však mnohdy pouze cítili potřebu se režimu „zavděčit“.

Hotel Centrum v Semilech je architektonicky výjimečnou stavbou. V roce 1972 jej navrhl architekt Pavel Švancar. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Takzvané akce Zvelebování měst a obcí občanskou svépomocí byly zavedené v roce 1955 u příležitosti desátého výročí osvobození Československa a trvaly až do roku 1989.

Jenže v reálu byly často „povinně dobrovolné“ v duchu „kdo nepracuje s námi, pracuje proti nám“. A budovy, které v jejich rámci vznikly, nebyly vždy té nejvyšší kvality.

ČSSR (ne)inovativní. V závodu se Západem vyniklo jen několik podniků

Pravdou nicméně je, že akce Z byly užitečné všude tam, kde místní správa selhávala. A že takových míst byla spousta. V Plzni díky nim vznikl například amfiteátr, na Kladensku ve Stradonicích autobusová čekárna, ve Slezské Ostravě garáže, v Mníšku pod Brdy kulturní dům.

Jak píší historici Jiří Knapík a Martin Franc v průvodci kulturním děním, akce byla doplňkem řádné státní investiční výstavby, která nestačila krýt v plném rozsahu všechny životní potřeby moderního člověka.

„Například první samoobsluha byla v Československu otevřená v ­roce 1955 a najednou nastal obrovský boom samoobsluh, které začaly nahrazovat pultový prodej. Byla po nich poptávka, ale nebyl dostatek stavebních kapacit, aby se samoobsluhy všude vystavěly. Díky akci Z však na mnoha místech vznikly,“ vysvětluje pro MF DNES historik Martin Franc.

Pro spoustu lidí byly navíc akce Z možností, jak se veřejně angažovat, aniž se zapojovali do politického života. Takzvaná „veřejná angažovanost“ mohla hrát roli při posuzování různých žádostí člověka místními úřady.

Pomoc za místo ve školce

„Se slůvkem ‚dobrovolné‘ to tedy bylo trochu sporné. Samozřejmě, kdo se nechtěl účastnit, ten nemusel, ale byla to možnost, jak si u­ místních úřadů získat dobré jméno. Když člověk ukázal, že se v rámci akce Z účastnil stavby kulturního domu, tak obec uznala, že pro ni něco udělal, a na oplátku ho také podpořila,“ vysvětluje Franc.

Není, nemáme, nevedeme. Zboží ze Západu bylo za socialismu snem

Dnes devětapadesátiletý Ladislav Tázlar v­roce 1986 pomáhal při výstavbě hotelu v Semilech, který byl propojený s kulturním domem postaveným rovněž v akci Z o sedm let dříve.

„Potřeboval jsem stavební povolení na garáž, a aby byl můj syn bez problému umístěn do školky,“ říká Tázlar, který byl tehdy řidičem nákladního automobilu národního podniku Tofa. O sobotách docházel na staveniště, kde s dalšími dobrovolníky míchal maltu a navážel cement.

Na rozdíl od zchátralého hotelu slouží kulturní dům v Semilech svým účelům dodnes. Budovy od architekta Pavla Švancera (obě navrhl v roce 1972) jsou jedněmi z­ mála dochovaných staveb u nás postavených ve stylu socialistického brutalismu.„Nebylo to tak, že bych nedostal povolení, kdybych nešel na akci Z. Ale bylo mi naznačeno, že pokud půjdu, bude to lepší,“ tvrdí Tázlar. Na přibližně 20 odpracovaných hodin na staveništi však vzpomíná rád. „Bylo to zajímavé, protože se tam člověk sešel s různými lidmi. Kromě stavbyvedoucího, který na celý projekt dohlížel, jsem se tam setkal například s lékařem, automechanikem či truhlářem,“ dodává Tázlar.

Jenom na výstavbu kulturního domu tehdy rozpočet činil netradičně vysokých 25 ­milionů korun československých. Díla v akci Z se obvykle rozpočtem pohybovala nejvýše do jednoho milionu korun.

Revoluční odborové hnutí zajistilo částku 15 milionů, zbytek poskytl textilní závod Kolora. Jak uvádí Franc, materiál byl stejně jako pracovní síly nedostatkový a opatřoval se z místních zdrojů. Jinak řečeno – co se podařilo sehnat firmám fungujícím ve městě.

Podnikatelský „zázrak“ socialismu. Za úspěchem JZD Slušovice stála StB

„Práce pochopitelně vázly, chyběli odborníci, stavba stagnovala, měnil se projekt,“ uvádí Ivo Navrátil, ředitel Státního okresního archivu Semily. Na stavbě kulturního domu bylo odpracováno více než 150 tisíc brigádnických hodin, čímž údajně došlo k úspoře více než tří milionů korun.

„Výstavba kulturního zařízení byla jednou z nejrozsáhlejších staveb v akci Z v celé ČSR,“ informovalo tehdejší Rudé právo v článku o ­otevření kulturního centra. Kvůli výjimečnosti budovy se Semily dokonce snaží, aby stavba získala statut kulturní památky. Letos město odkoupilo i zmíněný hotel a plánuje rekonstrukci.

Snadno a co nejlevněji

Většina budov postavených v akci Z se nepyšní jedinečností semilské stavby. V rámci akcí Z naopak většinou vznikaly stavby vysoce standardizované a technicky co nejjednodušší. „Projekt musel být samozřejmě od profesionála, ale pro akce Z se dodávala nejlevnější typová varianta,“ dodává Franc.

Velkým problémem první poloviny 60. let byla obecně velká rozestavěnost objektů, což se dotklo i budov stavěných v akcích Z. Stát investoval do staveb, které mimo jiné z­ důvodu nedostatku pracovní síly vázly. „Zejména na venkově lidé v ­určitém období, například když nastaly žně, nemohli dělat akci Z. Objekty se pak nedařilo dlouho dotáhnout a spousta práce přišla vniveč,“ komentuje Franc.

30 let svobody: kauzy a aféry

Třicetidílný seriál vychází v MF DNES každý týden až do listopadu. Představí největší ekonomické a politické kauzy. Miliardové tunely, bankovní krachy, spiknutí kmotrů, sporné amnestie a politické podrazy, vzestupy a pády

30 let svobody kauzy a aféry

Z toho důvodu měly být stavby dokončené v běžném roce, nejpozději do dvou let. Tato hranice měla zabránit, aby se stavěly složité projekty. Přesto bylo v roce 1961 rozestavěno 1 056 staveb, přičemž třetina z nich čekala na dokončení více než čtyři roky.

Hned první rok po zavedení akce Z byla vybudována díla v hodnotě necelé miliardy československých korun. V roce 1961 číslo přesáhlo 13­ miliard, píší autoři v knize. Ten rok evidovaly místní národní výbory, do jejichž kompetence akce Z spadaly, přes miliardu odpracovaných brigádnických hodin.

Tehdy bylo postaveno 262 kilometrů silnic, 450 veřejných prostranství, 130­kulturních domů, 72 osvětových zařízení, 48 koupališť a bazénů, 320 ­dětských hřišť a 18 sportovních stadionů. Žádné statistiky dokládající, kolik budov za celou dobu akcí Z vzniklo či kolik hodin brigádníci odpracovali, však neexistují.

Nejčtenější

Saúdská Arábie přišla útokem o polovinu produkce ropy. Cena poletí vzhůru

Ve dvou ropných zařízeních na východě Saúdské Arábie vypukl požár. (14. září...

Útok na ropná zařízení společnosti Saudi Aramco na východě Saúdské Arábie uvrhl světový ropný trh do stavu, kterého se...

VIDEO: Účtenky i krabičky na jídlo. Nejčastější chyby při třídění odpadu

Papírové kelímky, plata na vejce ani použité obaly od pizzy do modrého...

Ruličky od toaletního papíru, účtenky nebo obaly na vajíčka jsou přece z papíru, tak patří do modrého kontejneru. Věta,...

Pozor na pohádky o suchu, píše v eseji agrární analytik Petr Havel

Takto vypadá v květnu 2018 vyschlá půda v areálu Všesportovního stadionu v...

Za sucho u nás nemůže méně srážek, nedostatek dešťů je jen jednou z pohádek o tom, jak Česko brzy zůstane bez vody....

Komunistické megastavby. Stačil příkaz soudruha, na práva lidí se nehledělo

Z výstavby jaderné elektrárny Dukovany. Stanislav Mihal, Jan Dvořák a Dušan...

Budování dálnic, elektráren či ropovodů v dobách socialismu nekomplikovaly stížnosti sousedů ani dohadování o ceně za...

Chceme dobýt malá města, říká šéf KFC. Řetězec se rozrůstá do regionů

Šéf řetězce KFC pro Česko a Rakousko Libor Hubík

Češi si mohou v tuzemsku koupit kuřecí z fastfoodového řetězce KFC už 25 let. Španělská společnost AmRest, která na...

Další z rubriky

Úvěr až za tři roky. Cenová mapa ukazuje, jak se v krajích šetří na byty

Klíče od domu

Pražané vydělávají více, než zbytek republiky. U nákladů na bydlení však koukají na ostatní kraje se závistí. Na byt se...

Maláčová chce garanci minimální penze. Peníze by šly ze státního rozpočtu

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v diskusním pořadu...

Důchodový systém v Česku, kdy ekonomicky aktivní lidé financují penze obyvatel v důchodovém věku, naráží na stárnutí...

Černým stavbám se v Česku daří. Část lidí raději riskuje, než aby měli povolení

Dva domy nelegálně vyrůstají také ve Sladovnické ulici ve Vratislavicích.

Bez platného stavebního povolení vzniká v Česku každá desátá stavba. Vyplývá to z analýzy ministerstva pro místní...

České domácnosti mají více peněz, jsou dvakrát bohatší než Poláci a Slováci

ilustrační snímek

Celkové bohatství domácností loni celosvětově nepatrně kleslo, a to ve vyspělých i v rozvojových zemích. Zmenšilo se o...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz