MF DNES k této sumě došla po analýze balíku změn zákonů týkajících se nemocenské, nezaměstnaných, rodinných a sociálních dávek, které již stihlo připravit ministerstvo práce a sociálních věcí. Většina změn by měla být účinná již od 1. ledna 2011, část šetřicích opatření by měla vypršet na konci roku 2013. Nyní návrhy změn putují k připomínkování. Ve výsledku se tedy mohou ještě změnit.
Přestože úspora dvaceti miliard korun v sociální oblasti zní velmi ambiciózně a pro sociálně potřebné až hrozivě, autoři návrhů se škrtům v těchto dávkách téměř vyhnuli. Většinu úspor a vylepšení bilance státního rozpočtu, který by jinak v příštím roce skončil s rekordním schodkem, zajistí především prodloužení účinnosti úsporných opatření minulé vlády.
Ta měla původně vypršet s koncem letošního roku. Jde například o stropy na odvodech (zůstanou vyšší), výši nemocenské (zůstane nižší) a odvody směřující na sociální zabezpečení (nesníží se). Na této části, která dolehne především na podniky, stát vylepší svou bilanci o 16,3 miliardy. U ostatních dávek jde o škrty necelých pěti miliard.
Co všechno se tedy změní?
1. Vysoké stropy zůstanou
V příštím roce se měly stropy na sociální a zdravotním pojištění – tedy částka, nad kterou se už z platu odvádí jen daň z příjmů a žádné pojištění – snížit na 48násobek průměrného měsíčního platu. Ministerstvo práce navrhuje, aby v příštím roce zůstaly zachovány na 72násobku – budou se tedy stejně jako letos týkat jen lidí s měsíčním příjmem nad 142 tisíc korun.
2. Nemocenská se nezvýší
Výše vyplácené nemocenské se měla v příštím roce vrátit na úroveň roku 2009, což by zvedlo příjem dlouhodobě nemocných. Nestane se tak a její výše zůstane na zhruba 60 procentech denního příjmu po celou dobu nemoci. Firmy by měly vyplácet nemocenskou o týden déle, tedy 21 kalendářních dnů (z toho první tři dny se neplatí nic).
Toto prodloužení by mělo trvat jen do konce roku 2013. Firmám a OSVČ se však nesníží pojistné na sociální zabezpečení. A stát přestane většině podniků vracet polovinu vyplacené nemocenské. Se stropy to přinese největší, 16miliardovou úsporu.
3. Rodinné dávky
Nejvýraznější změnou je rodičovský příspěvek. Rodiče si budou moci volit výši a délku rodičovského příspěvku. Ve výsledku dostanou všichni stejně: 220 tisíc korun až do čtyř let věku dítěte. Rodič si může vybrat částku, jakou bude měsíčně od státu dostávat, a to v rozmezí od 4 500 do 11 500 korun.
Zároveň nemůže měsíčně dostávat víc než 70 procent svého předešlého příjmu. Pokud předtím nepracoval, automaticky dostane nejnižší částku – tedy 4 500 korun. Délka vyplácení i výše příspěvku půjdou v rámci těchto limitů měnit. Tato změna má být účinná od dubna 2011 pro "nové" rodiče. Ti "staří" s příspěvkem podle předchozího zákona se rozhodnou během tří měsíců a zřejmě do července přejdou na nový systém.
Na porodné bude mít nárok jen matka, které se narodilo první dítě, a zároveň žije v rodině s nízkým příjmem (rodina s příjmy nižšími než 2,4násobek životního minima). Sociální příplatek, který náležel chudým rodinám s příjmy nižšími než dvojnásobek životního minima, se ruší úplně. Mohou však požádat o pomoc v hmotné nouzi. Stát tím ušetří celkem tři miliardy.
4. Nezaměstnaní
Kvůli častému zneužívání skončí možnost pobírat dávky v nezaměstnanosti a zároveň si legálně v malém přivydělávat. Nyní takto pracuje až čtrnáct tisíc nezaměstnaných.
Podpora se sníží lidem, kteří dali bez závažného důvodu výpověď. Podporu nezískají lidé bez práce po dobu, kdy žijí z odstupného či odchodného. Naopak nový překlenovací příspěvek na rozjezd získají uchazeči o zaměstnání, kteří začnou sami podnikat. Celkem se na těchto změnách uspoří několik set milionů.
5. Sociální služby
Sníží se sociální příspěvek na péči v 1. stupni z 2 000 na 800 korun měsíčně. Jde o dávku, kterou obvykle čerpají rodinní příslušníci na zajištění péče pro dlouhodobě nemocné a nemohoucí s lehkou závislostí na pomoci. Cílem je uspořit částku okolo 1,5 miliardy korun.
