Tu by podle Výborného mohla vláda projednat v polovině února příštího roku. Účinnost by pak měla být pro většinu novinek od roku 2025. Tyto novinky dlouhodobě prosazuje například Asociace soukromého zemědělství, naopak proti byly některé odborné organizace, i Českomoravská myslivecká jednota.
Novelu zákona už letos na jaře představil novinářům Výborného předchůdce Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Většinu kontroverzních návrhů, jako právě snižování minimální výměry honiteb, ale chtěl nechat až na hlasování poslanců ve Sněmovně.
Pokud chceme zachovat les, musí myslivci začít víc střílet zvěř, míní Výborný |
Výborný se k novele, kterou bere jako svou prioritu ve funkci staví obráceně. „Zcela jsem odmítl taktiku, že kde nedojdeme ke shodě, ať se pohádají poslanci ve Sněmovně a nějak rozhodnou,“ řekl v úterý novinářům.
Novela má nyní podle něj již vypořádané připomínky ze strany ministerstva životního prostředí. V tomto týdnu ji chce vložit do meziresortního připomínkového řízení. Do poloviny ledna chce ministr vypořádat připomínky, v polovině února příštího roku by pak podle jeho představ mohla novelu projednat vláda.
Následně by ji chtěl projednat ve Sněmovně do letních parlamentních prázdnin, na podzim by novou legislativu pak dostal na stůl Senát. Účinnost by pak měla být pro většinu novinek od roku 2025, novinky ohledně digitalizace budou platit o dva roky později.
Škody zvěří na lesích jsou za miliardy
Cílem novely by mělo být výrazné snížení škod páchaných spárkatou a černou zvěří na nových stromcích, které jsou zhusta po kůrovcové kalamitě zasazované. Podle Výborného jsou každoročně mezi 2,5 až 4 miliardami korun. Zvěř se podle něj měla regulovat. „Regulovat, nikoliv vystřílet les,“ řekl.
Druhou prioritou je posunout lidovou myslivost do moderní podoby. „To se týká například informačního systému evidence myslivosti,“ uvedl ministr. A třetím důvodem předložení zákona je dodržení vládního programového prohlášení, kde se píše o zvyšování práv vlastníků pozemků.
Myslivce tíží nezájem mladých, často je odrazuje i drahé vybavení |
Novela by měla zvýšit pokuty za opakované nesplnění lovu, jehož minimální plán určí Ústav pro hospodářskou ochranu lesů podle poškození lesních dřevin. Ze současných maximálních 200 tisíc korun na půl milionu, při prvním nesplnění bude minimální pokuta 50 tisíc korun a maximální 200 tisíc korun.
Povolenku pak budou moci získat osoby, které hospodaří na honitbě o velikosti 30 a více hektarů. Zároveň ale v případě získání povolenky ztratí nárok na náhradu škody způsobenou zvěří. „Není to povolenka na to, že vyrazí a bude střílet cokoliv, například trofejní zvěř. Bude se to týkat jelena siky, černé zvěře a u spárkaté zvěře pouze samic a mláďat do dvou let věku,“ řekl Výborný. Povolenka bude pouze na pozemky, kde zemědělec hospodaří a odlovená zvěř bude patřit uživateli honitby.
Zákon také zmenší minimální výměru honitby z 500 na 250 hektarů. Podle ministra nevzniknou tisíce honiteb, odhaduje desítky až nižší stovky nově vytvořených. Výborný argumentuje tím, že v Rakousku je minimální výměra 115 hektarů, průměrná je přes 1100 hektarů. Návrh na 250 hektarů je podle něj kompromisem. Výjimkou budou pozemky vlastněné Vojenskými lesy a statky, tam bude stále minimální výměra na 500 hektarech. Podle ministra je to z obranných důvodů, aby se uvnitř vojenských prostor nevytvářely nové soukromé honitby.
Novela povolí lov lukem, pokud ho schválí myslivci v dané honitbě. Podle vrchního ředitele na ministerstvu Patrika Mlynáře ukazují aktuální studie, například z Finska, že efektivita lovu lukem je podobná střelné zbrani.
Noví odborní úředníci
Zákon předpokládá, že vznikne informační systém evidence myslivosti, kde se bude plánovat a kontrolovat lov i myslivecké hospodaření. Na každé obci s rozšířenou působností (ORP), kterých je v ČR 205, bude nově mít jeden člověk plný úvazek na správu myslivosti.
Padá tak možnost na splnění požadavku, který v minulosti vznášelo Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů, aby se naopak lesnické a myslivecké úřady vyčlenily do nového úřadu. Pak by podle nich mohli mít odborné zázemí, které nyní na ORP mnohdy není. Podle Výborného se peníze budou muset najít z rozpočtového určení daní na základě debaty mezi obcemi a ministerstvem financí. Pokračovat budou moct stávající úředníci, pokud činnost alespoň pět let vykonávají, nebo budou muset mít myslivecké vzdělání.
Myslivci se zmenšováním honiteb nesouhlasí
Janota za myslivce iDNES.cz řekl, že zásadně nesouhlasí se zmenšením minimální výměry honiteb. Dohromady s přednostními povolenkami pro zemědělce podle něj dojde prakticky ke zboření spolkového systému myslivosti. „Novela neřeší příčiny problému, ze zákona se tak stává zákon o lovu a bourání honiteb,“ popsal Janota. Podle něj dojde k enormnímu finančnímu i personálnímu zatížení státní správy.
Další věc, která myslivcům vadí, je plán na přesun seznamu chráněných druhů do zákona o ochraně ohrožených druhů. O jejich odlovu by do budoucnosti rozhodovaly více orgány ochrany přírody.
