Meziročně se maloobchodní tržby v srpnu snížily reálně o 2,8 procenta, v tom za nepotravinářské zboží klesly o 4,1 procenta a za potraviny o 3,2 procenta, naopak za pohonné hmoty vzrostly o 3,7 procenta.
„Maloobchodní tržby po očištění o cenové vlivy pokračovaly v meziročním poklesu šestnáctý měsíc v řadě. Snížení tržeb v srpnu bylo ovlivněno nižším prodejem nepotravinářského zboží a potravin. Naopak růst tržeb si od letošního března udržel prodej pohonných hmot,“ říká Jana Gotvaldová, vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ.
Tržby klesly také v prodejnách s výrobky pro domácnost, kde meziročně klesly o 9,3 procenta, obchodníkům s oděvy a obuví o 8,4 procenta a těm s počítačovým a komunikačním zařízením o 7,7 procenta.Méně Češi utráceli také v obchodech s farmaceutickým a zdravotnickým zbožím, a to o necelá tři procenta.
Naopak v prodejnách s kosmetickými a toaletními výrobky tržby rostly o 4,6 procenta. Lépe v porovnání s loňskem na tom v srpnu byly také internetové a zásilkové obchody, kde ve srovnání s loňskem tržby stouply o 2,8 procenta.
Což také potvrzuje například Ruslan Skopal z Trenýrkarny.cz jehož tržby za první tři kvartály roku 2023 vzrostly meziročně dokonce o 13 procent. „První kvartál 2023 zaznamenal patnáctiprocentní růst oproti roku 2022, druhý potom o 9 procent a ve třetím byl nárůst 14 procent. Co se týká srovnání měsíce srpna s červencem letošního roku, tržby vzrostly o 14 procent. Největší „meziměsíční“ nárůst byl v červnu (o 40 procent),“ říká Skopal.
Ekonom Stroukal: Nestagnujeme navždy, jen je blbá nálada a bojíme se utrácet |
V porovnání s červencem se pak tržby v maloobchodě kromě motorových vozidel snížily v srpnu reálně o 0,8 procenta, přičemž za pohonné hmoty klesly o 4,5 procenta a za nepotravinářské zboží o 0,6 procenta. Naopak za potraviny vzrostly o 0,2 procenta.
Obchodníci by měli vytáhnout slevy
„Čísla potvrzují hypotézu, že ani třetí čtvrtletí nebylo v české ekonomice ve znamení očekávaného restartu. V lepším případě budeme moci hovořit o pokračující stagnaci, nicméně stále více to vypadá spíše na pokles HDP,“ míní Petr Dufek, ekonom banky Creditas s tím, že obchodníci by podle něj měli popřemýšlet, zda jim hromadění zásob neprodaného zboží už konečně nestojí za nějakou slevu, či dokonce vlnu slev.
Hluboký propad spotřeby domácností je podle Miroslava Novák, analytika společnosti Akcenta, hlavním důvodem, proč Česko jako jediná země Evropské unie zatím nebyla schopna překonat předpandemické úrovně hrubého domácího produktu. „V souhrnu za celý letošní rok očekávám pokles maloobchodních tržeb přes čtyři procenta a v případě déletrvající špatné nálady může být celkový výsledek ještě o něco horší,“ míní Novák.
Probíhající pokles inflace v tomto roce ale pomáhá situaci postupně stabilizovat, myslí si Filip Pastucha, ekonom poradenské společnosti Deloitte. „K zásadnímu zlepšení by mohlo dojít na začátku příštího roku, kdy by se inflace mohla dostat k blízkosti inflačního cíle a tím by vzrostly reálné příjmy domácností,“ čeká ekonom.
Podobně situaci vnímá také Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore CZ. „Ceny zemědělských výrobců v srpnu meziročně klesly již čtvrtý měsíc v řadě. Příznivý vývoj cen zemědělských produktů by se měl pozvolna přelévat i do cen potravin pro konečné spotřebitele,“ uvedl Kymlička.
Stále ale podle něj platí, že stejně jako oživení české ekonomiky není zdaleka tak rychlé, jak se původně očekávalo, tak i tržby obchodníků a chuť Čechů více utrácet poroste velmi zvolna.
