Jsme v době střídání ministrů, Zdeňka Nekulu nahradil ve funkci Marek Výborný. Nekula hovořil o pomoci lesníkům, nakonec se ale za jeho ministrování z Lesů ČR mimo jiné vyváděly peníze do státního rozpočtu, což bylo v rozporu s původním programovým prohlášením vlády. Jak se staral o lesy podle vás?
Po pravdě řečeno, nejvíc nám skutečně chyběla u odcházejícího pana ministra komunikace. Na začátku jsme se potkali a od té doby jsme o těch problémech a řešeních nemluvili. To je proti předchozímu ministru Tomanovi obrovský rozdíl. Dříve se organizovaly kulaté stoly a hledala se témata a jejich řešení. Přestože jsme se často neshodli, tak tam byl vždy nějaký důvod nebo argument, který věci posouval dopředu.
Přemýšleli jsme o tom a hledali další východiska. Mně se ten způsob líbil, byl jednoduchý a přímočarý, to nám teď chybělo. Když se dívám na to, co zveřejnil přicházející ministr Výborný, že chce zlepšit komunikaci, tak to vnímám, že je to vystižení největšího problému. Když nevíte, jestli se třeba novela lesního zákona dotáhne, nedotáhne, v jakém je to stavu, v jaké je to formě, je to špatné.
Když se podíváte zpětně, tak z Lesů ČR odešlo zhruba 35 miliard korun. Od nástupu kůrovcové kalamity si lesy musely půjčovat a byly rozpuštěné rezervy.
Jak vnímáte odvod peněz ze státních lesů? Ještě před pár lety se mluvilo o tom, že tyto peníze by měly zůstat v oboru.
Myslím si, že je to opakovaně chybný krok. Když se podíváte zpětně, tak z Lesů ČR odešlo zhruba 35 miliard korun. Od nástupu kůrovcové kalamity si lesy musely půjčovat a byly rozpuštěné rezervy. Odvod peněz považuji za chybu. Když člověk jezdí po lese, je vidět, že v té infrastruktuře peníze chybějí. Použít peníze na zvelebení lesa je vždycky lepší než si půjčovat, omezovat některé činnosti nebo přijímat potom dotace. Navíc je to do jisté míry pro podniky de facto demotivující. Investice by byly vlastně do státního majetku, do přírody, což by mohlo být účelnější než pouhé převedení do rozpočtu.
Jaká je nálada přímo ve zpracovatelském průmyslu?
Nyní se mluví o tom, že budeme mít samé listnáče, ale nikdo si neuvědomuje, že zpracování listnatého dřeva je daleko energeticky náročnější než u smrku. Protože jsem zvyklý přemýšlet marketingově, často se ptám, jestli si bude moci dovolit běžný zákazník nábytek z tvrdého dřeva. Já jsem v mládí začínal s papírovým nábytkem, pak se smrkovým, teď na stará kolena si pořizuji nábytek „už navždy“, tedy neskonale dražší, z bukových masivů nebo naší bukové překližky.
Ale změna bude znamenat i investice do strojního vybavení, které bude muset být daleko robustnější. Stále je to hudba budoucnosti. Než lesy dorostou, bude to trvat desítky let. A bude nejspíš problém se zaměstnanci, ubývají lidé, kteří listnáčům rozumějí. Smrk je prostě jednodušší jak ve zpracování, tak v lesařině. Málokdo si uvědomuje, že monokultury nevynalezl člověk, ale příroda.
Státu se podařilo zbavit plantáže v Nikaragui, prodal ji za desítky milionů |
Jak to myslíte?
Třeba buk je sám o sobě sobec, dobrovolně nepovolí vyrůst ani svým semenáčkům. Když zasadíte samotný buk na louku a nebude obklopený stromy, se kterými nebude soupeřit o slunce, bude vypadat jako jabloň. Bude mít krátký kmen, hodně větví a málo použitelného kvalitního dřeva. Pokud se naopak bude správně vychovávat a budou se správně odstraňovat některé kusy, dojde k soutěži o sluníčko a pak dojdete do krásného lesa, kde budou vysoké rovné hladké kmeny.
Ale nemůžete je namíchat s ostatními dřevinami, kde každá roste jinak rychle a potřebuje jiné podmínky. Je potřeba mít alespoň hloučky těch stromů. Když ne hektar, tak aspoň třetinu hektaru. Biodiverzita v absolutním pojetí je chybný princip hospodaření i udržitelnosti lesa, respektive celé přírody.
Zvládne se na to průmysl připravit? Nebo bude dál docházet k exportu kulatiny do zahraničí, kde se bude zvyšovat jeho přidaná hodnota?
Z některých analýz nám vyplynulo, že v ČR není dostatečná přidaná hodnota domácího zpracovatelského průmyslu u žádného dříví. Pokud se to nezlepší, bude se nemalá část dříví vždy exportovat do zemí, kde se mu přidá vyšší hodnota, hlavně do Rakouska a do části Německa, kde se už zpracovatelé měli možnost posunout v rámci investic dál. Bude ještě dlouho trvat, než se dostaneme do situace, abychom veškeré dříví zpracovávali tady a je otázka, jestli to vůbec v rámci EU chceme.
My sami nakupujeme velkou část dříví na Slovensku. DYAS vznikla v rámci Československa v roce 1930 a od začátku se počítalo se zásobováním i z karpatských lesů. Hranice mezi ČR a Slovenskem je jenom čára na mapě, jestli se to dříví vyveze do Rakouska o 50 km dál od setnutí nebo o 100 km dál po celé republice moc velký rozdíl přece není.
To sice ne, ale v posledních letech se spíš hovořilo o exportu dříví mimo EU, hlavně do Číny.
To samozřejmě problém je, byť tuhle sezonu nebyli Číňané schopni aktuální ceny akceptovat. Tyto nákupy, které jsou pravděpodobně dotované minimálně na dopravě, kdy kontejnerové lodě potřebují poté, kdy do EU přivezou výrobky z Číny, zátěž na cestu zpátky. Ale muselo by se to řešit minimálně na úrovni okolních zemí, když by se to zakázalo v ČR, tak se dříví převeze například na Slovensko a nakontejneruje se tam.
Pracovníků v lesnictví je stále málo
Je nedostatek pracovníků dlouhodobý problém?
Práce v lese je ve skutečnosti těžká a nebezpečná. Věnují se jí lidé, kteří na to mají náturu. Ale nestabilita prostředí způsobuje, že dost lidí nemáme, a to platí už nějakou dobu. Částečně se to řeší zahraničními pracovníky, mimo jiné Ukrajinci, ale i celou řadou jiných národů, třeba na zalesňování. Ale nemáme dost lidí ani na samotnou těžbu.
Harvestorem nyní zpracováváme porosty, o kterých jsme si v minulosti říkali, že tam tyto stroje nemůžou technicky ani ekonomicky fungovat, a nyní to jde, protože vlastně není jiná možnost. Nestabilita ale trvá. Teď se přehřátím cen z přelomu roku zhroutil evropský trh s jehličnatým řezivem. Netěží se nebo se omezují těžby a omezuje se i práce živnostníků, na kterých stojí velká část prací a výroby. A ti si půjdou hledat práci někam jinam.
Když se půjdete zeptat na práci k nám do DYAS, tak tam máme hlídané parkoviště, na výběr 4 teplá jídla denně a o půl druhé odcházíte s čistou hlavou, nemusíte si zařizovat pracovní pomůcky, přemýšlet, jak se dostane do práce a řešit celu řadu krizových situací. Lidé, kteří si najdou práci v některém takovém provozu, se už nazpátek do lesa nevrátí.
Je to stále jenom otázka platů v zemědělství a lesnictví, které jsou pod republikovým průměrem?
Na harvestoru dneska můžete mít násobek průměrného platu. Zkušený člověk tam může mít i 80 tisíc korun, je to samozřejmě díky motivačnímu systému, který je postavený na pracovním výkonu. Ale stejně lidi nejsou. Hůře jsou samozřejmě placeni lidé v pěstební činnosti, například ženy, ale i babičky, které zalesňují, a to i když zasadí několik set stromků za den. A není to lehká práce. Musí se dovézt na paseku, štípou je tam komáři, prší na ně, pálí slunce. Až tito pracovníci odejdou do důchodu, tak to bude teprve problém. Ty stroji nenahradíte, protože většina z nich funguje jenom na rovině.
Jan Václavík
|
Je třeba pro větší podporu dřevostaveb měnit požární předpisy?
Ukazuje se, že je to z velké části mýtus. Okolní země mají často pravidla ještě přísnější a výškové stavby se u nich dělají, byť na povolovací výjimky. V současnosti umíme v ČR za stávajících předpisů udělat čtyř až pětipatrový dům.
Před několika lety stát hovořil o vybudování marketingového a dřevařsko-lesnického fondu. Je něco takového stále na pořadu dne?
Pořád je to potřeba. My jsme vlastně při Lesnicko-dřevařské komoře vytvořili všechny nástroje tohoto marketingového fondu, který by měl pomáhat zejména s podporou spotřeby dřeva u českých zákazníků. Ale nezískali jsme zatím podporu velkých firem ani ministerstev. Byl na to připravený zákon, ale nakonec to bylo tak strašně komplikované a stalo se z toho politikum, tak jsme vytvořili Lesnicko-dřevařský fond při naší komoře. Každopádně takový fond potřebujeme.
Co se týče dotací do zpracovatelských kapacit, tak já jako osoba jsem odpůrcem dotací, a pokud nebudou podobné v zahraničí, tak jen deformují trh a vztahy v něm. Pokud nemáte produkt, který se v dostupné době zaplatí, tak nemá ani dotace smysl. My hlavně potřebujeme stabilní prostředí. Každý, kdo s dotacemi dělá, ví, že je okolo toho obrovská administrativní zátěž a ten kýžený účinek z toho není, protože jakmile se dodavatel dozví, že to jde z dotace, tak zvedne ceny. Kdežto skrze marketingový fond by se lidé měli například dozvědět, že když si v dnešní době pořídí dřevěný dům, tak je to velmi zdravé bydlení. Dnes už existují i na lepení dřeva lepidla bez škodlivých emisí a bez formaldehydu a technologie, které umožňují nádherné stavby.
Lov srnců lukem znovu na scéně, ministerstvo řeší mysliveckou novelu |
Nedávno jste se ohradili proti vytváření Národního parku Křivoklátsko. Podle vašich propočtů jde o ekologický i ekonomický nesmysl. V čase úspor by stát jenom za jeho tvoření zaplatil 200 milionů korun a následující náklady by byly až 100 milionů ročně.
A to jenom za stavu, kdy se bude v parku stále hospodařit. Teď se ukazuje, že náklady by byly ještě daleko větší. Když se podíváte na příjmy z prodeje dřeva, které bude třeba nahradit, bude to mnohem větší suma. Hrubým odhadem tam přiroste sedm až osm kubických metrů po hektaru, které se dají prodat. Jestli má jít o 10 tisíc hektarů, tak si to spočítejte, když dříví bude stát například 1 500 Kč za kubický metr. Místo toho, aby majetek generoval peníze, tak nebude moci ani vydělávat, ale bude potřebovat peníze na provoz.
A proč se vám to nelíbí z ekologického hlediska?
Shodou okolností jsou tam krásné hospodářské lesy, ale nejde o pralesy. Ještě před sto lety tam bylo jenom čtyři procenta listnáčů. Takže lesníci a vlastníci lesů tam pracovali, až se dřevinná skladba ustálila v něčem, co se nám teď líbí i za hospodářského využití. Co bychom pak chtěli tím národním parkem vlastně zlepšovat? A druhá věc je, že dehonestujeme už současné národní parky, které máme na Šumavě nebo v Krkonoších, kde se skutečně chrání nezasažená příroda.
Ale většina parku je v majetku státu prostřednictvím Lesů ČR, ne?
A ty musely poslední den stáhnout své připomínky proti vytváření parku, což považuji v demokratické zemi minimálně za podivné. Víte, nám nejvíc chybí, že tu není žádná debata. Vláda se to snaží prorvat silou. Ale není tam jasných spousta věcí včetně toho, že vlastně pořád ani nevíme, jak má být park přesně velký. Kdyby se v rámci debaty prokázalo, že skutečně stojí za to to území chránit, tak to bude v pořádku. Někde jsem četl, že by nakonec v parku neměla být část hospodářských lesů, ale stále není jasné jakých. V komunikaci o parku je celá řada nejasností a nezodpovězených otázek a občas i úmyslné nepravdy.
Správa lesů je v tristním stavu, říká předseda lesních vlastníků Svoboda |
Ministerstvo životního prostředí například prohlásilo, že vytvoření parku nijak neomezí vstup do lesa. Ale ve skutečnosti se tam bude moci chodit a jezdit jenom po oficiálně značených trasách. Jestli je tam nyní 1 000 km cest, které mohou využívat lidé pro cykloturistiku, tak následně jich tam budou dvě stovky. A třeba taková kuriozita: není jasné, kde se budou otáčet letadla, která poletí na Ruzyni a z Ruzyně. V parku by měl být přeci klid a je jen otázkou času, kdy to ekologisté vznesou jako požadavek. To se zruší plánovaná investice do nové ranveje? Nebo se budou letadla otáčet nad městem?
Ale už nyní je tam řada chráněných míst, poměrně dost přírodních rezervací.
Právě, dnes je tam 27 zvláště chráněných území, pět chráněných přírodních památek, lesnický park a dokonce i Natura 2000. Existuje celá řada způsobů, jak už nyní přírodu uchránit, přestože se v ní hospodaří. Stav se dlouhodobě zlepšuje. Není třeba vytvářet žádnou novou drahou instituci k zabránění nějakého špatného trendu. Já se starostům nedivím, že jsou proti.
Víte, smutně-krásný je případ na Slovensku, kde je na ukrajinsko-polské hranici Národný park Poloniny. Před vytvořením tam slibovali taky místním lidem hory doly a příjmy z turistického ruchu, a dnes tam vidíte v obci Nová Sedlica nádhernou školu, která vyhrála tamní soutěž o nejhezčí školské zařízení, a teď je zavřená. Turistický ruch nezafungoval, jak měl. Mladé rodiny s dětmi se odstěhovaly, lidé přišli o práci o své navazující příjmy, omezil se chov dobytka a žádné zlepšení pro místní prostě nepřišlo.
Ani jsem nepochopil, proč ten národní park vláda tak prosazuje. Prozkoumal jsem programy jednotlivých dotčených politických stran a vytváření národních parků tam nemají. Jejich voliči si to neobjednali. Příroda to nepotřebuje. Všechno se v ní zlepšuje i bez drahého parku a chybějí peníze na potřebné věci. Otázkou tak je, proč se to dostalo do programového prohlášení. Podle mě je to zájem jen několika jednotlivců, kteří nechtějí právě připustit žádnou racionální demokratickou debatu.
