Vlastníci lesů dlouhodobě hovoří o možnosti zavést pro ně dotace za ekosystémové platby, vlastně podobné jako mají zemědělci na plochu. Blíží se už výsledky jednání s ministerstvem zemědělství?
Jakýsi předstupeň ekosystémových plateb měl představovat program adaptace lesních porostů na změnu klimatu. I to se ale trošku komplikuje. Notifikační proces v Bruselu přinesl některé požadavky, které jsou problematické. Například podmínka pětileté udržitelnosti, podobně jako je to u projektů zemědělského Programu rozvoje venkova.
Myslím, že zavázat se na pět let, že budete plnit podmínky, ale nemáte garance státu, že budou zachovány sazby příspěvků, je obtížné. V podmínkách programu jsou mimo jiné vysoké nároky na dřevinnou skladbu, do určité míry se pak musí upravit ekonomické rozhodování v podniku a nemáte garanci, že v pátém roce nebude místo 1 500 korun na hektar sazba jenom 100 Kč.
A vlastníci se hodlají do toho systému plošně zapojit?
Máme zpětnou vazbu od našich členů, že se celá řada vlastníků chystá program bojkotovat. Jde o větší lesní podniky, pro ty menší není vůbec určen. Situace by se ale asi změnila, kdyby se nové podmínky nemusely dodržovat na celém majetku. Bohužel navržený systém je velmi komplikovaný. Ale to je v rámci systému víc věcí, například u nařízení 30 (o hospodářských příspěvcích v lesích) není vlastník lesa, pokud není lesnicky vzdělán, schopen žádost o dotaci vyplnit. Rozumím tomu, že když stát poskytuje příspěvek, vyžaduje od žadatelů splnění určitých podmínek. Ale v ČR je kolem 300 000 vlastníků, a tak asi není účelem, aby si o peníze řekl každý.
Vy jako SVOL podporujete spíše sdružování ve větších celcích?
Ano, protože to potřebuje mezikrok. Když máte 300 000 vlastníků s průměrnou velikostí majetku pod hektar, tak je to záležitost funkčních sdružení vlastníků, kterých by byly stovky a ne statisíce. Vezměte si, že jenom Kraj Vysočina zpracovává každý rok 4 700 žádostí o příspěvek. Obracíme se proto ke vzorům jako je Německo a Rakousko, kde zemské vlády sdružování podporují. Například v Rakousku na každý kubík nahodilé těžby a je jedno proč, přispívá pět eur, ale ne samotným vlastníkům, nýbrž pouze sdružením.
Nové úřady budou stát méně než stávající
Čímž se dostáváme k plánům Platformy pro novelizaci lesního zákona. V té kromě vlastníků také dřevozpracovatelský průmysl nebo akademici požadují vytvoření nového systému lesních úřadů. Tedy aby nebyly v rámci jednotlivých obcí a měst, ale osamostatněné pod většími celky, podobně jako je tomu u stavebních úřadů.
Současný stav státní správy lesů je tristní a něco se musí stát. Kdyby alespoň zaměstnanci úřadů, kteří o lesnictví rozhodují, měli vzdělání trošičku příbuzné, ale tam jsou absolventi strojní průmyslovky. Nikde oblast lesnictví negeneruje celý úvazek, takže v obcích jde o lidi, kteří dělají čtyři věci najednou, jako je povolování ořezu zeleně, odpady, stavební řízení, a navíc správu lesů.
Nikde oblast lesnictví negeneruje celý úvazek, takže v obcích jde o lidi, kteří dělají čtyři věci najednou, jako je povolování ořezu zeleně, odpady, stavební řízení, a navíc správu lesů.
Nedávno mi vyprávěl jeden kolega, že potřeboval projednat nový lesní hospodářský plán, a úředník se s ním sešel hodinu před samotným základním šetřením a nechal si vysvětlit, co to vlastně lesní plán je.
A slibujete u toho, že by neměly samostatné úřady stát víc, než v současnosti stojí lesnická správa.
To je naše ambice. Systém by měl být ve skutečnosti i o trochu levnější, počet pracovníků by nebyl daný počtem obyvatel dané obce, ale lesnatostí a lesnickou strukturou vlastníků. Například na Vysočině by byl jeden lesní úřad na jeden okres, ale v Polabí, kde je vlastníků málo, by byl jeden úřad na tři okresy. Státní správa by měla tři hlavní povinnosti – kontrolu dodržování lesního zákona, tvorbu koncepčních předpisů, které jsou schvalované v současnosti na úrovni krajů a potom by vzdělávali a řídili odborné lesní hospodáře. Bylo by vítané, aby se k tomu přidala i správa myslivosti, protože současný stav, že kdo si udělal lovecký lístek, tak má kvalifikaci, podle mě není vhodný.
Dřevo je nejdražší za 20 let a ministři se přetahují o vliv nad byznysem |
Když se posuneme o téma vedle – v posledním roce se kvůli zvedající ceně dříví mnohem více hovoří o tom, že se z lesa krade dříví. Myslíte, že ten trend bude pokračovat?
Tak ono to není jenom poslední dobou, dřevo se ztrácelo vždycky. Ale teď je to možná i jednodušší. Na úrovni kalamity se pohybuje po lesích neskutečné množství lidí, místo běžných 20 lidí tam máte najednou 40, dříví se odváží, třeba 1 000 kubíků denně z jedné lokality a to jsou desítky aut. Zachovat si přehled, kdo tam má být a kdo ne, je strašně obtížné. Občas se stane, že se ztratí celá fůra dřeva, nejde to uhlídat. Ale skončí to, protože po konsolidaci nakonec bude dřeva málo a uhlídá se to lépe.
Ztráta miliardy ve státních lesích
To mi připomnělo národní inventarizaci lesů z roku 2017, podle které byl rozdíl v těžbě proti vlastnickým výkazům o několik milionů kubických metrů...
To ale bylo hlavně odlišnou metodikou. Nejste schopen 100 procent dřeva dostat k odběrateli. Vlastník ho může sám zapomenout, dvě klády se dají do příkopu, aby se po tom jezdilo, a pak tam zůstanou. Vždycky pak něco zůstane na místě, to je součást té věci.
Zásadnější je rozdíl ve vykazování toho dřeva. My ho prodáváme velkým pilařům a oni si dělají přejímky sami. Tam ta kláda projíždí rámem, je naskenovaná a hledají se tam kritické míry, kdežto my to odhadujeme na základě empirických tabulek, kdy se kmen změří průměrkou a podle toho se zjistí, kolik metrů má objem v metrech krychlových. Ale zase se to jinak měří tzv. na autě, když deklarujete třeba smrkovou kulatinu a on to změří a potom řekne, že převzal o pět procent méně. A to generuje ty rozdíly.
Takže nejde o to, že by někdo ze státních lesů kradl ve velkém.
Ne. Ale problém u Lesů ČR je, že se cena dříví upravuje na základě indexů cen dříví, který byl v jistém období stanoven dokonce jako aritmetický průměr mezi různými dodavateli. A někdo si vybral index Českého statistického úřadu, podle kterého se na základě vzorku stovky respondentů dělají kalkulace. Ti tam posílají nějaká čísla a nikdo nekontroluje, jak moc to odpovídá realitě. A máte rozdíl v ceně, jestli prodáváte dříví nastojato, jako to právě dělají Lesy ČR, nebo na odvozním místě – například na vagóně, nebo jestli jde o cenu přímo pro tu pilu. A mezi nimi je třeba 10 procent hodnoty dříví a je otázka, jestli se správně pracuje s těmi lokalitami. A navíc, do těch cenových indexů nejdou obvykle vůbec žádné bonusy.
Takže když velcí hráči nahodili 200 korunový bonus na kubický metr, tak se to do průměrné ceny, ze které si to odvozují Lesy ČR, patrně nezapočítalo. A samotní velcí hráči svou váhou můžou hýbat tím indexem, ceny se upravují každý měsíc. Myslím, že při kalamitě v roce 2021, kdy ceny rostly každý týden, byl nakonec rozdíl mezi tím, kolik stálo to dříví reálně a za kolik se vykázalo, možná miliarda. O kterou mohly být Lesy ČR bohatší.
