V 15:15 se česká měna obchodovala za 23,97 Kč/EUR. Na nejsilnější hodnoty za více než 11 let se přitom koruna dostala již koncem loňského roku, vyplývá to z údajů na serveru Patria Online. Vůči dolaru pak posílila na hranici 22,6 Kč
Koruně podle Heleny Horské, hlavní ekonomky Raiffeisenbank, hraje do karet výhodný úrokový diferenciál oproti jiným zemím, který investory láká k nákupu tuzemské měny. Evropská centrální banka i americký Fed totiž drží sazby níže, než ČNB. „Investoři možná nevěří tomu, že by americká a evropská centrální banka zvedaly sazby tak razantně,“ dodala.
Úrokový diferenciálDefinuje rozdíl mezi úrokem v Česku a zahraničí. Pokud je tato míra vyšší v tuzemsku, jde se o kladný diferenciál. |
Za posilováním může stát i plyn. Respektive jeho dostatek díky teplému počasí. „Zdá, že ekonomiky, které byly hodně závislé na ruském plynu, na tom nebudou tak špatně, jak se zdálo ještě na začátku zimy. Investoři se proto domnívají, že výnosnost českých aktiv bude vyšší,“ vysvětlil pro iDNES.cz Michal Skořepa, hlavní ekonom České spořitelny.
S ním souhlasí také Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. „Energetická krize v EU se navzdory vrcholící topné sezoně nestupňuje a cena plynu v EU naopak dále klesá pod úrovně z doby před loňským začátkem ruské invaze na Ukrajinu,“ uvedl s tím, že koruně mohl pomoci i o něco nižší, než plánovaný schodek státního rozpočtu, který v úterý oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura.
K tomu je ale potřeba dodat, že se vůči euru daří posilovat i dalším měnám středoevropského regionu. Špatně na tom není ani polský zlotý nebo maďarský forint.
„Koruna vstoupila do nového roku velmi dobře, ale svou relativní výkonností výrazněji neporáží sousední měny maďarský forint nebo polský zlotý. To znamená, že se pozitivní nálada zmocnila spíše celého trhu, než že by šlo o izolovanou kurzotvornou událost na české koruně,“ uvedl Štěpán Hájek, analytik XTB. I on si růst vysvětluje teplým počasím a tedy oddálením rizika hlubší krize.
Koruna právě teď prolomila hranici 24,00 za euro. A to prakticky poprvé od října 2008. Tedy od doby, než se v Česku projevily dopady pádu investiční banky Lehman Brothers a světové finanční krize. https://t.co/SFu70BAIcH
Kam bude koruna pokračovat?
Jako rizikový faktor, který by mohl korunu poslat níž, označila Horská lednovou inflaci, kterou Český statistický úřad oznámí na začátku února. Kdyby vystřelila nahoru, kladlo by to na ČNB očekávání, že zvýší sazby. Pokud by tak neučinila, koruna by se mohla podívat níž.
„Může se stát, že nás inflace nemile překvapí vysokou hodnotou, a pokud by ČNB i přes to nebyla ochotná zvedat úrok, tak to by mohlo investory, kteří teď korunu nakupují, vyděsit a začali by prodávat,“ uvedla Horská.
Podle Horské se posílení koruny neopírá o makroekonomické ukazatele, kterým by byl například růst exportu. Domnívá se proto, že by to mohlo znamenat riziko do budoucna. „Tím, že se posilování opírá o úrokový diferenciál, tak tím více se bojím, že při jakékoli špatné zprávě investory něco rychle znejistí a může přijít skok k oslabení. Na dlouhodobé setrvalé bych nespoléhala,“ uzavírá.
Naopak Skořepa inflaci jako takové riziko nevnímá. Poukázal totiž na to, že guvernér Aleš Michl i další členové bankovní rady ČNB dlouhodobě ujišťují, že sazby v případě potřeby zvýší.
