Tak, a je znám celkový účet za 1 246 dní trvající experiment ČNB s jednostranně svázanou korunou. Zastavil se na dvou bilionech korun, což je 1,6násobek ročních příjmů státního rozpočtu. Co to znamená pro ČNB a českou ekonomiku?
Vystudoval Ekonomickou univerzitu v Bratislavě (Ing.) a institut CERGE-EI v Praze (M.A.). Od roku 2007 do roku 2013 pracoval jako analytik v České spořitelně, primárně pokrýval Českou republiku. Od roku 2014 je hlavním analytikem společnosti Conseq. Hraje squash, badminton a šipky.  Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management. |
Pro ČNB nic zvláštního. I když se samozřejmě vynořili pesimisté varující před tím, že nárůst devizových rezerv je problém. Je pravdou, že pokud koruna posílí, cizoměnová aktiva ČNB budou ztrácet. Jenže centrální banka může fungovat i se záporným kapitálem. Má totiž jednu nesmírně cennou schopnost - může tisknout peníze. A také nemá regulátora, který by ji v situaci, kdy závazky převyšují aktiva, přišel zavřít.
To není jenom teorie: v 80. a 90. letech desítky bank v rozvíjejícím se světě měly ztráty. Například čilská centrální banka měla non-stop ztráty dvacet let, jamajská banka prodělávala v letech 1987-1993 pět procent HDP ročně. Teoreticky je samozřejmě možné, že negativní kapitál povede k menší nezávislosti centrální banky, tato obava je však v prostředí vyspělé Evropy málo opodstatněná.
Pro ekonomiku je dopad potenciálně větší. Jak ilustruje neochota koruny posilovat, na straně poptávky po korunách to bude v nejbližších kvartálech či možná letech nejspíš bída. Jen objem intervencí v prvním čtvrtletí dosáhl 1,1 bilionu, což je osminásobek ročního přebytku běžného účtu. Nevím sice, kde všechny ty koruny jsou, jasné však je, že ČNB od někoho spoustu eur koupila a tyto subjekty jejich směnu do korun nebudou realizovat tržně. Do budoucna to tak vypadá na nepoměr mezi potenciálními prodejci koruny a jejími nákupci - primárně exportéry.
Tento nepoměr tak dle mého na dlouhé období zavírá kanál nominální konvergence, což by v případě výrazně vyššího růstu české ekonomiky znamenalo vyšší sazby centrální banky a tedy vyšší sazby v ekonomice (než by byly v prostředí, kde je koruně umožněno posilovat).
A také sazby volatilnější: 40 procent vládních dluhopisů je nyní v zahraničních rukách s prstem na spoušti, dvakrát tolik než touto dobou loni. Žádný oběd není zadarmo a nás placení zřejmě ještě čeká.
