V připomínkovém řízení je návrh na rozšíření projektu na dovoz ukrajinských zaměstnanců, který se rozjel loni v listopadu. Zatím fungoval jen pro vysokoškolské odborníky, teď mají přibýt i středně- a nízkokvalifikovaní.
„Přijímat Ukrajince je v podstatě nutnost, bez nich firmy začnou kolabovat, protože nebudou moci plnit zakázky. Dokonce už jsou signály, že budou muset přesunout výrobu do zemí, kde zaměstnance získají jednodušeji,“ říká viceprezidentka Hospodářské komory ČR Irena Bartoňová Pálková.
Cizinci ze zemí mimo EU mohou přijíždět do Česka za prací už dnes, ale v některých státech je problém s podáváním žádostí o vízum. Oficiálně se mluví o technických problémech, ale podle zákulisních informací ho blokují tamní mafie, které termíny žadatelům draho přeprodávají.
„Vítáme jakýkoliv projekt, který zrychlí vízovou situaci s Ukrajinou. Dnes je to neúnosné, jsem schopen nesrovnatelně rychleji dovézt pracovníka z Asie,“ říká Jan Rafaj, personální ředitel ocelářské firmy ArcelorMittal a viceprezident Svazu průmyslu.
Místa jsou, Češi nemají požadovanou kvalifikaci
Podle posledních dostupných statistik úřadu práce bylo na konci roku 2014 v Česku zaměstnáno 35 tisíc Ukrajinců z celkových 65 tisíc cizinců ze zemí mimo EU.
Z průzkumu hospodářské komory pro MF DNES vyplývá, že 37 procent je ochotných zaměstnat cizince, který neumí česky. V případě Ukrajinců je tento handicap díky kulturní blízkosti výrazně menší.
Pro některé firmy je zajištění dostatku zaměstnanců vhodných profesí otázka přežití, takže jsou ochotné překousnout i jazykovou bariéru. „To vše se podle firem dá zvládnout, pokud cizinec nabízí nedostatkovou profesi,“ říká Ladislav Minčič, ředitel pro legislativu Hospodářské komory ČR.
Na českých úřadech práce je sice 430 tisíc nezaměstnaných, ale firmy nemají prakticky z čeho vybírat. „Máme 17 tisíc uchazečů o zaměstnání, tedy pět procent nezaměstnaných, z toho asi tři procenta jsou zaměstnatelná obtížně - jen s příspěvkem od úřadu anebo vůbec, a zbývají dvě procenta lidí, tedy asi sedm tisíc. V nabídce přitom máme osm tisíc volných míst,“ konstatuje Petr Klimpl, ředitel Krajské pobočky úřadu práce v Pardubicích.
Jak vládní projekt s názvem „Zvláštní postupy pro zaměstnance z Ukrajiny“ funguje? Česká firma na Ukrajině osloví potenciální zaměstnance - například vyvěsí inzeráty na tamní internetové portály. Poté probíhá výběrové řízení. „Dohodli jsme se s tamní agenturou a ta nám zprostředkovala několik kol videopohovorů,“ říká Jan Rafaj z ArcelorMittalu.
Firmě se díky projektu podařilo získat čtyři pracovníky na procesní inženýring výroby oceli, které už měla předvybrané od loňského dubna. Předtím hledala doma, v Polsku i na Slovensku, ale lidí požadovaných profesí nebylo dost.
Největší zájem je o lidi z postsovětských zemí
„Do projektu bylo zatím zařazeno 24 firem a 42 zaměstnanců. Společnosti žádají zařazení primárně technických profesí,“ říká František Kotrba, mluvčí ministerstva průmyslu. Podle ministerstva zahraničí bylo odsouhlaseno zatím 15 žádostí. Kvótu 500 vysokoškoláků tak firmy naplní jen pomalu.
Mnohem víc však firmy potřebují nízko a středně kvalifikované profese. Podle průzkumu komory chybí 25 až 30 tisíc lidí. Společný návrh ministerstev zahraniční, vnitra a průmyslu a obchodu přitom počítá jen s pěti tisíci lidmi. Organizace bude přitom složitější než u malého počtu Ukrajinců vysokoškoláků.
Ministerstva počítají s extra náklady v rozpočtu více než 50 milionů korun ročně a se zapojením zaměstnavatelských svazů (kromě hospodářské komory Svazu průmyslu, Asociace malých a středních podniků), komor (agrární, potravinářské) a CzechInvestu při vyhodnocování žádostí.
Zkušenost s ukrajinskými pracovníky má například novojičínský výrobce klobouků Tonak. Shání kloboučnické profese, kde je potřeba manuální zručnost, a rozšíření vládního projektu by uvítal. „Získali jsme několik ukrajinských zaměstnanců přes agenturu. Jsme připraveni přijmout další, a dokonce zajistit i bydlení celé rodině,“ říká spolumajitel firmy Jan Vrba.
Zaměstnavatelé by ale stáli i o jiné země, kde je získávání víz kvůli problémům Visapointu prakticky zablokované. „Největší zájem bychom měli o pracovníky z postsovětských zemí a pak třeba z Vietnamu, kde tu integraci už máme také poměrně rozšířenou,“ říká Irena Bartoňová Pálková z hospodářské komory.
