Klíčové bude, jestli se vládě v příštím roce podaří udržet schodek státního rozpočtu pod 300miliardovou hranicí. Představený konsolidační balíček má pomoci redukovat strukturální deficit o sedmdesát miliard korun. Otázka ale zůstává, jestli tato snaha bude pro plnění jednoho z klíčových maastrichtských kritérií stačit.
„Deficit ve vztahu k HDP je poměrový ukazatel. Pokud česká vláda v příštích dvou letech skutečně dosáhne toho, že se její schodek dostane o několik desítek miliard pod úroveň 300 miliard, bude deficit veřejných financí nižší, než by odpovídalo úrovni tří procent HDP. Ukazatel hrubého domácího produkt totiž mocně přifukuje silná inflace. Čím vyšší je inflačně nafukovaná hodnota HDP, tím nižší je při daném nominálním deficitu hodnota celého poměrového ukazatele,“ řekl pro iDNES.cz Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Už příští rok budeme plnit klíčové kritérium pro euro, tvrdí premiér Fiala |
Květnová predikce České národní banky počítá s tím, že v roce 2023 dosáhne celková inflace 10,8 procenta. Nasvědčuje tomu i vývoj z posledních měsíců. Ačkoliv v lednu letošního roku cenová hladina meziročně stoupla o 17,5 procenta, za červen se už tento růst dostal pod desetiprocentní hranici. I v dalších měsících odborníci čekají, že se meziroční míra inflace bude nadále snižovat.
Podobný pohled jako Lukáš Kovanda mají i další analytici. „Naplnění kritéria pro deficit nelze vyloučit. Podíl deficitu na nominálním HDP by v příštím roce měl klesnout v důsledku mírného snížení deficitu státního rozpočtu a také z důvodu vyššího nominálního hrubého domácího produktu,“ uvedl pro iDNES.cz ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
KOMENTÁŘ: Brzy budou všichni platit eurem. A co Česko? |
V loňském roce se nominální HDP zvýšilo o 11,2 procenta na 6,795 bilionu korun. Podle dubnové predikce Ministerstva financí by se tento ukazatel měl za letošní rok zvýšit o dalších deset procent na 7,475 bilionu korun.
Datový ekonom ze skupiny Datarun Petr Bartoň přesto přehnaný optimismus mírní. „Minulý rok byl deficit téměř dvojnásobný, ve výši 5,8 procenta HDP. Letošní rok ještě neznáme, jak skončí HDP, reálně ale ekonomika letos v podstatě neporoste, a deficit samotný bude v absolutní výši pravděpodobně podobný jako loni,“ říká.
Češi mají o EU špatné mínění, říká ministr Dvořák. V4 se podle něj už neshodne |
Maastrichtský poměr se podle něj počítá vůči nominálnímu HDP, splnění kritéria by tedy vyžadovalo buď skutečně masivní inflaci nebo razantní snížení deficitu. „Vyjádření lze proto spíše brát jako motivační, které má povzbudit morálku eurochtivých,“ míní Bartoň.
Postoj premiéra sdílí i Jurečka
Podmínky pro přijetí eura představuji takzvaná maastrichtská kritéria. Kromě veřejného deficitu hovoří konvergenční kritéria ale i o plnění dalších požadavků. Země musí vykazovat udržitelnou cenovou stabilitu i průměrnou míru inflace, veřejný dluh nesmí překročit hranici 60 procent HDP a ekonomika musí plnit i podmínku dlouhodobých úrokových sazeb.
O plnění maastrichtských kritérií se pro iDNES.cz před pár dny rozpovídal i předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. V této souvislosti dodal, že Česko by mohlo v letech 2025 až 2030 směřovat do eurozóny. Současná vláda totiž podle něj ke splnění maastrichtských kritérií směřuje. „Předpokládám, že v roce 2025 bude stav veřejného rozpočtu takový, že bychom maastrichtská kritéria plnili,“ myslí si.
Obchod Evropské unie a asijského Myanmaru kvete. Navzdory převratu i sankcím |
Jurečka také připomněl, že již během hlasování v referendu o vstupu do Evropské unie se hlasovalo mimo jiné také o tom, že euro v budoucnosti Češi přijmou. „Někdy mezi lety 2025 až 2030 už opravdu budeme směřovat do eurozóny,“ dodal.
Bartoš je pro účast v ERM II
V rámci maastrichtských kritérií se počítá i s plněním kurzového kritéria a minimálně dvouletou účastí v systému ERM II (Evropském mechanismu směnných kurzů). Země zapojené do ERM II musí udržovat kurzy svých měn v povoleném maximálním fluktuačním pásmu ± 15 procent od stanoveného středního kurzu k euru. Kurz české koruny by se tedy musel ještě před přijetím společné měny minimálně na dva roky k euru zafixovat.
Právě brzká účast v systému ERM II se zamlouvá předsedovi Pirátské strany Ivanu Bartošovi, uvedl v pondělí v rozhovoru pro iDNES.cz. Zároveň ale dodává, že na Česká republika není na přijetí eura nyní připravena.
Ekonom Skořepa: Banky krotí inflaci mrazákem, Češi zatím neumí žít s rizikem |
„Byť jsme se zavázali, že euro přijmeme, nejsme nyní v kondici k jeho přijetí. Důležitější je nyní přistoupení k systému přistoupení k systému ERM II. Ušetřili bychom tak od 20 do 50 miliard korun ročně,“ dodal místopředseda vlády pro digitalizaci.
