Odborníci sice kostru plánu potvrzují, připomínají však, že část problémů neřeší vůbec.
„Pan ministr nezmínil také jednu dlouhodobou příčinu. Nynější selhání napříč Evropskou unií je totiž také kvůli nastaveným pravidlům trhu. Cenová špička v loňském roce byla varováním, že systém je v nerovnováze, kterou táhne ideologický závazek. Ten ale nemá oporu v dostupných, natož implementovaných, technologiích. Promrhali jsme šest měsíců, během kterých jsme se mohli pokusit největší problémy odstranit. Teď nás tlačí čas a přicházející zima,“ uvedl pro iDNES.cz akademik Lubomír Lízal z ČVUT.
Ten také dodal, že energetický trh je momentálně zamrzlý a velké problémy jsou zejména na nabídkové straně. Nikomu se totiž do prodejů energetických komodit příliš nechce, což pro iDNES.cz na příkladu skupiny ČEZ potvrdil i expert na energetická témata Michal Šnobr.
„Situace je jednoduchá. ČEZ svou produkci pro rok 2022 většinově vyprodal za levné ceny. Devadesát procent měl prodáno ještě před válkou za ceny okolo 90 euro za megawatthodinu. Nikdo nyní nechce prodávat dopředu delší kontrakty. Z trhu se ztratila likvidita,“ řekl Šnobr.
Problematické plynové elektrárny
Debata mezi ministry se povede o způsobu, jakým se do cen promítají plynové elektrárny. Ty jsou totiž podle burzovních pravidel tzv. závěrné - protíná se na nich nabídka s poptávkou a tím pádem také určují cenu. Pokud by se podařilo dospět k dohodě na zastropování cen plynu pro výrobu elektřiny, snížila by se i výsledná cena.
Řazení zdrojů na burze podle ceny, kterou nabídnou (takzvaný merit order). Průsečík nabídky s poptávkou znamená výslednou cenu, za kterou se elektřina bude prodávat. Graf je ilustrační, hodnoty a řazení zdrojů se může měnit. Například kdyby plyn výrazně zlevnil, mohl by se posunout před hnědé a černé uhlí.
Tento princip funguje od letoška ve Španělsku a Portugalsku, které tvoří z pohledu trhu z elektřinou jakýsi poměrně izolovaný evropský „ostrov“. Pokud by se podobné řešení mělo aplikovat i na české podmínky, musely by se na něm shodnout i další státy, s nimiž je Česká republika energeticky propojená - mimo jiné Německo, Francie, Rakousko, Slovensko či Maďarsko.
„Plynové elektrárny jako doplněk obnovitelných zdrojů hrají podstatně výraznější roli třeba v Německu než v České republice. Když to přeženu, tak my velké paroplynové elektrárny pro dostatečnou výrobu ani nepotřebujeme, a to za situace, pokud jedou obě jaderné elektrárny a všech šest bloků na sto procent,“ doplnil Šnobr.
Zastropování plynu je otázka za milion, říká šéf energetické burzy |
Vzhledem k propojení a fungování trhů všakředite je cena elektřiny nyní vázána na provozní náklady plynových elektráren, tedy i cenu plynu. „Jsou občas i období - v řádu několika hodin ve dni - kdy je výroba z obnovitelných zdrojů a jádra tak velká, že není potřeba plynové elektrárny zapojit, a pak okamžitá cena padá, ale dlouhodobě je určována cenou plynu. A cenu plynu určuje víceméně Gazprom, podle toho, kolik plynu se rozhodne dodat plynovody. Evropa momentálně nemá jak dodávky ruského plynu nahradit, takže může buď nakupovat za extrémně vysokou cenu, nebo razantně uspořit, aby ruský plyn nepotřebovala,“ říká zakladatel a ředitel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.
Podle Lízala měla vláda možnost vyřešit situaci už před létem, když dostala nabídku na nákup energií za předválečné ceny mimo burzu a odmítla ho jako nevýhodný.
„Místo výhodného nákupu pro stát jsme se dočkali nekoncepčního programu půjček na burzovní garance kvůli rostoucím cenám elektřiny generované závěrnými plynovými elektrárnami. Nepochopitelné,“ míní Lízal.
Není strop jako strop
Španělsko-portugalskou verzi stropu na cenu plynu pro spalování v elektrárnách chce energetickým ministrům představit jejich španělská kolegyně Teresa Riberová, napsal list El País.
Výhodou iberijského modelu je jednak poměrně snadná rychlost zavedení i samofinancovatelnost. Náklady na zastropování se totiž Španělé rozpouštějí formou příplatku mezi odběratele - těm se sice ve vyúčtování objeví nový poplatek, jeho výše je ale výrazně menší než kolik činí výsledný pokles tržní ceny, proto na systému v dané situaci odběratelé vydělají.
K zastropování konečných spotřebitelských cen se ale experti staví poměrně rezervovaně. Podle nich je vhodné zatím udělat první systémové kroky, které situaci na trhu s energiemi alespoň částečně uvolní a až pak se teprve věnovat cenovým stropům.
Proč cenu elektřiny určuje plyn? Na burze rozhoduje „poslední“ elektrárna |
„V oblasti elektrické energie jsme zcela soběstační, a dokonce ji vyvážíme. Proto není důvod, abychom trpěli doma energetickou chudobou a zavedli cenový strop. U plynu je situace složitější, ale máme možnost nadprodukci elektřiny vyměnit za teplo či plyn,“ řekl Lízal.
Podobně to vidí i Petr Čambala, který je řídícím konzultantem EGÚ Brno. Podle něj cenové stropy nedávají smysl hlavně z hlediska rozpočtových možností, které Česká republika aktuálně má.
„Zastropování cen elektřiny nebo plynu pro koncové spotřebitele na úrovni, která by byla dostatečně nízká, by bylo velmi nákladné, šlo by o desítky procent rozpočtu České republiky,“ dodal.
