Které z navrhovaných opatření vnímáte jako zásadní?
Všechna navržená opatření charakterizuje, že jsou cílená a že se dají celkem rychle realizovat. Kdybych si ale měl vybrat, tak krokem, který už měl být dávno udělán, je valorizace přídavku na děti o zhruba 30 procent, aby se vrátil minimálně na úroveň vůči nominální mzdě z roku 2008.
Proč zrovna přídavek na děti?
Dávka je totiž perfektně zacílená, všichni ji znají, funguje dekády. Zároveň je levná. Realizovat se toto opatření dá jednoduchou změnou zákona.
Co je to NERV?Národní ekonomická rada vlády. Funguje v současném složení od května 2022, kdy byla její činnost obnovena v reakci na aktuální ekonomickou situaci. Nyní má NERV 19 členů z řad předních ekonomů. Mezi nimi je například Helena Horská, Dominik Stroukal, Mojmír Hampl, Aleš Rod nebo Tomáš Havránek. Rada vznikla už v roce 2010, kdy měla za úkol hledat řešení dopadů tehdejší finanční krize. |
Z jakého důvodu se tak nestalo a vláda jde raději cestou plošných opatření?
To mohu pouze odhadovat. Jedna věc je, že vláda přišla již před měsícem s nápadem na jednorázový příspěvek 5000 korun na dítě. Zároveň zvýšila životní minimum. To nezvedá samotný přídavek na děti, ale pouze se udržuje okruh domácností, které jej mohou dostat. To je zásadní rozdíl. Možná se na to zkrátka zapomnělo. Pravda může být i taková, že vláda nechce zvyšovat jakoukoli pravidelnou dávku.
Čím si to vysvětlujete?
Čas od času takový názor zaslechnu i z ministerstva financí. Státní rozpočet trpí strukturálním deficitem a nemůže si dovolit další trvalé navýšení výdajů. Já k tomu ale dodávám, že musíme zvažovat i výdaje již existující. Jestliže na jedné straně není problém vydat 60 miliard na zlevněný energetický tarif nebo osm miliard na jednorázový přídavek na dítě, tak bychom měli zvážit, jestli není lepší menší část těchto výdajů využít na něco efektivního a standardního, jako je přídavek na děti.
