Letošní zima se ale neobejde bez úsporných opatření. Méně topit se chystá 74 procent z tisícovky respondentů. Necelých šedesát procent lidí si v příštím roce nebude moct zaplatit dovolenou ve stejné úrovni jako dříve.
„Asi největším rizikem pro hospodářství České republiky je vývoj cen energií. Nejenže rostou náklady obyvatel, které negativně ovlivní jejich koupěschopnost, ale podobně jsou zasaženy i firmy. A to musíme počítat s rizikem úplného zastavení dodávek plynu do České republiky, a tedy možností energetického lockdownu,“ říká ekonom finanční skupiny Partners Martin Mašát.
Měsíční zálohy porostou. Statisícům zákazníků končí fixace cen energií |
Aktuálně na energiích šetří 43 procent domácností, nejčastěji senioři a lidé s nejnižšími příjmy. Přes třicet procent lidí omezilo chození do restaurací, stejné množství lidí zredukovalo také nákupy dražších potravin nebo těch, bez kterých se zvládnou obejít.
Co se týká příčin současné krize, tak dvě třetiny dotázaných nevnímají provázanost krize a války na Ukrajině. Nemyslí si proto, že s případným koncem konfliktu krize skončí. Ukončení samotné války na Ukrajině pak nadpoloviční většina Čechů očekává do konce příštího roku.
Nejhůře jsou na tom samoživitelé
„Přispět k řešení situace mohou všichni. Domácnosti, které situaci ještě zvládají, by si měly primárně zvednout zálohy na energie, aby předešly velkému překvapení v ročním vyúčtování. Mohou-li, pak přejít na dlouhodobější řešení, jako například obnovitelné zdroje,“ radí Gabriela Vondrušová, výkonná ředitelka Institutu prevence a řešení předlužení.
Podle dotázaných jsou krizí nejohroženější skupinou samoživitelky a samoživitelé, vnímá to tak 34 procent respondentů. Čtvrtina pak takto vidí důchodce. Třetí nejčastěji jmenovanou ohroženou skupinou byly rodiny s malými dětmi, kdy jeden z rodičů je na rodičovské dovolené.
Zlepšení Češi nečekají
Vlivem vysoké inflace Češi ušetří méně než dřív. V letech 2020 a 2021 to byly tři čtvrtiny lidí, kteří dokázali vyjít s měsíčním příjmem tak, že si mohli dovolit vytvářet úspory. V roce 2022 jsou už takových lidí pouze dvě třetiny.
O průzkumu:Průzkum byl realizován dotazováním prostřednictvím internetu (CAWI) firmou MindBridge Consulting pro společnost Partners v srpnu 2022. Do průzkumu bylo zahrnuto 1000 respondentů ve věku 18 až 70 let. |
Mírně se navýšila skupina těch, kteří vyjdou „taktak“ (z 21 na 25 procent), a těch, kteří si na měsíční výdaje čas od času musí půjčit nebo sahat do úspor (z 5–6 procent na 9).
Meziročně se ale nezměnila doba, po kterou by lidé byli schopni vydržet žít výhradně z úspor. Stále jde o sedm až osm měsíců. Šestnácti procentům populace by pak úspory nestačily na pokrytí výdajů ani na jeden měsíc.
Ve zlepšení své finanční situace lidé moc nevěří. Minulý rok mělo víru ve zlepšení v následujícím roce 26 procent, aktuálně je optimistických pouze třináct. Naopak se letos oproti loňsku výrazně navýšil podíl těch, kteří do dalšího roku hledí s obavami, a to z 18 procent na rovnou polovinu.
Vlastní bydlení je stále větší utopie
Navzdory drahým nemovitostem a těžko dostupným hypotékám Češi stále preferují možnost bydlet ve vlastním. Zároveň ale vzrostl počet těch, pro které je bydlení ve vlastním nereálné.
V roce 2019 vidělo vlastní bydlení jako „utopii“ 27 procent dotázaných, o dva roky později to bylo 34 procent. Aktuálně už je to 40 procent dotázaných, u Pražanů dokonce polovina, to je o deset procent méně než v uplynulém roce.
