Pro obě čtvrtletí byl podle statistiků charakteristický předstih růstu investic před spotřebou. „Výdaje na tvorbu kapitálu po výrazném růstu v 1. čtvrtletí dále akcelerovaly na meziročních 13,9 procenta ve 2. čtvrtletí,“ uvedl ČSÚ.
„To naznačuje, že dobrá výkonnost ekonomiky by měla pokračovat i ve zbytku roku a v příštím roce,“ dodává analytik České spořitelny Luboš Mokrejš.
Domácnosti za nákupy zboží a služeb utratily o 3,4 procenta více. Proti prvním třem měsícům roku to ale znamená zpomalení. „Zareagovaly tak na pokles přírůstku nominálních i reálných mezd,“ dodává ČSÚ.
V běžných cenách vydaly domácnosti o 16,2 miliardy korun více než loni, případný nedostatek hotovosti přitom řešily zvyšováním podílu nákupů na úvěr.
Výdaje vládního sektoru se snížily o 1,1 procenta. To ČSÚ připisuje nižším mzdovým nákladům kvůli vyplacení pouze deseti procent třináctého platu.
„V souhrnu vyššímu HDP výrazně pomohly domácí nízké úrokové sazby, reinvestování zisků zahraničních vlastníků českých firem a také akcelerace růstu ekonomiky eurozóny,“ konstatoval Miroslav Brabec z Raiffeisenbank.
Souhrnný růst za celý rok odhaduje na úrovni 3,5 procenta.
Začátek roku byl lepší
Český statistický úřad zároveň zvedl údaj o růstu ekonomiky za první čtvrtletí. Původní odhad udával zlepšení o 3,1 procenta. Zpřesněné číslo hovoří už o 3,5 procenta. „Do výpočtu bylo zahrnuto zpřesnění podkladů z oblasti zahraničního obchodu a ze statistických šetření,“ vysvětlil ČSÚ ve své zprávě.
Úrokové sazby porostou
Na nečekaně rychlý růst bude s největší pravděpodobností reagovat Česká národní banka dalším růstem úrokových sazeb. Tím bude reagovat na hrozbu příliš vysoké inflace. Ta byla v srpnu nejvyšší za 2,5 roku.
„Je načase vrátit se k úvahám o intenzivnějším zpřísňování měnové politiky, než s jakým momentálně finanční trhy počítají. Do hry se dostane možnost dvojího zvýšení úrokových sazeb do konce roku namísto jednoho,“ upozorňuje ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek.
Okolní země rostou ještě rychleji
I přes příznivá čísla Česko nedosahuje tak vysokého růstu jako okolní středoevropské země. Polská ekonomika nasadila šestiprocentní tempo, Slovensko vykázalo ve 2. čtvrtletí růst 5,4 procenta. Česko ovšem předstihlo maďarské hospodářství, které v rozmezi dubna a června dosáhlo čtyřprocentního zlepšení.
| RŮST HDP VE 2. ČTVRTLETÍ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH | |
| EU 25 | + 2,3 % |
| Eurozóna | + 2,0 % |
| Česko | + 4,1 % |
| Polsko | + 6,1 % |
| Slovensko | + 5,4% |
| Maďarsko | + 4,0 % |
| Německo | + 1,5 % |
| Francie | + 3,0 % |
| Velká Británie | + 3,7 % |
| USA | + 4,7 % |
| Japonsko | + 4,5 % |
| Pramen: Eurostat, ČTK, ČSÚ | |
Meziroční růst HDP v jednotlivých čtvrtletích let 2002-2004. (údaje v procentech)
