Jako z akčního filmu vypadaly podle Dagmar Krylové, propagátorky „kluboven“, zásahy úředníků v klubech, které při splnění určitých podmínek nemusejí evidovat tržby nebo dodržovat zákaz kouření.
Bilance EET: Za 40 tisíc prohřešků zaplatili podnikatelé 130 milionů |
„Finanční správa na nás udělala zátah jako na drogové dealery. Někde přijelo i pět aut. Úředníci se domáhali vstupu, někde na ně křičeli, že je nepustí dovnitř,“ říká Krylová, která sama vede klubovnu v Úsobí na Vysočině. Kubovou činnosti se zabývá už od roku 2006, její sdružení se jmenuje Klub labužnických pohodářů. Obracejí se na ni zájemci, kteří chtějí legálně podobný zájmový podnik založit.
„Kontrolní akce byla zacílena na kluby, které se snaží zastírat výkon podnikatelské činnosti. V těchto klubech nejsou dodržována pravidla, která by podnikatelé měli respektovat - evidence tržeb a zákaz kouření ve vnitřních prostorách,“ uvedla finanční správa ve své tiskové zprávě.
Celníci našli i marihuanu
V pátek večer úředníci udělali zátah ve 24 provozovnách napříč celou republikou a ve 20 z nich udělali kontrolní nákup. Ve třech případech uložili na místě pokutu kvůli nedodržení EET, v ostatních případech nebylo šetření dosud uzavřeno. Může dojít až do správního řízení, kde jsou pokuty výrazně vyšší (až půl milionu a uzavření provozovny). Celníci také zajistili 18 rostlin marihuany a vybrali nedoplatky na daních ve výši 16 tisíc korun.
Když se rozjíždělo před dvěma lety EET, klubů začalo přibývat. Některé malé obce, kde byla skomírající hospoda, v tom spatřily řešení, jak místní podnik zachovat a vyhnout se tak novým povinnostem jako je evidence tržeb (od prosince 2016) a zákaz kouření (od května 2017).
Klub se neumí chovat jako podnikatel
„Nemusíme mít EET, protože nepodnikáme, máme klubovny za určitou zájmovou činností - turisti, kolaři, máme šipkové turnaje - hrajeme i první ligu v republice,“ argumentuje Krylová. Členové zájmových sdružení se skutečně mohou složit na náklady na občerstvení, které pak v soukromém prostoru, pro veřejnost nepřístupném, zkonzumují. Nikoho také nemusí zajímat, jestli se tam i kouří. Notoricky známým příkladem je, když si dobrovolní hasiči koupí sud a scházejí se pak po večerech na pivo v hasičárně. Klub se ale nesmí chovat jako podnikatel - tedy obchodní činnost provozovat soustavně a za účelem zisku.
Některé kluby ale tato pravidla důsledně nedodržují - členství řeší například tak, že kdokoliv zvenku přijde, zapíše se do členské knihy a stává se tak okamžitě členem a může si objednávat jako v hospodě. Někde se ani s členstvím nenamáhají a prodají každému, kdo přijde - a riskují.
Krylová má za to, že úředníci neoprávněně vnikli do neveřejných prostor. „Všem jsem řekla, ať udělají zápis o chování úředníků, předám to právníkovi,“ říká.
Připouští, že v některých klubovnách skutečně při kontrolním nákupu, místní prodali občerstvení nebo pití kontrolorovi. „To dělají protizákonně. Ale ve většině kluboven cizího hosta vyhodili,“ tvrdí.
Spolky si přivydělávat mohou, ale jen nárazově a maximálně smí utržit do 300 tisíc ročně bez toho, aby musely evidovat tržby. Tato drobná vedlejší podnikatelská činnost ovšem musí sloužit k podpoře hlavní činnosti spolku. Případem může být jednou za čas hasičský ples s tombolou nebo jiné nárazové akce. Vejít by se do toho mohl i stánek s klobásami a pivem při zápase na vesnickém hřišti.
