Nerostoucí ceny elektřiny na burze, klesající ceny emisních povolenek, nejistý ekonomický vývoj v Česku, potažmo v celé Evropě a další naplánované významné investice. To jsou proměnné, které při pohledu na blížící se minimálně dvousetmiliardovou dostavbu Temelína začínají strašit šéfy energetického obra ČEZ.
Dnešní ceny elektřiny podle Daniela Beneše neposkytují dostatečnou motivaci pro budování nových elektráren. "Preferuji model jako ve Velké Británii. Bude to ale záležet na diskusi mezi státem a regulátorem," řekl šéf ČEZ na čtvrtečním Mezinárodním energetickém regulačním fóru.
V praxi by to zřejmě vypadalo tak, že pokud by cena na trhu klesla pod určitou hranici, stát by ji ČEZ u nové temelínské produkce doplácel. Existují tak obavy, aby se větší část investice nakonec nepřenesla na bedra státu, potažmo lidí a firem platících daně.
Garantovaná cena se musí nastavit obezřetně
"Taková garance se dá vlastně přirovnat ke státní podpoře solární energetiky. Já si ale myslím, že jaderná energetika už státní dotace vyčerpala někdy v šedesátých letech, kdy to mělo opodstatnění," míní jednatel poradenské firmy v energetice Ena Jiří Gavor.
Zároveň připouští, že pokud by se stát jako akcionář firmy rozhodl, že je pro něj dostavba Temelína nezbytná například kvůli energetické bezpečnosti země bez ohledu na ekonomickou výhodnost, měla by garantovaná cena pro ČEZ opodstatnění. Musela by se však nastavit velmi obezřetně. "Pokud by byla garance příliš vysoká, tak bychom Temelín vlastně zaplatili my všichni. A ČEZ je pořád soukromá firma, která by měla nést část svého investičního rizika," připomíná Gavor.
O ekonomickém smyslu investice pochybuje také lednová studie společnosti Candole, která upozorňuje na to, že ČEZ kvůli ní bude muset podstatně zvýšit své zadlužení až nad průměr odvětví a zároveň ho čekají souběžné investice do dalších částí firmy, které se mohou vyšplhat přes 10 miliard eur.
ČEZ ještě před dvěma lety tvrdil, že peníze má
"Předpokládáme, že ČEZ bude mít nedostatek peněz na provedení investice. Temelín 3 a 4 zaplatí čeští daňoví poplatníci," píše ve studii Ivan Kotev z poradenské firmy Candole. Podle něj by si ČEZ potřeboval půjčit či vydat dluhopisy za téměř šest miliard eur (v aktuálním kurzu asi 150 miliard korun), které by samozřejmě podle ochoty investorů narostly o další desítky miliard korun na úrocích.
V době, kdy se začalo naplno hovořit o dostavbě Temelína, přitom o státních garancích nebyla řeč a ČEZ překypoval sebevědomím.
"Pro občany to má výhodu také v tom, že Temelín bude ziskovou záležitostí jak pro ČEZ, tak pro stát jako největšího akcionáře firmy," uvedl například v roce 2008 tehdejší šéf ČEZ a dnešní předseda dozorčí rady firmy Martin Roman v týdeníku Ekonom. O dva roky později MF DNES potvrdil, že přes osekání investic v zahraničí má firma na Temelín peněz dost.
S tím, jak projekt získává stále konkrétnější obrysy a zájemci o zakázku budou v létě odevzdávat nabídky, začíná ČEZ volat po státní účasti. Společnost argumentuje tím, že v současnosti neprobíhá nikde na světě stavba jaderné elektrárny bez podpory státu a historicky by se stavěla poprvé v čase neregulovaných velkoobchodních cen.
