Zkrachovalá cestovní kancelář Globaltour nechala začátkem července 2012 v Turecku téměř 190 klientů. O pár dní později došly peníze liberecké BG Travel, jejíž krach zastihl v cizině přes 250 lidí. Další stovky klientů zkrachovalých cestovních kanceláří pak na zaplacené zájezdy neodjely a začaly pro ně řadu let trvající soudy o náhradu škody. Ani jedna ze zmíněných cestovních kanceláří neměla pro případ úpadku uzavřenou dostatečně vysokou pojistku.
Pokud cestovní kancelář neplní sliby, máte nárok na slevu ze zájezdu |
Aby se podobné situace neopakovaly, vybírá stát od letošního července od cestovních kanceláří desetinu procenta z očekávaných tržeb. Do září, kdy měly všechny cestovní kanceláře poplatek do fondu poslat, se na účtech ministerstva pro místní rozvoj shromáždilo 12 milionů korun.
„Pokud se situace bude vyvíjet i nadále jako dosud, mohla by být částka 50 milionů korun ve fondu do konce roku 2020,“ uvedl mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček.
Původně ministerstvo předpokládalo, že po překročení 50 milionů platby cestovních kanceláří ustanou. Nyní se ale úřad přiklání spíše k možnosti, že platby do garančního fondu bude stanovovat každoročně a jejich výše se bude odvíjet od aktuální potřeby.
|
„Ministerstvo pro místní rozvoj vydá pokaždé do konce října vyhlášku o platbách pro příští rok,“ uvádí marketingový ředitel CK Exim Tours Stanislav Zíma. Samy cestovní kanceláře přitom pokračování plateb požadovaly proto, aby se na nákladech garančního fondu podílely i ty firmy, které vzniknou po jeho očekávaném naplnění v roce 2020.
Problematika zvýhodňování nově vzniklých cestovních kanceláří ale není to jediné, co se cestovky na návrhu pokoušely změnit. V první řadě poukazovaly na to, že vznik fondu i povinného pojištění proti úpadku sledují stejný cíl a že klient není v žádném jiném oboru podnikání proti krachu chráněn podobně přísnými opatřeními, jako je tomu v případě prodeje zájezdů. Více peněz do fondu navíc posílají velké cestovní kanceláře s miliardovými obraty, přestože ty zpravidla nekrachují.
„Při našich tržbách to pro nás znamená částku v řádech několika milionů korun. Odvod do garančního fondu může u některých cestovních kanceláří reprezentovat klidně až 10 procent ze zisku. To už se v podstatě bavíme o sektorové dani, která ale není uplatňována na celý sektor, protože hotely, aerolinky nebo online cestovní agentury ji platit nemusí. Tím se nabourává konkurenční prostředí a stává se nefér,“ uvedl mluvčí CK Fischer Jan Bezděk.
První peníze se asi brzy použijí
Přestože platby na účty ministerstva pro místní rozvoj dorazily teprve začátkem září, může se stát, že z nich bude stát v nejbližší době vyplácet odškodnění klientům cestovní kanceláře RS Tour, která na sebe vyhlásila úpadek 10. srpna. Na dovolenou do Bulharska a Řecka s ní neodletělo zhruba 200 klientů.
„V tuto chvíli Slavia pojišťovna ví, že ještě nejsou nahlášeny a dopočítány všechny škody,“ uvedl mediální zástupce pojišťovny Jakub Koutek. Klienti mají na nahlášení škod půlroční lhůtu. Pokud se další nároky nesejdou, mělo by pojištění sjednané do výše 3,5 milionu korun na pokrytí kompenzací stačit.
Kromě RS Tour letos vyhlásily úpadek CK Conti, která činnost ukončila v květnu a v té době měla pouze dva klienty na Slovensku.
V období od začátku platnosti zákona o garančním fondu činnost ukončily ještě CK Monmare Travel a Hellas – nejen Řecko. Obě kanceláře nicméně předpokládají, že jejich pojistný limit bude pro odškodnění klientů dostatečný.
Čekání se vyplatilo
Před šesti lety během krizové letní sezony se úpadek cestovních kanceláří dotkl zhruba 1 500 klientů. Většina z nich na zaplacenou dovolenou neodjela.
Velká část z nich přitom dostala zpět své peníze teprve loni. Spory řešily soudy napříč celou soustavou a skončily až rozhodnutím Ústavního soudu.
Plného odškodnění se nicméně po mnohaletých peripetiích dočkali téměř všichni klienti zkrachovalých cestovních kanceláří s výjimkou lidí, kteří své nároky v průběhu soudních řízení vzdali nebo se o náhrady přihlásili příliš pozdě, řekla MF DNES Klára Dvořáková, advokátka kanceláře Holubová advokáti, která zastupovala na pět desítek klientů uvedených cestovek.
Poslední případy se řešily loni na podzim. Šlo o krach cestovní kanceláře Diamond Travel, která měla pojištění u pojišťovny Unica. „Přestože to bylo v době, kdy už existovaly rozsudky Ústavního a Nejvyššího soudu, Unica s tím nebyla seznámena. Nakonec ale nemuselo dojít ani k podání žaloby,“ uvedla Dvořáková.
V Česku působí zhruba tisícovka cestovních kanceláří. Ročně ukončí činnost méně než deset z nich. Poslední velkou zkrachovalou kanceláří byla v roce 2009 CK Tomi Tour téměř s 20 tisíci klientů.
