Objem nafty, který si mají rezervy uložit v Krailingu, může dosáhnout sto tisíc tun. To je zhruba 15 procent současných zásob nafty státu a pět procent celkových ropných produktů.
Stát tím podle šéfa hmotných rezerv Ladislava Zaba ušetří 38 milionů korun za rok oproti tomu, kolik by ho stálo uložení nafty ve skladech v Česku. Problém podle něj není ani s tím, že nouzové zásoby budou v zahraničí, protože to umožňuje mezivládní dohoda a usnesení vlády z roku 1999. "Musíme šetřit, na ochraňování zásob jsme letos ze státního rozpočtu dostali výrazně méně peněz," dodal. Jeho úřad dostal o 180 milionů korun méně.
Kdo je kdoSpráva státních hmotných rezerv Viktoriagruppe Čepro Mero |
Státní hmotné rezervy se paradoxně v posledních měsících dostaly pod tlak poslanců z ODS i ČSSD právě kvůli tomu, že mrhají státními penězi. Poslanci úřad podezřívají, že na nevýhodných obchodech s komoditami přichází stát o desítky až stovky milionů korun. "Jsem zděšen, co vše se jako černá mračna stahuje ve věci neprůhledného hospodaření této státní firmy," prohlásil minulý týden ve Sněmovně Miroslav Váňa (ČSSD). Po premiéru Fischerovi žádal hlavu šéfa úřadu Zaba a forenzní audit hospodaření správy.
Ropa a policie
Státní podnik Čepro nový obchod správy rezerv na skladování překvapil. Firma odmítá, že by nabízela své sklady příliš draho. Mluvčí Čepra Lenka Svobodová sice potvrdila, že vedení dostalo od správy hmotných rezerv písemnou žádost na snížení skladovacího poplatku, ale až začátkem března. Smlouva s Viktoriagruppe na využití německého skladu přitom byla uzavřena v polovině února.
"Ekonomicky i kvalitativně jsme se sklady v Německu konkurenceschopní," říká Svobodová.
Nový kontrakt rezerv a Viktoriagruppe má však kromě skladování nafty ještě další část, která se týká ropy. Viktoriagruppe se zavázala, že na jedné straně uskladní státu naftu a na druhé straně si od státu pronajme skladovací kapacitu na sto tisíc tun ropy. Konkrétně jde o to, že bude za stát platit skladovací poplatky za stotisícový zásobník, který postavila za půl miliardy korun další státní firma Mero. Hlavním důvodem této investice přitom bylo, že už dříve vláda rozhodla držet kvůli energetické bezpečnosti země vyšší zásoby ropy než doposud.
Státní hmotné rezervy v něm však stejně nyní ropu nemají – celých sto tisíc tun půjčily další německé firmě, Marimpex. "Je to výhodné. Jako půjčovné dostaneme celkem 73 milionů korun," upozornil Zabo. Firma podle něj také musela složit zálohu ve výši tržní ceny ropy. Marimpex, který měl mimochodem v minulosti údajně nevýhodnou smlouvu na obchody s pohonnými hmotami s Čeprem, což prověřovala policie, si ropu půjčil loni v říjnu. Vrátit ji má částečně koncem března a v průběhu druhého čtvrtletí.
Viktoriagruppe chce stotisícovou kapacitu státních zásobníků ropy využívat pro svoje potřeby. "Budeme skladovat ropu pro našeho zákazníka, jednoho z akcionářů České rafinérské. Také chceme sami začít s ropou obchodovat," říká jednatel firmy Lubomír Novotný.
Kdo za Viktoriagruppe stojí, se neví. U nás má jen organizační složku a identita akcionářů v Německu zůstává nejasná. Předseda představenstva, Čech Petr Malý, řekl, že vlastníci jsou různí. "Fyzické osoby i firmy," uvedl. Na zveřejnění jmen ale nemá povolení valné hromady.
Sklad v Krailingu, v němž budou české nouzové zásoby nafty, koupila firma loni od Bundeswehru, jenž ho vyřadil ze svého majetku. "Sklad je zapojen do infrastruktury NATO, v případě problémů s pohonnými hmotami tedy mohou státní rezervy čerpat od jakýchkoliv partnerů Aliance. Z pohledu energetické bezpečnosti země je to výhodné," tvrdí Malý.
Firma je podle něj přihlášená do tendru na další německý sklad, a to v německém přístavu Bremen Farge, který zásobuje Bundeswehr. "Pokud bychom ho získali, jsme větší než Čepro," upozornil Malý.
Kromě skladování pohonných hmot se Viktoriagruppe zajímá o leteckou dopravu. Nyní jedná o vstupu do nově vznikajícího dopravce Eurovia Air. Hlavním akcionářem má být severomoravský podnikatel Daneš Zátorský. Výhledově by mu chtěla ze svých skladů dodávat letecký petrolej.
Viktoriagruppe obchoduje se státními rezervami řadu let, ale minimálně jednu její transakci také prověřovala policie. V roce 2004 si firma od úřadu koupila 5,5 tisíce pohonných hmot ze skladu v Dětmarovicích za výhodnou cenu s tím, že jí stejný objem vrátí po určité době zpátky. Jenže cena za litr mezitím o třetinu vzrostla, a tak Viktoriagruppe zpátky nic nedodala. "Odstoupili jsme od smlouvy a zaplatili pokutu v řádu milionů korun," řekl k tomu Malý.
Podle zápisu detektivů, který má MF DNES k dispozici, šlo v transakci státu o 75 milionů korun. "Nikdy jsme správě nic nedlužili," říká na to Malý. Ani podle úřadu to nebyl problém, firma zaplatila smluvní pokutu a tím vše skončilo.
Nespokojení poslanci
Kromě interpelací kritizoval správu rezerv nedávno také kontrolní výbor Sněmovny. Ten si vyžádal od vedení odpovědi na otázky týkající se podezření, že správa obchoduje s komoditami včetně ropy a ropných produktů nevýhodně. A že si "podezřele" vybírá k nákupům a prodejům úzký okruh stále stejných firem.
Poslancům se například nelíbil loňský a předloňský nákup ropy přes komoditní burzu Hraprako, jejíž zakladatelé jsou sami častí obchodní partneři rezerv. Zabo však namítá, že nákup přes burzu správě doporučilo ministerstvo průmyslu, přičemž jen dvě burzy mají povolení na obchody s pohonnými hmotami – Českomoravská komoditní burza a Hraprako. "Oslovili jsme obě, Hraprako splnilo naše podmínky," říká Zabo. Policie se navíc zabývá údajně nevýhodným prodejem bavlny. I v tomto případě však Zabo pochybení odmítá.
Transakce správy začal v lednu zkoumat Nejvyšší kontrolní úřad. Jde však o plánovanou dohlídku, její výsledky budou známy až v říjnu. Poslední prověrku dělal úřad v rezervách v roce 2006. Výsledkem bylo trestní oznámení na jednu transakci, policie ho o rok později odložila.
