Od montoven mezi elitu. České firmy se uchytily ve vesmírném programu

  5:00aktualizováno  5:00
Části trysky k nejnovějším evropským raketám nebo nanosatelity měřící koncentraci kyslíku v atmosféře. Za deset let od přistoupení České republiky do Evropské kosmické agentury se tuzemské firmy dostávají z pozice subdodavatelů různých dílů k projektování a výrobě jednotlivých částí kosmických technologií.

Start rakety Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně (18. prosince 2009) | foto: Profimedia.cz

Přechod z montoven ke společnostem vyvíjejícím vlastní vesmírné technologie je podle vládního zmocněnce pro satelitní navigaci Galileo Karla Dobeše vidět například na zakázkách klatovské společnosti Aerotech Czech. Ta nyní spolu s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem (VZLÚ) koordinuje českou účast na vývoji nejnovější varianty středně těžkých nosných raket Ariane 6.

„Na předchozím typu, Ariane 5, se v Česku tvořil pouze ochranný kryt pro přídavné rakety. Na Ariane 6 už Aerotech vytváří celé díly palivového systému. To jsou práce s mnohem vyšší přidanou hodnotou,“ dodal Dobeš.

Celková suma, kolik peněz se v českém kosmickém byznysu točí, se nedá jednoduše odhadnout. Minimálně ale přesahuje 20 milionů eur ročně. To jsou peníze, které zůstanou českým firmám ze státního příspěvku určeného na evropský kosmický výzkum a vývoj. 

Výrazně větší část poplatků do Evropské kosmické agentury tvoří takzvané volitelné programy a 90 procent z těchto peněz se vrací zpět českým firmám. To ale není zadarmo. České firmy si musely hledat zahraniční partnery a s jejich pomocí se u Evropské kosmické agentury ucházet o zakázky.

Kolik Česko dává na kosmický výzkum (v eurech)

  • 2008 - 623 874
  • 2009 - 7 370 584
  • 2010 - 10 150 000
  • 2011 - 10 434 353
  • 2012 - 11 526 364
  • 2013 - 14 389 074
  • 2014 - 13 882 387
  • 2015 - 14 150 253
  • 2016 - 18 324 895
  • 2017 - 32 788 520
  • 2018 - 32 529 482

Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR

Další příjmy ale tuzemským výrobcům plynou i z čistě komerčních projektů, které státní podporu nevyžadují. Příkladem je brněnský Frentech, který vyráběl pro amerického odběratele zařízení pro 80 satelitů. „Hodnota zakázky se odhaduje na tři miliony dolarů,“ doplnil Dobeš.

V Klatovech kvůli rozšíření spolupráce na výrobě nosných raket postavili novou halu vybavenou nejmodernější obráběcí technikou. Z lehkých slitin leteckého hliníku zde budou vyrábět 3,5 metru širokou a 1,2 metru vysokou nosnou součást trysky pro přídavné motory a rovněž část aerodynamické špičky. Přímo pro samotnou raketu pak vyrábí žebra a výztuhy, které obepínají palivové nádrže a drží je tím pohromadě.

Zpočátku přitom firma na výrobě raket fungovala jen jako jeden z mnoha článků subdodavatelského řetězce. „Dostali jsme jednotlivé díly, ty jsme spolu snýtovali a v bednách expedovali dál,“ uvedl projektový manažer zabývající se vývojem dílů pro Ariane 6 Aleš Homolka. Význam českých dodavatelů ale postupem času vzrostl.

Příležitost do budoucna

Vývoj motorových trysek představuje zajímavou zkušenost i pro výzkumný letecký ústav, ve kterém se bude testovat, zda český díl unese hmotnost celé 63 metrů vysoké rakety.

Pro zátěžové zkoušky nyní VZLÚ pracuje na vzniku 50 tun vážícího zkušebního zařízení v podobě obřího lisu. „Je to zkušební zařízení s plovoucím rámem, kde zatížení bude vyvoláváno pomocí hydraulických válců, které proti sobě přitahují horní a spodní část rámu,“ uvedl mluvčí VZLÚ Daniel Zeman.

Stroj musí na součástku vyvinout sílu odpovídající 700tunovému zatížení, což si lze představit jako váhu téměř deseti motorových lokomotiv. Příležitost vidí české firmy i ve výrobě tlakových senzorů. „Ve volném prostoru sice tlak není, měří se ale například v palivových nádržích nebo součástkách satelitů,“ řekl Marek Šimčák, ředitel vesmírné divize společnosti BD Sensors.

Senzory schopné přežít extrémní teploty a radiaci ve vesmíru se zatím pro evropský vesmírný program nakupují zejména z USA. Kroměřížská firma nyní chystá testovací let, který možnosti jejích tlakových senzorů prověří. Pokud by se povedl, stala by se česká firma jednou z prvních v Evropě, která může takováto zařízení dodávat.

Nejčtenější

Polovina Čechů nebere důstojnou mzdu, měli by vydělávat zhruba 30 tisíc

Ilustrační snímek

Jakou byste měli mít mzdu, abyste mohli v Česku žít důstojně? Výzkumníci z platformy pro důstojnou mzdu, na jejíž práci...

Dovolené tisíců Čechů v ohrožení, neštěstí Boeingu dopadá na cestovky

Letadlo typu Boeing 737 společnosti Smartwings

Ohrožené dovolené s odletem z menších českých letišť nebo osekaná linka na Kapverdské ostrovy a do sousedního Senegalu....

Přejmenujte 737 MAX, radí Trump Boeingu v krizi. Na sítích se mu už smějí

Boeingy 737 MAX nesmějí už ani do USA, rozhodl prezident Trump

Americký prezident Donald Trump přišel s receptem na řešení krize ve společnosti Boeing. Podle něj by společnosti...

„Rukávky“ překážejí. Vypitá dětská pitíčka nikdo nechce recyklovat

Smršťovací fólie na PET lahvích obsahuje chlor. Proto bez odstranění takzvaného...

Až dva tisíce tun vytříděných PET lahví ročně se podle odhadů recykluje složitěji, než by mohlo. Situaci komplikují...

Velké obchody o Velikonocích: v pátek otevřeno, zavřené budou v pondělí

Ilustrační snímek

Na Velký pátek, kdy si křesťané připomínají ukřižování Krista, budou všechny obchody otevřené. Na Velikonoční pondělí...

Další z rubriky

Poslanci navrhli výjimky z povinné EET pro pomlázky, kapry i burčák

 Velikonoční trhy na Andělu.

Při schvalování zákona rozšiřující povinnost vést elektronickou evidenci bude Sněmovna rozhodovat o stovkách výjimek,...

EU se stává energeticky závislou, většinu dováží ze zahraničí

Ilustrační snímek

Více než polovinu své energetické spotřeby řeší členské státy Evropské unie dovozem. Stávají se tak čím dál tím...

Ekonomika si nemůže dovolit zvyšování minimální mzdy, tvrdí komora

Ilustrační snímek

Hospodářská komora navrhuje, aby se minimální mzda nezvyšovala. Požadavek odborů na růst minimální mzdy o 1 650 na 15...

Najdete na iDNES.cz