Ministr průmyslu Jan Mládek přitom před Vánocemi sliboval, že notifikaci pro starší zdroje přiveze z Bruselu nejpozději na konci dubna. „Postupujeme v souladu s nastaveným harmonogramem a očekáváme rozhodnutí v období července až srpna,“ tvrdí nyní mluvčí ministerstva František Kotrba.
Jenže i tento termín může být příliš ambiciózní. Komise sice před časem odsouhlasila systém podpor Itálii, ale zbývající země včetně Česka už chce podle informací MF DNES řešit v jednom balíku. A to se může protáhnout. Navíc většina bruselských institucí obvykle během prázdnin příliš nefunguje.
Hazard s podporou
Šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková tvrdí, že bez notifikace dostávají zelené elektrárny podporu v podobě výrazně vyšších cen v rozporu se zákonem.
Číňané s vazbami na tamní vládu koupili české solární parky |
„Doufám, že ministerstvo notifikaci zajistí. V opačném případě je to hazard především vůči těm, kteří podporu pobírají,“ říká.
Vitásková je navíc odhodlána nevypsat podporu pro příští rok, pokud Mládek notifikaci z Bruselu nepřiveze. Mohla by se tak opakovat situace z konce loňského roku, kdy její úřad držel v šachu desítky tisíc výrobců. Zvýhodněné ceny jim nechtěla přiklepnout právě kvůli neexistujícímu souhlasu z Komise. Dokument nakonec podepsal tehdejší místopředseda úřadu Jan Nehoda, když Vitásková odjela na dovolenou.
Problém se dotýká zejména fotovoltaických elektráren, postavených během solárního boomu v letech 2009 a 2010. Nejde však jen o ně. Existuje například řada nových projektů na výstavbu větrných parků. Jejich majitelé ale nemohou kopnout do země, protože Česko od komise dosud nezískalo notifikaci – vedle zdrojů připojených k síti před rokem 2012 – ani pro podporu výrobnám uvedeným do provozu od letošního ledna.
Podmínky za miliardy
Česko nyní vede v Bruselu celkem šest notifikačních řízení, které se týkají různých druhů podpor za různá období. „V posledních týdnech došlo k uzavření několika zásadních oblastí, které se týkající slučitelnosti podpory, a aktuálně se ještě diskutují otázky kolem kumulace a souběhu několika druhů podpor,“ říká Kotrba.
Získání notifikace může podle Vitáskové drhnout mimo jiné v tom, že v Česku je podpora pro některé zdroje stále příliš štědrá. A to přesto, že stát na solární elektrárny uvalil dodatečnou daň.
Japonci staví solární elektrárny na vodě. Odklání se od špinavých zdrojů |
„Domnívám se, že jsme neudělali žádná legislativní opatření, nějaké kontrolní mechanismy, abychom nepřekračovali podporu nad rámec přijatelnosti pro Evropskou komisi,“ říká Vitásková.
Ani když Česko notifikaci získá, nemusí být vyhráno. Není jasné, zda komise posvětí podporu bez dalších podmínek, které bude muset Česko splnit. „Ty podmínky mohou mít finanční dopad do státního rozpočtu, na spotřebitele. A to až v řádu miliard korun. Zřejmě k tomu bude třeba i měnit zákony,“ tvrdí Vitásková.
Podle provozovatelů zelených zdrojů by však měl Brusel schválit podporu bez podmínek. „Další změny podpory s retroaktivními dopady na vlastníky projektů obnovitelných zdrojů by neměla Evropská komise připustit. Taková situace by vyvolala nové soudní spory a mezinárodní arbitráže a zároveň zastavila další rozvoj šetrné energetiky,“ říká ředitelka Solární asociace Veronika Hamáčková.
Komise nyní podle informací MF DNES chystá novou směrnici pro oblast obnovitelných zdrojů, která by měla zamezit tomu, aby se do programů podpor přijatých v minulosti jednotlivými státy zpětně sahalo. Navíc by se mělo lépe kontrolovat množství obnovitelných zdrojů napříč regiony. Jejich počet by měl narůstat plynule. A ne skokově, jako při české solární horečce před šesti lety.
