Cena elektřiny na burze v Lipsku dosáhla o uplynulém víkendu hodnoty minus 36 eur. V některých hodinách se „prodávala“ dokonce za minus 130 eur. To znamená, že ten, kdo v tu chvíli dokázal spotřebovat elektřinu, vydělával.
Podobné situace jsou sice extrém, stávají se však stále častěji. Elektřina rychle zlevňuje vždy, když meteorologové předpovídají na severu Německa silný vítr v kombinaci se slunečným počasím, jak tomu bylo právě o uplynulém víkendu. To totiž značí nadměrnou produkci elektřiny z větrných a solárních elektráren, kterou je potřeba rychle spotřebovat.
Bohužel čeští odběratelé z toho nemají téměř nic. Naopak na situaci spíš doplácejí. Příčinou je existence společné německo-rakouské obchodní zóny s elektřinou, proti níž česká strana už léta brojí.
Češi vstoupili do energetické revoluce, představují „chytrou“ baterii |
Ve chvílích levné elektřiny totiž zbystří Rakušané, kteří ji mohou uskladnit ve svých přečerpávacích elektrárnách a pak ji za vyšší cenu přeprodat dál na Balkán nebo klidně zpátky do Německa. Za běžných okolností by byli limitováni kapacitou přenosových soustav obou zemí, která není nijak ohromující. Na hranicích v Alpách, ale i uprostřed samotného Německa existují místa, která transport elektřiny od větrníků v Baltském moři do rakouských hor značně komplikují.
Německo-rakouská dohoda však Rakušanům umožňuje ignorovat fyzikální možnosti drátů a nakupovat elektřinu v neomezeném množství. Ta pak proudí přes Česko a Polsko, což zatěžuje tuzemskou přenosovou soustavu. Dráty jsou přetížené, roste riziko blackoutu a vznikají dodatečné náklady, což se odráží v koncových účtech spotřebitelů.
Elektřina určená Rakušanům navíc blokuje soustavu obchodníkům, kteří by levný německý proud mohli nakupovat za výhodné ceny pro tuzemské odběratele.
Šance na rozbití roste
Německo společnou zónu dlouho obhajovalo, nyní však růst nákladů spojených s masivními přetoky začal vadit i tam. Pro konec společného trhu se vyslovil tamní regulační úřad pro sítě Bundesnetzagentur.
„Bundesnetzagentur se zasazuje o ukončení tohoto stavu,“ potvrdil pro server iDnes.cz Michael Reifenberg z tiskového oddělení Bundesnetzagentur. Německý úřad bez výhrad akceptoval klíčové stanovisko evropského regulátora elektroenergetických sítí ACER z loňského podzimu, které fakticky požaduje rozdělení trhu. Proti se vyslovili pouze Rakušané.
Zpráva Bundesnetzagentur zveřejněná počátkem května tento postoj ještě utvrzuje. Úřad počítá s tím, že na přelomu let 2017 a 2018 by se obchod mezi oběma trhy měl řídit skutečnými možnostmi přenosové soustavy. A to by znamenalo konec neomezeného obchodování.
Česká strana předpokládá, že by se celý problém mohl vyřešit o rok později vznikem společného systému pro výpočet kapacity pro region střední a východní Evropy. „Jako reálné řešení se v současné chvíli zdá zahrnutí německo-rakouské hranice do regionu střední a východní Evropy,“ uvedla mluvčí provozovatele tuzemské soustavy ČEPS Barbora Peterová.
Zatím se však Rakušané snaží všemi prostředky zrušení společného trhu s Němci zabránit. Jde jim o hodně. Podle rakouského regulátora E-Control oddělení trhů bude pro tamní odběratele znamenat dodatečné náklady ve výši 300 milionů eur ročně. To je více než osm miliard korun a přinese to růst účtu za elektřinu o deset procent pro všechny.
Silné spojence mají Rakušané stále i na německé straně. Za společný trh bojuje zejména tamní průmysl, kterému současný stav garantuje nižší ceny elektřiny.
