Nový letoun má nahradit půl století starou původní verzi Albatrosu. Lehký bitevník budou využívat vojenští piloti k výcviku.
Takzvané statické zkoušky začnou letounu naostro koncem měsíce. „Nejprve budeme zkoušet, zda křídla a trup vydrží zatížení až do maximálních provozních sil. Budeme simulovat maximální ohyb křídla, kdy na letoun budou působit síly odpovídající ekvivalentu osmi G,“ vysvětlil Josef Jironč, který ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu (VZLÚ) řídí útvar testující pevnost konstrukcí letadel.
Takovéto zatížení, se kterým se stroj bude během služby setkávat v běžném provozu, musí zvládat bez jakéhokoli poškození. Na závěr testů nicméně přijde náročnější zkouška, takzvané početní zatížení, během kterého se působící síly ještě o polovinu zvýší. Otestuje se tím životnost letounu v extrémních situacích. Kostra letadla při něm musí zůstat neporušená minimálně tři vteřiny, uvedl Jironč.
Ještě předtím technici otestují například správné fungování přetlakové kabiny nebo to, zda závěsníky zbraní pro bitevní verzi L-39 NG vydrží zatížení od podvěšených zbraní. Po zkoušce maximálního zatížení se totiž může stát, že testovaný prototyp už nebude v celku.
Musíme ho zlomit
Právě s tím ale výrobce počítá. Vyrobeny proto budou celkem tři prototypy, z nichž jeden bude parametry modelované počítačově ověřovat při zkušebních letech ve vzduchu a dva draky letounu bez motoru pro zkoušky na zemi. Čtvrtý, takzvaně předsériový letoun, se od podzimu také zapojí do letových testů.
Kromě zmiňovaných testů pevnosti konstrukce stroj napřesrok na jaře čekají ještě takzvané únavové zkoušky, které mají ověřit, zda vydrží odhadovaných 15 tisíc letových hodin, a tedy trojnásobek životnosti svého předchůdce.
Ten doposud slouží jako letoun pro pokračující výcvik vojenských pilotů v řadě zemí. Z téměř tří tisíc vyrobených strojů je jich stále v provozu na šest stovek u armád v různých zemích i u soukromých majitelů. Očekávat, že všech šest set strojů se podaří nahradit novým typem, je podle Aera příliš optimistické. Podle mluvčího Tobiáše Tvrdíka má firma ambici prodat během deseti až patnácti let nejméně 150 letounů.
„Během této doby vznikne celosvětově poptávka po přibližně třech tisících cvičných letounů,“ uvedl Tvrdík. Avšak jako potenciální odběratelé připadá z různých důvodů v úvahu pouze polovina celosvětových trhů. „Pokud se nám podaří získat deset procent relevantního trhu, dostáváme se na uvedená čísla,“ popsal zjednodušeně výpočet očekávaných prodejů Tvrdík.
Zatím má firma na nový stroj dvojici zájemců. Jedním z nich je Senegal, který má zájem o vyzbrojenou verzi. Ta bude k dispozici nejdříve v roce 2021. Prvním odběratelem se tak zřejmě stane Česko, které prostřednictvím leteckých opraven LOM Praha nakoupí čtyři cvičné stroje za 1,1 miliardy korun. Ty budou letouny využívat pro výcvik českých i zahraničních pilotů. První sériově vyráběné stroje by se měly objevit v příštím roce. Ještě do konce letošního roku plánuje Aero získat certifikaci pro základní výcvik, razítko pro pokročilý cvičný letoun pak ke konci příštího roku.
Zbavit se staré verze bylo těžké
Vývoj letounu, který představuje první proudové letadlo po dvaceti letech od lehkého bitevníku L-159, je důležitou obchodní příležitostí pro tuzemský letecký průmysl. Velká očekávání českého výrobce předchozí model L-159 Alca ale nesplnil. Kromě české armády, která koupila 72 letounů, z nichž však většinu nevyužívá, se mu dlouho nedařilo proniknout do výzbroje žádného dalšího letectva. Až v roce 2015 koupil 15 strojů Irák za 750 milionů korun.
Výjimečnost zakázky potvrzuje i letecký zkušební ústav. Šanci testovat kompletní letoun tuzemské výroby totiž nemají každý den, většina práce se týká zkoušení součástí letadel. Úspěch novinky by zároveň zvýšil prestiž českého obranného průmyslu.
