Bouzov vidíte už z dálky, šedesát metrů vysoká věž Hláska s červenou střechou ční nad okolní kopce jako maják. S trochu fantazie se zdá, jako by čuchala z nedalekých Loštic vůni syrečků, známých také jako olomoucké tvarůžky.
Než se k hradu přiblížíte na dohled, párkrát se vám v lesích ztratí, aby se znenadání vynořil na kopečku přímo před vámi. Vypadá jako filmová kulisa, i proto sem kromě turistů míří hodně svatebčanů, kteří tu svoji novomanželskou pohádku chtějí zahájit právě zde.
Hrad jako z pohádky
Po krátké seriózní exkurzi po pokojích, absolvované v nezbytných pantoflích, to potom průvodkyně na hradním nádvoří konečně "rozbalí". "K téhle věži letěl Jíra za svou Jasněnkou," natahuje ruku směrem k Hlásce. Někdo s úžasem zírá, ti informovanější trousí moudra typu "Já to přece říkal". Každopádně to většinou zabere i na nudící se dorost.
Film O princezně Jasněnce a létajícím ševci s akční a neufňukanou princeznou v podání Michaely Kuklové patří k těm lepším dílům naší dětské kinematografie.
Bouzov působí natolik pohádkově, že se tu filmaři o natáčení doslova perou. Kromě Jasněnky se hrad objevil v celé řadě dalších pohádek a filmů, jako je například O medvědu Ondřejovi, Kopretiny pro zámeckou paní, Navrácená krása, Třetí sudička, Princezna Fantaghiro, ale třeba i Mladý Indiana Jones či Arabela.
Narodil se tu Jiří z Poděbrad?
Bouzov založil Búz z Búzova počátkem 14. století. V té době to byl spíše nevýznamný hrádek. Význam získal až později, když v roce 1396 přešel do držení Heralta z Kunštátu. K pánům z Kunštátu totiž patřil i Viktorin Boček, otec Jiřího z Poděbrad, který na hradě často pobýval. Historikové se domnívají, že český král se narodil právě zde.
Kunštátští vlastnili i nedaleké Loštice, proslulé výrobou tvarůžků. Hrad měl v majetku řadu okolních vsí a střežil i obchodní stezku z Olomouce do Prahy.
Příchod německého řádu
Po třicetileté válce, během níž ho švédská vojska hodně poničila, začal Bouzov chátrat. Hrad v rozvalinách koupil roku 1696 řád německých rytířů. Sice měl sloužit jako řádový hrad, ale majitelé, usazení hlavně v Bruntále a Dlouhé Loučce, se o majetek moc nestarali.
Záchrana přišla až koupí hradu velmistrem řádu Evženem Habsburským, který z něj chtěl zbudovat reprezentační sídlo. Přestavba začala roku 1895 pod vedením architekta von Hauberrisera, trvala 15 let a stála asi 20 milionů zlatých. Výsledek je patrný dodnes. Hrad dostal ráz německého hradu, červeno-bílé okenice značí habsburskou příslušnost. Podobnou stavbu u nás nenajdeme.
Himmler byl posedlý mystikou
Bouzov byl v majetku řádu až do roku 1939. Po nástupu nacistů ho paradoxně Němci sebrali Němcům. Nacisté řád rozpustili, majetek zabavili. Říšský vedoucí SS Heinrich Himmler se do Bouzova zamiloval a hodlal z něho zřídit jeden z hradů černého řádu SS. Koncem války tu působilo komando SS, které v nedalekém Javoříčku povraždilo 38 mužů. Tragédii vyprovokovali ruští velitelé partyzánských oddílů, kteří si tu počínali velmi neomaleně a neopatrně. Nacisté obec vypálili 5. května 1945.
V 90. letech probíhal vleklý soudní spor německého rytířského řádu o navrácení Bouzova, zkoumalo se, zda rytíři byli, či nebyli nacisté. Spor skončil neúspěšně. Laika možná zarazí, že přece právě nacisté řád majetku zbavili... Ale od toho máme soudy.
Hrál i ve filmu o nacismu
Zdi hradu ale nezažily jen pohádkové pobíhání vesele natvrdlých princů a rozjívených princezen. Pro svůj germánský vzhled si Bouzov v roce 2004 zahrál i ve filmu NAPOLA (Nationalpolitische Erziehungsanstal), což byl název ústavů vychovávajících německou mládež k nacismu. Bouzov evokoval řádové hrady, na nichž za svitu pochodní, dunění bubnů a v historických kostýmech předváděli nacisté své rituály.
Trojský kůň v podhradí
Ještě než pláchnete z Bouzova třeba do Javoříčských jeskyní nebo do zámku v Náměšti na Hané, zastavte se v podhradí. Je tu velký zábavní areál s přenáramnou atrakcí, patnáct metrů vysokou dřevěnou replikou Trojského koně, v hlavě je rozhledna.
V amfiteátru se pořádají různé ukázky středověkých řemesel, jsou zde repliky starých zbraní, obléhacích strojů. Můžete si i zastřílet z luku nebo flobertky.
To nejvoňavější na závěr - tvarůžkový pohár s borůvkami
Cestou z výletu doporučujeme zastavit se v Lošticích. Na náměstí v poetické hospodě U Coufalů si můžete dát různé tvarůžkové speciality, mezi nimi i originální pohár s tvarůžky a borůvkami. Pokud jste jen trochu příznivci zkvašeného mléka a při rozbalení syrečků, jimž tu říkají tvargle, si hned neucpáváte nos, opravdu si pochutnáte.
Přes ulici pak stojí výrobna, prodejna a muzeum. Pokud jste dodnes měli tvargli za cosi okrajového, po návštěvě Loštic zjistíte, jaká je to kulinářská specialita.
BouzovHrad je každoročně otevřený od 1. dubna do 31. října kromě pondělků. Základní vstupné 100 Kč, děti 70 Kč, rodinné vstupné 300 Kč. Více o hradu ZDE.
Zdroj: Mapy © PLANstudio |
