Na kole od pramene k prameni podhůřím Jeseníků

  6:00aktualizováno  6:00
Nejenom uhašení žízně, ale i potřebné ionty dodají v parném létě výborné kyselky, vyvěrající v Nízkém Jeseníku. Od jednoho pramene k druhému se dá putovat na kole.

Pramen Těšíkovské kyselky | foto: Martin JanoškaiDNES.cz


 Mapa © PLANstudio s.r.o. 

Nízký Jeseník na severu Moravy byl v minulosti velmi bohatý na minerální vody zvané kyselky. Jejich původ je podobný jako v západních Čechách – souvisí s vulkanickou činností, která tento region postihla v  době starších čtvrtohor.

Dopravní spojení - odkaz vede pryč z tohoto webu

Vulkány Velký Roudný, Uhlířský vrch a Venušina sopka na Bruntálsku sice již dávno vyhasly, výrony  hlubinného oxidu uhličitého, které představují poslední dozvuk někdejší sopečné činnosti, však stále fungují. Na zemský povrch se dostávají většinou ve formě kyselky.

Kyselek bývalo v Nízkém Jeseníku před pár desítkami let podstatně více a vyvěraly na mnoha lokalitách. Dnes, kdy lze vše včetně chemicky upravených minerálních vod jednoduše koupit v supermarketu, se na řadě míst vytratil zájem místních obyvatel o údržbu pramenů, studní a studánek, takže četné kyselky zanikly a nejsou již k nalezení.

Od pramene k prameni v podhůří Jeseníků
Údolí Moravice v Nízkém Jeseníku

Start u Ondrášovky

Nejznámější kyselkou Nízkého Jeseníku je celorepublikově proslulá Ondrášovka, jejíž stáčírna a plnírna se nachází kousek od vlakového nádraží v Moravském Berouně na trati Olomouc – Opava. Pokud se sem vyvezete vlakem, pak lze pokračovat na kole kolem dalších kyselek zpět do Olomouce. Příjemná trasa v délce asi 40 km vede převážně pořád dolů s kopce.

"Minerální voda Ondrášovka pramení v kouzelné oblasti s neprobádanou přírodou, která je jen málo obydlená a skýtá romantické - místy až panenské výhledy..." Tolik reklamní text na www.ondrasovka.cz. Pramen určený široké veřejnosti se ve skutečnosti nachází v těsné blízkosti závodu, kde se kyselka stáčí a plní do lahví. Industriální okolí má k neprobádané přírodě a romantickým až panenským výhledům opravdu velmi daleko. Kyselka však chutná skvěle a nabrat si ji do láhve na cestu se určitě vyplatí.

Příroda, s níž by si poutník Ondrášovku rád spojil, přichází na řadu až za osadou Sedm Dvorů, kde se nachází několik vrtů, jimiž se Ondrášovka průmyslově čerpá ze země.

Od pramene k prameni v podhůří Jeseníků
Sopka Velký Roudný

Od pramene k prameni v podhůří Jeseníků
Sopka Uhlířský vrch

Od pramene k prameni v podhůří Jeseníků

Dvě tváře nízkojesenických kyselek

Podél říčky Bystřice vás příjemná cesta dovede od závodu Ondrášovka po 5 kilometrech do Domašova nad Bystřicí, kde v minulosti vyvěrala v údolí řeky tzv. Domašovská kyselka. Byla příbuzná Ondrášovky a již od roku 1891 se využívala k výrobě stlačeného CO2.

Na přelomu 20. a 21. století se dokonce po jistý čas prodávala v okolním regionu jako ochucená minerální voda Salacia. Výrobní závod však brzy podezřele zkrachoval, obec, která za něj ručila, se zadlužila, a o údržbu vrtů již od té doby nikdo nejeví zájem.

V místě, kde se kdysi dala načepovat kyselka, je dnes jenom betonová skruž bez pumpy, přirozené vývěry u řeky zanikly, nebo byly podle slov domorodců dokonce i záměrně zavezeny. Pocit zmaru umocňuje i silně zchátralá, kdysi jistě velmi hezká budova rekreačního střediska podniku Chronotechna na severním okraji obce.

Mnohem příznivější osud potkal Těšíkovskou kyselku, která se nachází "přes kopec" v sousedním Bělkovickém údolí, shodou okolností také kousek od příjemného a stále funkčního rekreačního střediska.

Od pramene k prameni v podhůří Jeseníků 

Pramen, hojně navštěvovaný a využívaný, prošel roku 2004 opravou a rekonstrukcí a dnes patří vůbec k nejreprezentativnějším u nás. Těšíkovská kyselka je silně železitá, což prozrazují rezavé náteky směřující do blízkého potoka. Po hodnotném fyzickém výkonu chutná znamenitě, pít ji však pořád by asi nešlo -  ve srovnání s balenými neochucenými minerálkami je příliš "agresivní",  zkrátka nefalšovaná přírodní kyselka!

Zajímavostí jsou bublinky unikajícího CO2 patrné v blízkém řečišti Bělkovického potoka.

Může se hodit

Navrhované trasy

1) Moravský Beroun – Ondrášov – Domašov nad Bystřicí – Hraničné Petrovice – Těšíkovská kyselka – Bělkovice-Lašťany – Olomouc. Cca 40 km
2) Zátor – Leskovec nad Moravicí – Kružberk – Jánské Koupele – Melč – Lhotka u Litultovic – Mladecko. Cca 56 km. Dále do Opavy celkem cca 70 km.

Mapy
1:100 000 KČT č. 13 – Opavsko a Poodří
1:100 000 KČT č. 12 – Hrubý Jeseník a Rychlebské hory


Kyselky

Kyselky neboli uhličitanové vody spadají do široké a velmi rozmanité rodiny minerálních vod. Významným znakem jsou chuťové vlastnosti, které se projevují především nakyslou příchutí.

Vznik kyselek je vázán na výstupy CO2, k nimž dochází hlavně v místech křížení hlubinných zlomů a puklinových zón. Rozpouštěním CO2 v podzemní vodě vzniká kyselina uhličitá, jež následně rozpouští minerály v okolních horninách. Složení hornin má tedy výrazný vliv na výslednou mineralizaci.

K tvorbě kyselky dochází v různých hloubkových úrovních a v různém horninovém prostředí, což se může projevovat lokální odlišnosti jednotlivých vývěrů uhličitanových vod. Obecně platí, že v oblasti Nízkého Jeseníku se vyskytují kyselky, jejichž mineralizace je nízká (kolem 1 g/l) a málo odlišná. Nízké jsou zde také teploty uhličitanových vod, což svědčí o malých hloubkách jejich oběhu pod zemským povrchem.

Kde se kyselkám nedaří

Další cyklistickou trasu krajinou kyselek Nízkého Jeseníku můžeme začít třeba v obci Zátor, kam jezdí vlaky z Krnova, Opavy nebo Olomouce.

Místní pramen kyselky nedaleko kostela spláchla a znehodnotila povodeň v roce 1996 a 1997, takže se stal bakteriologicky závadný. V roce 1999 se však přikročilo k jeho obnově včetně vrtu do hloubky 15 m, který zajistil dobrou kvalitu vody. Výborně chutnající kyselka se dá načepovat pomocí pumpy v zastřešeném altánku u silnice. Vstup do něj je opatřen mříží a na noc se zavírá.

Ze Zátoru vede směrem na jih překrásná cyklotrasa č. 503, která vás zavede do okolí řeky Moravice, kde v minulosti vyvěraly prameny hned několika kyselek.

Dřevem obložený vývěr v obci Razová zaplavila voda z přehrady Slezská Harta, další již bohužel také nejsou k nalezení. Smutný je pohled na letovisko Jánské Koupele, kde do druhé světové války fungovaly lázně i plnírna kyselky.

Koupelemi v ohřáté kyselce se zde léčily neurózy, únava, nespavost, bolesti hlavy, srdeční a ženské choroby, ischias, revmatismus. Vzhledem k zvýšenému obsahu železa se za velmi prospěšnou považovala i pitná kúra, zvláště pro děti trpící chudokrevností a ztrátou krve po operacích.

Od pramene k prameni v podhůří Jeseníků
Altán se Zátorskou kyselkou

Od pramene k prameni v podhůří Jeseníků

Přestože lázně zanikly již dávno, prameny až před několika lety a zbyly po nich jen smutné, prázdné a uzavřené altánky v zarůstajícím parku. Místo kyselky musíte tedy vzít v Jánských Koupelích zavděk kupovaným nápojem v blízkém kiosku pod překrásnými kaštany.

Od pramene k prameni v podhůří Jeseníků

Někdejší lázeňská promenáda v Jánských Koupelích

Jistý zdroj na závěr

Uhasit žízeň kyselkou je však přece jen možné – 5 km severně od Jánských Koupelí ve Lhotce u Litultovic. Dáte-li se v této nevelké obci u hospody na polní cestu, asi po kilometru sjedete do údolíčka, kde narazíte vlevo od cesty na malou pumpu s kyselkou. Je poněkud kalná a rezavá, chutná však znamenitě. Pokud ji necháte odstát, trochu se vyčistí.

Na další zdroj narazíte o 3 km níže na železničním nádraží Mladecko. Studna s kyselkou vedle nádražní budovy však již léta nemá pumpu a o obnovu a údržbu nemá zájem ani obec ani České dráhy. Dostát přísným hygienickým předpisům je problém, takže zatímco dříve se zde lidé bez problémů občerstvovali přímo z pumpy, dnes musí zamířit přes silnici do hospody U Kišky. Ta ale stojí také za to!

Od pramene k prameni v podhůří Jeseníků
Pumpa s železitou kyselkou ve Lhotce u Litultovic

Od pramene k prameni v podhůří Jeseníků 

Autoři:

Cesta do Chorvatska 2019

Plánujete letos cestu do Chorvatska autem? Zmapovali jsme pro vás cestu přes Slovinsko i Maďarsko. Mapa a popis trasy, poplatky, ceny pohonných hmot a rizikové úseky na jednom místě.

Nejčtenější

Když si nevypnu mobil, spadne letadlo, myslí si každý pátý pasažér

Mobil v letadle

Průzkum amerického operátora AT&T ukázal, jak lidé vnímají zákaz používání telefonu v letadle. Někteří pasažéři mají o...

Památky, pivo a sex. Co láká miliony turistů do Prahy

„Vysloveně za alkoholem už k nám nejezdí tolik lidí jako dřív. Na druhou stranu...

Každou sezonu zamíří do Prahy miliony turistů. Co je v hlavním městě čeká? Kouzlo historie. Dobré pivo. Krásné ženy. A...

Stála miliardy, teď je jaderná elektrárna na Filipínách atrakcí pro turisty

Osamělý telefon na stole mě spojuje přímo s prezidentskou kanceláří. Nejsem...

Jaderná elektrárna v Bataanu měla rozsvítit filipínský ostrov Luzon. Namísto toho se z celého projektu stala miliardová...

Ruská prokuratura si posvítí na sibiřské Maledivy, k nádrži už se nesmí

Tyrkysový rybník přezdívaný sibiřské Maledivy se stal oblíbenou atrakcí...

Jezírkem s tyrkysově zbarvenou vodou na okraji ruského Novosibirsku, kterému se přezdívá „sibiřské Maledivy“, se začala...

Nejstrmější ulice na světě je ve Walesu, má sklon přes 37 procent

Ulice Ffordd Pen Llech v severním Walesu je se sklonem 37,45 % nejstrmější...

Nejstrmější ulice na světě je v severním Walesu, ve městě Harlech. Potvrdili to zástupci Guinessovy knihy rekordů s...

Další z rubriky

Lotyšská Praha se chlubí legendou o prvenství vánočního stromu

Riga se chlubí prvním vánočním stromečkem vztyčeným před radnicí. Podle legendy...

Hlavní město Lotyšska svým historickým centrem zapsaným v UNESCO připomíná Prahu a v poslední době se o něm mluví...

Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Soutok Odry a Olzy (vpravo)

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte...

Sto kilometrů pěšky osamoceným Slovenskem vás donutí rozjímat

Přechod z Dukelského průsmyku do nejvýchodnějšího bodu Slovenska. Budete tu...

Přechod mezi Dukelským průsmykem a horou Kremenec, nejvýchodnějším bodem Slovenska, je dlouhý téměř přesně sto...

Najdete na iDNES.cz