Do šumavských lesů se takto tento týden například znovu dostal puštík bělavý. Správci tamního parku vypustili další dvě mláďata. Po výru velkém je to druhá největší tuzemská sova.
"Na přelomu 19. a 20. století na Šumavě ještě normálně žila, avšak koncem třicátých let úplně vymizela,“ uvedl zoolog Tomáš Lorenc z Národního parku Šumava. Za hlavní příčiny výrazného úbytku tohoto druhu považuje ztrátu vhodných biotopů, kdy ubývalo listnatých a smíšených porostů pralesovitého charakteru. "Puštíkovi navíc kolísala potravní nabídka a také jej pronásledovali lovci,“ říká Lorenc.
Už na začátku sedmdesátých let začali puštíka zachraňovat Němci. V Národním parku Bavorský les ho vypouštěli do přírody a v české části Šumavy se tak puštík znovu objevil zhruba v osmdesátých letech.
"V roce 1995 jsme začali i my s jeho vypouštěním. Dosud se do přírody dostalo na devadesát mláďat. Odhadujeme, že v české části Šumavy žije deset až dvacet párů puštíků,“ říká zoolog Tomáš Lorenc. Ptáci žijí hlavně na Volarsku a Hartmanicku.
Rysa člověk kdysi téměř zlikvidoval
Podobný osud jako puštík měl i rys ostrovid. Také o jeho návrat do přírody se na počátku sedmdesátých let pokusili nejprve Němci a pak s tím začali i odborníci na české straně Šumavy. "Původní populaci těchto zvířat člověk svým pronásledováním téměř zlikvidoval. Žili zde jen jednotlivci,“ uvedl zoolog šumavského národního parku Luděk Bufka.
Rys ostrovid
Rys se postupně dostal ze Šumavy i do Českého lesa a putuje stále dál. "Trochu problém pro něj představuje dálnice, která utvořila bariéru, přes kterou se zvířata špatně dostávají. Nicméně jsou tam migrační přechody, kudy se zvěř včetně rysa dostává. Ten dnes žije už i ve Slavkovském lese a Krušných horách,“ říká ředitel Chráněné krajinné oblasti Český les Jindřich Horáček.
Návrat tetřeva
Do oblasti Čerchova se lesáci už několik let snaží zpátky dostat také tetřevy. Vypustili jich tam více než stovku, letos v září k Čerchovu poputuje nová dvacítka ptáků. Kolik zvířat se v oblasti usadilo, to se přesně nedá zjistit.
"Těžko se to počítá. Ptáci mají veliký rozptyl. Ale jisté je, že mají hodně přirozených nepřátel, jako jsou lišky nebo divoká prasata,“ přiznává Jan Benda z Domažlických městských lesů. Tetřev byl na Čerchově přitom kdysi hojně rozšířený. "Podle starých záznamů se dokonce v roce 1945 střílel. Byl přemnožený a dělal tu škodu. Tetřevi ozobávali smrkové kultury,“ vyčetl Jan Benda ze starých záznamů.
I na Šumavě zkoušeli vědci tetřevovité ptáky uměle do přírody vrátit. S projektem však skončili. "Tetřevi neuměli v přírodě přežít, byli snadnou kořistí pro predátory. Docházelo k jejich stoprocentní úmrtnosti,“ vysvětluje Tomáš Lorenc.
