Dálkové trasy Via Czechia se letos rozrostly o dvě nové stezky. Na rozdíl od příhraničních tras Severní a Jižní stezky, kopírujících převážně hřebeny hor, vede dálková Stezka středozemím přívětivou krajinou, údolími řek a přes mnohá malebná města a městečka, včetně metropole Prahy. Na jaké zajímavosti na nové stezce se tedy můžete těšit?
Od městečka k městečku
Každý poutník má svůj vkus. Někdo miluje samotu hor, drsné prostředí jejich hřebenů a klidně se vyspí v přístřešku nebo zabivakuje na krásném místě. Jiní ale rádi po celodenní cestě zakotví někde v civilizaci, smyjí ze sebe pot, projdou se po večerním náměstí, dají si dobrou večeři, ochutnají místní pivo… Toho si byl autor trasy Stezky středozemím vědom, takže téměř každá z 27 etap končí v malebném městě nebo městečku. A že jimi naše země oplývá!
 |
Prahu, Mělník, Tábor, České Budějovice nebo Český Krumlov asi nemusíme představovat, všemi těmito místy trasa prochází. Jsou tu ovšem mnohá další místa, v severní části trasy zmiňme Šluknov, Krásnou Lípu, Českou Kamenici, Kamenický Šenov, Nový Bor nebo třeba Zákupy.
Zrovna poslední jmenované město patří k dobře utajeným klenotům na pomezí Lužických hor a Máchova kraje. Městečko Zákupy zasazené do údolí Svitavky se pyšní renesančním zámkem s přilehlým anglickým parkem. Není to ale zdaleka jenom toto letní sídlo Habsburků, co by vás mělo v Zákupech zaujmout, během krátké procházky tu můžete objevit spoustu dalších nečekaných zajímavostí – cestou ke kapucínskému klášteru překročíte klášterní most se sochami svatých a krátká procházka nábřežní ulicí odhalí bezpočet nádherných roubených domů.
Město Bechyně bylo založené Janem Lucemburským na místě slovanského hradiště vysoko nad soutokem Lužnice a Smutné. Jeho historické centrum představuje jednu z nejhodnotnějších městských památkových částí v Čechách.
Zámek Hluboká patří k nejnavštěvovanějším památkám nejenom v rámci Jihočeského kraje, ale v celé České republice.
I na jižní polovině trasy na vás čekají mnohé městské skvosty se spoustou památek. V údolí Lužnice je to Bechyně nebo Týn nad Vltavou, dále na jih doputujete třeba do Hluboké nad Vltavou, Rožmberka nebo Vyššího Brodu.
Po stopách básníka a skladatele
Stezka středozemím občas vede po jiných pojmenovaných dálkových trasách. Z Mlčechvost do Kralup například půjdete po Dvořákově cestě a navštívíte Nelahozeves, skladatelovo rodiště, kde stojí jeho rodný dům.
Mezi Doksy a Mělníkem vede stezka po Máchově cestě, pojmenované po básníkovi Karlu Hynku Máchovi, který tudy několikrát šel. Známý romantický spisovatel byl nejenom mistrem verše, ale byl také zdatný chodec. Několikrát podnikl pěší cestu z Prahy do Doks nebo na Bezděz a za den prý bez problémů urazil 50 kilometrů.
Z vyhlídky Máj u Teletína se otevírá asi nejhezčí a nejznámější výhled široko daleko. Hladina Vltavy tu leží v hloubce dvě stě metrů a řeka přímo pod vyhlídkou vytváří tvar podkovy ne nepodobný tomu, který známe z arizonského „Horseshoe Bend“.
Pod Bechyní vstupuje Stezka středozemím do jednoho z nejdivočejších úseků údolí Lužnice. Vysoké skály svírají řeku z obou stran a vytvářejí tak romantický kaňon.
To na Stezce středozemím spěchat netřeba, ideální místo pro zpomalení tempa nabízí naše první certifikovaná trasa, nazvaná Stezka údolím Lužnice. Půjdete po ní z Tábora do Týna nad Vltavou a ve střehu vás bude udržovat množství zajímavostí podél trasy. Projdete unikátním skalním tunelem, odvahy si dodáte na visutých lávkách nad řekou a přejdete přes jeden z našich nejkrásnějších mostů u obce Stádlec.
Keltskou obchodní stezkou i po stopách plavců
Hustá síť turistických cest je českým unikátem, ale kromě těch značených vedou naší zemí dávno opuštěné trasy, některé z nich Stezka středozemím oživuje. Severojižní směr toku Vltavy tvořil v minulosti přirozenou trasu, po které do českých zemí putovali obchodníci a která naší zemi propojovala s jihem Evropy. Tuto trasu bylo třeba chránit, a tak již za Keltů podél ní vznikala mnohá hradiště, kolem kterých Stezka středozemím prochází.
Jmenujme tři z nich, ležící jižně od Prahy: nejprve od Zbraslavi vystoupáte vrch Hradiště (zvaný též Závist), kde se nacházelo největší keltské oppidum v Čechách. Po pár dnech odtud dojdete do Hrazan, kde stávalo další důležité oppidum na strategické cestě mezi Čechami a Podunajím. Jeho silný val ani po staletích nelze přehlédnout a Hrazanské oppidum je pro nádherné výhledy a kouzelnou okolní krajinu považováno za nejhezčí u nás. Nejjižnější oppidum na území Čech pak leží na svahu u Třísova, vysoko nad Křemžským potokem a zříceninou hradu Dívčí Kámen.
Cesta po proudu Pšovky vás přivede k rybníku Harasov, jednomu z nejhezčích v Kokořínském dole.
V oblasti středního Povltaví sleduje Stezka středozemím prastarou plaveckou stezku, po které se ještě před nějakými sto lety vraceli voraři pěšky z Prahy zpět domů. Tato trasa vedla od Hostěradic přes Krňany, Teletín, Vysoký Újezd a Nahoruby a její zbytky jsou dodnes místy patrné jako úvozové cesty. Nedaleko od Nahorub stávala vyhlášená plavecká hospoda Percule, ve které probíhaly taneční zábavy a která fungovala až do roku 1959. Voraři tudy chodili už od 15. století a jestliže připustíme myšlenku, že si zvolili přirozenou a nejsnadnější cestu z Prahy na Šumavu, pak i Stezka středozemím vede dobře!
U Týna nad Vltavou začíná naučná Potahová stezka, jejíchž deset zastavení seznamuje s historii vorařství a plavby šífů po Vltavě. Tyto stezky byly budovány podél vltavských břehů mezi Prahou a Českými Budějovicemi a sloužily pro koňské potahy, které po nich vytahovaly prázdné šífy proti proudu řeky. Poblíž Týna najdeme i poslední dochovanou solnici, kde se skladovala sůl z Rakouských dolů přepravovaná do Českých zemí právě po Vltavě.
Pěšky, na kole nebo i lodí
Stezka středozemím má svou pěší i cyklistickou trasu, obě jsou podrobně popsány a vyznačeny v online mapách. Základní varianta je určena pro chůzi, je to totiž nejpřirozenější způsob pohybu. Pěšímu putování je také přizpůsobena délka etap, která činí v průměru kolem 20–25 kilometrů. Délky etap jsou přizpůsobeny náročnosti terénu a také počtu zajímavostí po cestě tak, aby každá část byla zvládnutelná jako plnohodnotný celodenní výlet včetně zastávek na oběd či prohlídky památek a pozoruhodných míst.
Nejsevernější bod České republiky leží ve Šluknovském výběžku u obce Lobendava.
Hrad Borotín je vzácnou a dobře ukrytou perlou Táborska. Romantická zřícenina borotínského hradu tyčící se nad hladinou dvou rybníků zaujala i básníka Karla Hynka Máchu, který jezdíval jako dítě na prázdniny do nedalekých Měšetic.
Stezka má i svou cyklistickou trasu, která je přizpůsobena pro pohyb na horském nebo trekovém kole. Trasa pro kola využívá značených cyklotras nebo širokých cest vhodných pro jízdu na kole a v rámci možností vede mimo silnice s automobilovým provozem.
Zajímavou alternativou může být vodácké putování po Stezce Středozemím. Ve směru od severu k jihu lze splout úsek Lužnice mezi Táborem a Týnem nad Vltavou, v opačném směru Vltavu od Vyššího Brodu do Českých Budějovic a na mořských kajacích případně pokračovat dál po vltavské kaskádě do Prahy a případně až do Mělníka.
Po stezkách Via CzechiaVia Czechia představuje ucelený, důkladně zmapovaný a popsaný systém nejdelších turistických a poutních dálkových tras v České republice. Celkem čtyři trasy jsou vyznačeny samostatně pro pěší turistiku, cykloturistiku nebo zimní turistiku na lyžích. Celková délka všech tras činí 7 170 kilometrů. Trasy Severní stezka a Jižní stezka přecházejí celou Českou republikou od nejzápadnějšího po nejvýchodnější bod, sledují převážně státní hranici a překračují nejvyšší vrcholy pohraničních hor. Stezka Slezskem nabízí alternativu Severní stezky v oblasti Českého Slezska. Příhraniční trasy doplňuje Stezka středozemím, která spojuje nejsevernější a nejjižnější body ČR. Každou stezku lze projít celou najednou nebo po částech, pěšky, na kole případně na lyžích, spát komfortně v penzionech a horských chatách, případně stanovat na krásných místech. Každý si tedy může vybrat oblíbenou formu putování nebo kombinovat jednotlivé aktivity podle reliéfu krajiny či ročního období.   Cestovatel Jan Hocek, který všechny stezky prošel, projel na kole nebo na běžkách, je podrobně zmapoval a také o nich napsal několik knih. Autorské publikace detailně popisují každou stezku Via Czechia; letos v březnu vychází třetí z nich: Českem od severu k jihu – Stezka středozemím. Více na www.viaczechia.cz |
