KOMENTÁŘ: Turistů je moc, válka v přírodě začala. Najdeme cestu ven?

  • 68
Situace na atraktivních horských vrcholech nebo podél nejvytíženějších turistických tras začíná připomínat bojiště. Dochází k znečišťování přírody, přibývá konfliktů mezi turisty, fyzickým útokům čelí i ochranáři přírody a horská služba. Dá se tento konflikt ukončit? Vystačíme si jen s tím, že budeme apelovat na výchovu, toleranci a slušné chování?

Těžko říct, jak se to stalo, ale jakoby se z naší přírody pomalu vytrácela pohoda a klid. Namísto toho, abychom zde načerpali energii, inspiraci a unikli sem z hřmotu civilizace, začínají mnohá místa v horách nebo kolem řek připomínat rušné ulice. V dávných dobách se člověk přírody bál – v lesích se ukrývali loupežníci, duchové a jiné mocné síly. Pak ji začali lidé drancovat a dnes ji využíváme jako tělocvičnu a zábavní park.

Přírodní „Václaváky“ v Česku. Fenomén, který nechceme, ale máme

Pamětníci si matně vzpomenou jak vypadala turistika před rokem 1989, nicméně změny jsou citelné i za posledních několik let. Pár čísel pro představu: v nejvytíženější dny loňského roku stanulo na vrcholu Sněžky přes 10 tisíc turistů; počet vodáků na Vltavě se za 10 let ztrojnásobil; Jizerskou magistrálu navštíví za zimní sezonu půl milionu běžkařů.

Situace v mnoha lokalitách se již stává neúnosnou. Z míst se vytrácí původní atmosféra a s tím i zážitek, za kterým velká část lidí do přírody vyráží – tedy najít zde klid od civilizačního ruchu a shonu. Lidem chybí pokora a úcta ke krajině.

Turisté během výstupu na horu Sněžku v Krkonoších. (10. srpna 2021)

Množství lidí do přírody přivádějí nové služby a technologie. Dříve si turista musel každý výlet pěkně protrpět a vracel se domů často promočený a prochlazený. V moderním oblečení ovšem nepromoknete ani neprochladnete, s online mapovou aplikací se neztratíte a s ultralehkým vybavením vás nebudou bolet záda. Plastové lodě odpustí vodákům spoustu chyb a nemusíte je každý večer spravovat a půjčovny dnes najdete doslova na každé řece. Moderní skialpinistické vybavení je lehoučké a „blbuvzdorné“. A co teprve elektrokola! S motorem na kopec vyjedete téměř bez námahy.

Mnohým turistům už evidentně nestačí vyrazit do přírody „jen tak“ – projít se lesem, zaposlouchat se do zpěvu ptáků nebo bublání potoka, nadýchat se vůně kvetoucí louky… Současný turista často potřebuje k zážitku víc a pěkně to vystihuje ošklivé a turistickými marketéry často používané slovo „atraktivita“. Hledáme adrenalin, extrémy, nové zážitky, chlubíme se na sociálních sítích.

Nejdelší lanový most světa vyrostl na Dolní Moravě.

Stezka v oblacích na Dolní Moravě

Tomuto trendu jdou na ruku provozovatelé i turistické oblasti – staví se atrakce jako jsou stezky v korunách stromů, rozhledny, vymýšlí nejrůznější instagramové vyhlídky. U těchto míst pak budujeme parkoviště, lanovky, restaurace. V důsledku to do přírody přivádí čím dál tím více lidí, kteří baží po rychlém zážitku a neumějí se v přírodě chovat.

Kde vznikají problémy?

Nemusíme poukazovat jen na zakázané aktivity a extrémní přestupky, jako je například řádění skútrů a čtyřkolek v českých horách. Úplně si vystačíme s drobnostmi, které v nějaké podobě asi zažil v přírodě skoro každý z nás. Pěší turisté rozšlapávají běžkařské stopy, po turistických stezkách volně pobíhají psi, sváteční elektrocyklisté jezdí jako závodníci, opilí vodáci hulákají do noci na tábořišti… Pokračovat by se dalo do nekonečna.

A čím dál častěji se také mezi turisty objevují vzájemné konflikty, které vznikají z neznalosti, nedostatku tolerance, sobectví a často i nahromaděné agresivity. Provozovatelé horských kiosků, stráž ochrany přírody nebo členové horské služby – ti všichni by mohli vyprávět!

Ne na všechno lze vymyslet striktní pravidla, trendy v turistice se vyvíjejí velmi rychle a vymáhání pravidel je náročné personálně. Co ale pomáhá skoro vždy je prostá ohleduplnost a slušnost. Jednoduché, pro všechny strany nejefektivnější, ale pro někoho nepředstavitelné. V důsledku toho vždy, kdy přeteče pohár trpělivosti nebo se stane těžká nehoda, dojde k nějaké represi nebo zákazu. Možná jste zaznamenali uzavřenou Smetanovu vyhlídku nebo oplocený vrchol Sněžky. Není tedy divu, že se například objevují úvahy o zpoplatnění vstupu do národních parků nebo zákazu elektrokol v některých lokalitách.

Stopem po vodácké dálnici

Obrovským problémem je také znečišťování přírody. Nejde jen o odpadky nebo fekálie, fenoménem posledních let jsou papírové nebo v horším případě vlhčené ubrousky odhazované podél cest. Dalším hloupým zvykem poslední doby je stavění kamenných pyramid, či mužíků.

Každý může pomoci

Neutěšenou situaci pociťují nejenom sami návštěvníci a turisté, ale i místní samosprávy, obce a destinační společnosti. Někde stále přemýšlí, jak získat nové turisty, jinde se trend úplně obrátil a namísto lákání návštěvníků už o propagaci vůbec nestojí.

Mnoho lidí hledá alternativu, touží „uniknout davům“ a zažít ztracenou romantiku. Někdy to ovšem připomíná situaci, kdy řidiči sjíždějí z přeplněné dálnice a ucpou tak i objízdnou trasu. Zmiňme například trend nočních výstupů na vrcholy, bivakování v odlehlých oblastech nebo noční běžkování. Objevují se také nové aktivity mířící do prozatím turisticky pomíjených míst – například zimní táboření, průchod údolíček mimo značené cesty (tzv. „rokling“) nebo trampování na tajných místech, o kterých ví jenom úzký okruh zasvěcených.

Jedním z hlavních turistických cílů v Moravskoslezských Beskydech jsou Pustevny.

To vše pouze odsouvá problém dál. Na současnou situaci určitě neexistuje žádný jednoduchý recept, ale pokud chceme přírodu a pobyt v ní uchovat v původní podobě, měl by podle mého názoru začít každý sám u sebe. Každý turista, poutník, vodák, tramp nebo sváteční výletník by měl v přírodě myslet na jednoduché zásady: neodhazuj odpadky, respektuj ostatní, dodržuj pravidla v chráněných územích a chovej se v přírodě jako host na návštěvě.

Patřím k lidem, kterým není současná situace lhostejná. Štve mě. Trápí mě, jak se chováme k přírodě i sami k sobě navzájem. Osobně si myslím, že prevence je lepší než represe, ale mnohdy mám pocit, že použití vlídného slova je jako byste hrách na stěnu házeli.

Máme ještě šanci najít v Česku tichý kraj bez lidí?

V zahraničí je běžnější, že se turisté navzájem upozorňují na nevhodné chování nebo porušování pravidel. U nás si spíše každý hledí sebe a mám pocit, že jsme uzavřenější a celkem pochopitelně se nikomu nechce vyvolávat diskusi nebo konflikt.

Co myslíte, pomohla by citlivá výchova návštěvníků, osvěta a vysvětlování přímo v terénu? Nebo jsme odsouzeni k represi, zákazům a omezování? Napište nám váš názor do diskuse nebo hlasujte v anketě.

Jak by se podle vás mělo problémům s turisty předcházet?

celkem hlasů: 2331
Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 pátek 1. července 2022. Anketa je uzavřena.
, pro iDNES.cz