Nádraží Beroun (0 m)
Vlaky začaly jezdit mezi Berounem a Rakovníkem na konci dubna roku 1876 a trať slouží bez výraznějších změn dodnes. Lokálku dlouhou 44 kilometrů zdolají osobní vlaky vedené jako linka S75 pražského Eska přibližně za hodinu.
Takřka celá trať prochází Chráněnou krajinnou oblastí Křivoklátsko protkanou značenými turistickými trasami a snad z každé stanice a zastávky se lze vydat za zajímavými výletními cíli.
Rozhledna na Městské hoře (1,3 km)
V roce 1936 byla v Berouně nad vodojemem na Městské hoře postavena patnáctimetrová železobetonová rozhledna. V 80. letech minulého století ji kvůli špatnému stavu uzavřeli.
V roce 1998 rozhlednu opravil a veřejnosti zpřístupnil jeden mobilní operátor, který na ni umístil své vysílače. V zimním období je rozhledna na Městské hoře v Berouně otevřena jen o víkendech a svátcích.
Nádražní výletní restaurace (9,8 km)
Chátrající dřevěný nádražní sklad v Nižboru proměnil před časem Tomáš Hanák v útulnou výletní restauraci s názvem Zastávka.
Hosté v ní mohou posedět nejen v útulném lokále s dřevěnými lavicemi z vyřazených historických vozů, ale i v salonku starého vagonu, na dlážděných nebo dřevěných nákladových rampách či na peronu. Nádražní výletní restaurace s nostalgickou atmosférou je přes zimu (od prosince do dubna) uzavřena.
Po mostě ve Žloukovicích (13,4 km)
Ještě než vlak dojede z Nižboru na zastávku Žloukovice, překonává řeku Berounku po železničním mostě. Původní příhradový most postavený v letech 1873–1874 byl o sto let později nahrazen mostem novým.
Most slouží i pro pěší a je z něj pěkný výhled na obec a její okolí poseté množstvím chat a chatiček. Za první republiky byly Žloukovice trampským rájem a dodnes patří k vyhledávaným rekreačním centrům na Křivoklátsku.
Kolem kamenolomu Sýkořice (18,5 km)
U Zbečna nejde přehlédnout lom Sýkořice, který byl založen na levém břehu Berounky v roce 1939. Zpočátku se v lomu těžilo a vše zpracovávalo manuálně. Strojní linka s třídírnou a nakládkou na vagony či auta byla vybudována teprve v roce 1953.
V 90. letech byl lom privatizován, vznikla nová třídírna a byla modernizována celá výrobní linka. V lomu se těží hornina spilit, která se používá do betonových a obalovaných směsí.
Nejdelší křivoklátský tunel (28,2 km)
Původně stavitel tratě ing. Jan Muzika chtěl u Křivoklátu vést koleje po levém břehu Rakovnického potoka, aby se vyhnul náročnému ražení tunelů. Jeho záměr však nebyl schválen, a tak u Křivoklátu zdolávají vlaky zvlněný terén pomocí tří tunely, při jejichž stavbě zahynulo deset dělníků.
Až vlak za Roztoky u Křivoklátu překoná po mostě řeku Berounku, zajede do nejdelšího tunelu na trati – 235 metrů dlouhého Budského tunelu.
Královský hrad Křivoklát (28,7 km)
Trať spojuje nejen bývalá královská města Beroun a Rakovník, ale vede také kolem hradu Křivoklát, v němž často pobývali od 13. století čeští panovníci včetně císaře Karla IV. Současnou podobu získal za vlády Vladislava II. Jagellonského.
Zchátralý Křivoklát, který Habsburkové využívali jako vězení, zrekonstruovali na přelomu 19. a 20. století Fürstenberkové. V roce 1929 koupil hrad i celé paství stát. Hrad je veřejnosti přístupný po celý rok.
Nádraží Rakovník (42,8 km)
Od Křivoklátu trať kopíruje tok Rakovnického potoka, v jehož okolí se zachovala řada historických mlýnů, např. Kohoutův mlýn za zastávkou Chlum u Rakovníka.
Kolem něj vede cyklistická naučná stezka spojující Křivoklát a Rakovník. Vyznavači cykloturistiky tak mohou kombinovat jízdu vlakem a v sedle bicyklu.
Autor: Aplikace Vlakem na výlet
