Z Holešova vyjedeme směrem na Žopy. V jejich první části odbočíme vlevo a podél železniční trati Holešov-Bystřice pod Hostýnem se dostaneme přes Jankovice do Chomýže. Odtud přejedeme přibližně kilometr do sousední obce Brusné, z níž zamíříme dále do Slavkova pod Hostýnem. Na křižovatce ve středu obce se vydáme vpravo ke kopcům. Jakmile opustíme Slavkov, změní se záhy dosavadne stoupání lesními cestami k rozcestí Bukovina pod stejnojmenným vrcholem (658 m), kde se scházejí modrá a žlutá turistická značka. Přitom překonáme převýšení přes 300 metrů.
Z Bukoviny jedeme dále modře značenou Táborskou cestou příjemným terénem ke Skalnému (709 m), který své jméno získal podle několika menších skalních útvarů, které leží nedaleko rozcestí. Po krátkém odpočinku, vylepšeném o krásné výhledy do Hostýnských vrchů, opustíme modrou turistickou značku vedoucí dolů do rekreační obce Rusavy.
Odbočíme doleva na zelenou a po hřebeni dojedeme přes lokalitu Pod Skalným, kde se sbíhají zelená a červená značka. Krátce pokračujeme po souběžně vedeném turistickém značení k nejbližšímu rozcestí, kde odbočíme na červenou značku. Ta nás dovede k cíli dnešního výletu - ke zřícenině hradu Obřany.
Hrad Obřany byl jedním z nejvýše položených moravských hradů společně s nedalekým Skalným a hrady v Jeseníkách. "Archeologický výzkum hradu prokázal jednorázové osídlení, které začalo zhruba v polovině 14. století a skončilo před polovinou 15. století. Obřany tedy existovaly necelé jedno století," říká znalec hradů Jihovýchodní Moravy Jiří Kohoutek.
První písemná zmínka o Obřanech je z roku 1365, kdy jej Vilém z Kunštátu koupil od svého bratra Bočka. Obřany byly postaveny na poměrně úzkém skalnatém hřebenu orientovaném ze západu na východ, který určil i původní půdorysný profil hradu. Na západním konci jsou dobře patrné zbytky věže a severních obvodových zdí, které jsou dochovány až do výšky tří metrů, místy i více. Severní obvodová zeď je dobře zachována v délce téměř padesáti metrů, zatímco jižní je zcela zničena.
Ve východní polovině hradu byl umístěn palác a od něj ještě dále na východ byla postavena pravděpodobně druhá věž, která hrad chránila z této strany. "Východní věž byla zřejmě dřevěná. To společně s nedokončeným dřevěným předhradím svědčí o tom, že původně zamýšlená stavba hradu byla přerušena, a sídlo tak zůstalo nedokončeno. Hrad zanikl možná v důsledku požáru nebo byl pobořen na příkaz panovníka," dodává Jiří Kohoutek.
Ze zříceniny hradu se vrátíme zpátky po červené značce k rozcestí se zelenou, kterému se říká Bečka. Z ní pak sjedeme po lesní cestě přes lokalitu Horní Hořansko až do Ráztoky, kde vyjedeme na asfaltovou silnici v části Ráztoka u mostu. Jedeme několik set metrů dolů obcí a kousek za pohostinstvím U kůlu odbočíme vlevo. Po cestě nastoupáme k místu přezdívanému U Dubu, kde protneme modrou turistickou značku z Rusavy do Fryštáku. Ve stejném směru sjedeme necelé tři kilometry na opačnou stranu hřebene do obce Lukoveček. Tady jsme s konečnou platností opustili horský terén a zbývající část už bude jen po rovině.
V Lukovečku se vydáme doprava, po pravé straně máme les, zatímco vlevo jsou zemědělské pozemky, a asfaltovou silnicí zamíříme k obci Přílepy a z ní do nedalekého Holešova.
Ve většině uvedených vesnic jsou dostatečné možnosti k občerstvení, a proto nám stačí vzít si s sebou pouze přiměřené množství pití a menší svačinu, protože v horských oblastech chybí občerstvovací zařízení.
Velmi dobrou službu nám prokáže cykloturistická mapa Hostýnské a Vizovické vrchy zlínského nakladatelství Shocart, protože větší část dnešní trasy je v ní značena společně s výškovým profilem a kilometráží.
 Hostýnské vrchy jsou plné lesů, kopců, údolí a osad |
 Mapa Hostýnských vrchů, na níž je i hrad Obřany |
 Zřicenina hradu Obřany |
