Labská bouda na pohlednici z roku 1933 a její současná podoba.

Labská bouda na pohlednici z roku 1933 a její současná podoba. | foto: iDNES.cz

Stroj času: jak Labská bouda lehla popelem a nahradil ji kolos

  • 78
Stačila relativně malá neopatrnost řemeslníka, který neuhlídal plamen z letovací lampy, aby se zásadně proměnilo jedno z nejvíce navštěvovaných míst Krkonoš. Když začátkem listopadu 1965 lehla historická Labská bouda popelem, vyrostl na jejím místě po deseti letech hotel, o kterém dodnes mnozí mluví jako o "betonovém monstru".

Při prohlížení dobových fotografií a pohlednic je jasné, že Labská bouda nemohla ohni odolat - větší část objektu byla od výstavby v 19. století dřevěná. Navíc bylo tehdy 6. listopadu 1965 poměrně větrno, takže se oheň rychle šířil.

"Domovník se dvěma děvčaty nemohl závratnou rychlostí se rozrůstající oheň uhasit, a tak zbyly z boudy jen ohořelé trosky," napsal časopis Krkonoše v jednom ze svých starších čísel, v němž se na několika stranách věnoval historii jedné z nejznámějších turistických staveb Krkonošského národního parku.

Za čtyři roky byl na stejném místě položen základní kámen na stavbu nového hotelu, který byl otevřen koncem roku 1975.

Největší hrůza Krkonoš, rozhodli čtenáři

Železobetonová stavba si ale nikdy nezískala všeobecnou popularitu - spíše naopak. Čtenáři iDNES.cz v anketě dvakrát zvolili Labskou boudu za jednu z největších hrůz Krkonoš i celého kraje.

Labská bouda po přestavbě hraběte Harracha, obrázek z roku 1865.

Labská bouda okolo roku 1930

Labská bouda v 80. letech 20. století.

Před několika lety se dokonce na Správě Krkonošského národního parku zrodil nápad, že by bylo nejlepší, kdyby hotel koupil od soukromého majitele stát a zboural ho. Vedení KRNAPu totiž tvrdilo, že robustní stavba narušuje krajinný ráz chráněného území a že se do první zóny národního parku nehodí.

Park nakonec musel plán opustit, zejména kvůli nedostatku peněz, ale noví provozovatelé hotelu chystají zásadní přestavbu budovy. Jednou z variant je, že by se betonová fasáda obložila dřevem (jak by to vypadalo, se podívejte zde).

Otevírá se nová etapa v historii tohoto jedinečného místa v nejvyšším českém pohoří?

Na počátku byla bába Blažková

Pramen Labe a jeho okolí lákalo výletníky i badatele od nepaměti. Tamní příroda je fascinující - křižují tu významné turistické cesty a otvírá se jeden z nejpůsobivějších výhledů na krkonošské kopce.

Už okolo roku 1830 zde podnikavá "Frau Blasse" (nebo také "Die Basse" či "bába Blažková") vystavěla první jednoduchý přístřešek z kamenů, roští a kůry a kolemjdoucím prodávala kozí sýr, mléko, chleba, ale také kořalku.

Boudu postupně zdokonalovala, takže uvnitř se například objevily i dvě lavice se stolem nebo ohniště s konvicemi na kávu. V jejím "byznys plánu" pak pokračovala jiná žena - paní Dewalová, která o něco výše postavila prkennou boudu, kde už byla kachlová kamna.

V 50. letech odkoupil přístřešek Josef Šír. Boudu upravil a rozšířil o podkrovní místnost k přenocování. Od Šírova vnuka ji pak v roce 1877 za 1 900 zlatých získal jeden z nejvýznamnějších krkonošských obyvatel - hrabě Jan Harrach. Přestavěl ji, rozšířil a kousek vedle nechal postavit altán.

Do historie se Labská bouda zapsala v roce 1913, kdy se i v jejím okolí konal tradiční běžkařský závod na 50 kilometrů. Zúčastnil se ho i Bohumil Hanč - zemřel právě v Labské boudě, kam odnesli jeho podchlazené bezvládné tělo. Zmrzl i jeho přítel Václav Vrbata (o dojemném konci výjimečného přátelství více čtěte zde).

Labská bouda jako národní památka?

Labská bouda

  • Stojí ve výšce 1 340 metrů.
  • Hotel má devět pater a kapacitu 120 hostů.
  • Stavbu navrhl architekt Zdeněk Řihák.
  • Stavba z roku 1975 nese stejný název jako hostinec z poloviny 19. století, který později přestavoval hrabě Jan Harrach a který vyhořel roku 1965.
  • Současným provozovatelem je společnost AEZZ, která vlastní i Luční boudu.

Po listopadu 1989 změnila Labská bouda několikrát majitele, několik let dokonce byla zavřená. Současný nájemce s ní má velké plány a chystá její zásadní rekonstrukci.

Do osudu hotelu teď ovšem mohou zásadním způsobem promluvit památkáři, kteří zvažují, že by ji zapsali jako chráněnou budovu na seznam kulturních památek. Tvrdí, že jde o výjimečnou stavbu (jak jejich rozhodnutí překvapilo nájemce, čtěte zde).

"Labská bouda je počin hodný pozornosti. I když je skutečně kontroverzní, je to odvážné ztvárnění hmoty jako celku a z architektonického pojetí zapadá do kontextu vrcholových partií Krkonoš a Labského dolu," řekl Jiří Balský z Národního památkového ústavu v Josefově.

Novým nájemcům hotelu, kteří už začali s jeho rekonstrukcí, se však tento plán nezamlouvá. Svázalo by jim to ruce při plánované rekonstrukci budovy.

, pro iDNES.cz