"Máme hotový dřevěný skelet, vypnuta vnitřní zavětrovací lana, přikrytou střechu a začínáme montovat rámy pro okna skleněného pláště,“ informoval Pavel Klimeš, jehož stavební firma poštovnu buduje.
Přestože Sněžka se svými 1602 metry nad mořem není žádnou velehorou, její výška a s ní spojený nižší tlak vzduchu hrají při stavbě prosklené poštovny důležitou roli, kterou nelze podcenit.
"Prostor mezi zdvojenými skly se vyplnil plynem už při výrobě v Teplicích, kde je o třetinu vyšší tlak vzduchu než na Sněžce. Kdybychom skla ponechali tak, jak jsou, tak by se vyboulila. Proto musíme tlak izolačního plynu mezi skly po vyvezení na vrchol snížit,“ vysvětlil Klimeš.
Po dokončení skleněného pláště už bude zbývat pouze nainstalovat vnější hydraulicky ovládané dřevěné okenice, jejichž otevíráním a zavíráním bude možné dát objektu podobu moderní stavby či obyčejné dřevěné boudy, a dobudovat samostatně stojící konstrukci točitého schodiště k vyhlídkové plošině.
Bude-li stavbařům přát počasí, měla by nová poštovna přivítat první hosty o tradiční Svatovavřinecké pouti na začátku srpna. "Snad to vyjde. Ale montujeme originální skládačku z dvaceti tisíc dílů navrženou speciálně pro vrchol Sněžky, takže nějaký nečekaný problém se může vždy objevit,“ upozornil Klimeš.
Těžce prosazovaný projekt
Moderně pojatý objekt nové České poštovny podle návrhu architektů Martina Rajniše a Patrika Hoffmana se vrcholu nejvyšší české hory dotýká jen prostřednictvím deseti patek, takže převážná část jeho podlahy se vznáší nad povrchem hory.
Vizualizace nové poštovny na Sněžce. Autořu projektu: Ing.arch. Patrik Hoffman, prof.Ing.arch. Martin Rajniš. Zdroj: vize.com
Netradiční moderní stavbu s plochou střechou nebylo snadné prosadit. Výhrady k ní měli především správci Krkonošského národního parku, kterým vadilo zejména to, že si původně nemohli vybírat z více variant. Proto sami oslovili tři architektonické ateliery, které na jejich žádost vypracovaly celkem devět alternativních návrhů. I v tomto rozšířeném výběru dopadla nejlépe drobně upravená původní studie architektů Rajniše a Hoffmana, na kterou nakonec kývli správci parku i ministerstvo životního prostředí, jež muselo ke stavbě v nejpřísněji chráněné zóně národního parku vydat zvláštní povolení.
Nová poštovna vyrůstá na místě podstatně větší České boudy, kterou uzavřeli v roce 1990 kvůli vypouštění nečištěné odpadní vody hygienici. Od té doby nejvýše položená budova v republice chátrala a její osud se definitivně naplnil před třemi lety, kdy došlo k její demolici.
Poštovní služby na SněžceČeská poštovna na Sněžce opatřila první dopisy a pohlednice kulatým razítkem už 11. září 1899. V roce 1938 po obsazení Sudet německou armádou se poštovna uzavřela a její provoz nepokračoval ani po válce. Poštovní služby na Sněžce obnovila až v roce 1995 bývalá poštmistrová z Velké Úpy Jaroslava Skrbková. Ta pro poštovnu opravila malý domek, v němž ve třicátých letech minulého století sídlil kiosek s občerstvením. Nová poštovna dnes vyrůstá na Sněžce na místě České boudy, která byla zdemolována v roce 2004. |
***Přečtěte si o Sněžce ve Stroji času: Od dřevěnic ke skleněnému kvádru
