"Ústecký gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie se může chlubit nejšikmější věží ve střední Evropě. Na 65 metrů své výšky se vychyluje od kolmice o 198 centimetrů," uvádí kniha Šedesát ústeckých NEJ, která vyšla letos a vypočítává výjimečnosti Ústecka. Už to ale neplatí, údaj o vychýlení se bude muset přepsat.
Poslední měření totiž přineslo nečekané překvapení. Zjistilo se, že věž je od osy vykloněná o další tři centimetry více, než se dosud uvádělo. Vychýlení 200,9 centimetru naměřil za pomoci nejmodernější techniky ústecký architekt Zdeněk Havlík.
"O přeměření věže nás požádal arciděkan, protože ve stěně a stropě kostela se objevily rozměrné trhliny. V těsné blízkosti chrámu přitom zrovna začínaly výkopy pro novostavbu komerčního centra Forum a arciděkan měl obavu, aby mu kostel nespadl. My jsme měli zjistit, zda se stavba nepohybuje," popsal Havlík důvod měření.
Stavba paláce památku neohrožuje
Architekt s geodetem nafotili stav prasklin, vyznačili na stěnách a věži měřicí body a ty kontrolovali opakovaně po dobu čtyř měsíců. Sotva pět metrů od stěny kostela přitom stavebníci kopali základy pro novostavbu a navrtávali do země piloty. "Zjistili jsme, že v průběhu stavby se kostel nehnul ani o milimetr," shrnul výsledky architekt Havlík.
Kostel se ale v minulosti hýbat musel, což doložil rozdíl při přeměření vychýlení věže. "Údaj 198 centimetrů pochází z měření před padesáti lety. Od té doby nikdo stav věže nepřekontroloval. Takže pokud neudělali tehdy měřiči chybu, znamená to, že se nám šikmá věž za posledních šedesát let nahnula o další tři centimetry. Tato ústecká výjimečnost tak získala ještě více na zajímavosti," komentoval výsledky vědecký tajemník ústeckého muzea Václav Houfek.
K evropské kuriozitě přišlo Ústí v dubnu 1945. Tehdy město postihlo silné spojenecké bombardování, a to zapříčinilo také naklonění věže. Tři letecké pumy vybuchly v těsné blízkosti kostela a stavbu staticky narušily. První dny po náletu Ústečané čekali, zda se nahnutá věž dokonce nezřítí. Teprve po týdnu začaly záchranné práce.
Věž provizorně podepřela masivní dřevěná konstrukce. Betonové injektáže zajistily stavbu proti dalšímu pohybu. V roce 1949, kdy zmizelo podpůrné lešení, byl kostel považován opět za stabilní. "Beton v injektážích postupně tvrdnul ještě v dalších letech a je pravděpodobné, že si při tom kostel "dosedl". A to budou ty tři centimetry. Ovšem naše měření ukázala, že dnes se věž dál nenaklání,“ podotkl Zdeněk Havlík.
Věž v Pise má náskok
Ani nynější tři centimetry navíc ale nijak zásadně nemění postavení ústecké kostelní věže mezi šikmými věžemi Evropy. Stále jí patří čtvrté místo.
První, nejvíce nakloněnou, je 24 metrů věž románského kostela v německém Suurhusenu (snížená v roce 1450 ze 32 m), která je zároveň zanesena v Guinnessově knize rekordů. Vychyluje se o 5,17 stupně.
Nejslavnější šikmá věž, v Pise, je vysoká 55 metrů a vychyluje se o 3,97 stupně (460 centimetrů). Zvonice v Pise zaujímá třetí místo právě před ústeckou šikmou věží. Její naklonění je tak značné, že i kdyby se ústecká věž dál vychylovala současnou rychlostí 3 centimetry za 50 let, nemá šanci ji dohnat. "Zlepšila“ si ale náskok před konkurenty. Bohata wěža nebo též Reichenturm v nedalekém saském Budyšíně se při svých 56 metrech výšky odklání o "pouhých" 144 centimetrů.
