Muzejníky k netradiční expozici přiměla obliba hry geocaching, kdy hráči hledají v terénu pomocí GPS navigace na základě předem zadaných souřadnic skrýše s "poklady", takzvané kešky. Výstava ústeckých muzejníků z této dobrodružné hry vychází.
Bombardování Ústí nad LabemNálety na Ústí nad Labem v úterý 17. dubna a ve čtvrtek 19. dubna 1945 provedly americké letecké svazy. První trval 17 minut a druhý 25 minut. Cílem bombardérů byl ústecký železniční uzel a mosty přes Labe. Vzhledem k tomu, že železnice a seřaďovací nádraží leží prakticky v centru města, zasáhly desítky pum i obytné čtvrtě. Nálet zcela zničil 165 domů a další stovky jich poškodil. Čtvrť města zvaná Ostrov přestala existovat. Při náletech zemřelo asi 600 lidí. Své oběti si nálet vyžádal i mezi osádkami bombardérů, dva letouny protiletecká děla sestřelila, osm letců, kteří se zachránili, nechali nacisté popravit. Ústí patří s Plzní k nejvíce poškozeným českým městům za druhé světové války. |
"Lidé najdou poklad v netradiční formě historických informací," říká historik muzea Martin Krsek.
Historici umístili flashdisky do lokalit, které dvě vlny náletů z dubna 1945 postihly nejvíc.
"Z historických fotografií mohou lovci pokladů přímo v terénu porovnávat, jak místo vypadalo bezprostředně po útoku a jak tato událost zásadně proměnila podobu města. Pro dokreslení atmosféry obsahují disky i videa s vyprávěním pamětníků," přiblížil obsah USB pokladů Krsek.
Na lov je třeba vzít notebook
Vyhledávání skrýší se může zúčastnit každý, kdo disponuje odvahou, notebookem, USB kabelem a GPS navigací.
"Souřadnice najde na Facebooku, stačí zadat do vyhledávače heslo Flash Cache. Ale ani ti, kteří nemají GPS navigaci, nejsou vyřazeni z lovu. Zadají-li souřadnice na internetové stránce Google Maps, ukáže se jim místo úkrytu s přesností na pár metrů," zmínil Krsek.
Na přípravě muzejníci spolupracovali s místní pobočkou organizace Člověk v tísni a uměleckou skupinou Johnnie Walker. Na různých místech Ústí ukryli sedm flashdisků, většinou je zazdili do škvír ve zdech a zídkách.
"Nálezce si může pomocí USB kabelu do počítače stáhnout soubory, hlavně fotky a videa o bombardování z produkce muzea. Taky ale může na disk přidat i něco svého," popsal princip výstavy Vít Kučera z Člověka v tísni.
Netradiční výstavu k výročí bombardování inspiroval umělecký experiment amerického umělce Arama Bartholla, který USB flash disky zazdil na několika místech v New Yorku, a lidé v nich mohou nechávat různé vzkazy. Jeho počin vzbudil mezinárodní ohlas.
