Ústecký most zachránil voják wehrmachtu, potvrdili až nyní historici

  13:02aktualizováno  13:02
Josef Patz nebyl učebnicový hrdina. A už vůbec ne z pohledu antifašistů. Nacistům v začátcích války aktivně pomáhal. "Úředníček" ale měl rád Ústí a po kapitulaci nechtěl zbytečnou demolici dnešního Benešova mostu. O tom, že právě on odstranil výbušniny německé armády těsně před explozí, se nesmělo psát.

Úředník z Ústí Patz na dvou dobových snímcích. | foto: Koláž - iDNES.cz

Dotyčný voják zemřel před osmi lety v Německu, aniž se dočkal ocenění svého záslužného činu.

"Nechci se prohlašovat za hrdinu, chci jen ukázat, že také malý dělník může a musí zachraňovat vymoženosti své společnosti, když to nejde jinak, i s nasazením vlastního života." Tak začíná dopis, který v roce 1960 dorazil do redakce tehdejšího deníku Průboj od Josefa Patze z NDR.

Pisatel na několika stránkách líčí své činy, které vedly k tomu, že jednotky SS 8. května 1945 nevyhodily ústecký most přes Labe do vzduchu, jak měly v plánu.

Dopis skončil založený. Až ho před nedávnem objevili historici ústeckého muzea. Po složitém pátrání se pak ještě podařilo dohledat v Německu žijící potomky pisatele a s jejich pomocí zrekonstruovat dosud neznámé líčení konce druhé světové války na Ústecku.

Benešův most v Ústí nad Labem měl být v květnu 1945 vyhozen do povětří.

V NSDAP a ve Freikorps

Josef Patz se narodil roku 1909 v Ústí nad Labem a rozhodně nebyl učebnicovým hrdinou. Především ne z českého pohledu.

V říjnu 1938 "osvobozoval" Sudety jako příslušník Freikorps, tedy ozbrojených jednotek sestavených v nacistickém Německu z dobrovolníků z řad sudetských Němců. Pak dokonce vstoupil do Hitlerovy strany NSDAP, i když tak učinil proto, že si chtěl udržet místo poštovního úředníka, které získal za své "sudetské" zásluhy.

Rozhodně nebyl horlivým nacistou, spíš se snažil jako spousta obyčejných lidí zajistit si pohodlné živobytí. Ovšem připojení českého pohraničí k Německu nezakrytě vítal.

"To není tvoje věc"

Své teplé úřední místečko mu sebrala válka už na začátku roku 1940, kdy musel narukovat k wehrmachtu. S výmluvou na oční vadu nemusel na frontu, a konec války ho tak zastihl v kasárnách v rodném Ústí nad Labem. Ještě 7. května 1945 se se svou jednotkou horlivě připravoval k zuřivé obraně města před blížící se sovětskou armádou.

Součástí obrany bylo i podminování Benešova mostu, na který Josef Patz koukal ze svého bytu na Střekově a každý den tudy chodil do kasáren.

"Byl teplý májový večer, když jsem s rukou na zábradlí přemýšlel, že jdu přes most možná dnes už naposled. Tu noc jsem pak slyšel v rádiu o podpisu kapitulace," vzpomínal na atmosféru posledních hodin války.

Německá armáda z Ústí utíkala do amerického zajetí, on se rozhodl zůstat a zvrátit zbytečnou devastaci svého města. Znal strážné z mostu, přesvědčil je, že je konec války, ať jdou domů a jal se likvidovat opalovací systém a 150 kilogramů trhaviny umístěné pod mostem.

"To není tvoje věc, celou válku se ti nic nestalo a teď riskuješ kvůli mostu," chtěla ho od nebezpečné mise odradit manželka. On ale s kladivem a kleštěmi vyrazil k mostu.

Ještě s pomocí dalších známých přeštípl dráty k výbušninám a kostky výbušniny z odpalovacích komor začal házet do Labe. Kdyby na sobě stále ještě neměl německou uniformu, nejspíš by za to zaplatil životem. Náhle se před ním zjevil esesman s namířenou pistolí.

"Rusové tu mohou být už dnes večer a naši stateční kamarádi od SS bojují v Praze hrdinný boj do posledního muže. Vy střílíte kamarády do zad. Vy prase!" Tak si zapamatoval zuřivé nadávání esesáka.

Duchapřítomně se vymluvil, že jen vykonává rozkaz velitele mostu. Esesman mu nařídil poslouchat jen rozkazy SS, která prý dnes vyhodí most do povětří.

K tomu už ale SS nedostala příležitost, most začaly strážit ozbrojené hlídky ústeckých Čechů, kteří zajistili Patzovi ochranu, aby mohl dokončit očištění mostu. I pak nad ním drželi ochrannou ruku.

Nemusel jako německý voják do zajetí ani do odsunu. Ale po tom, co rozvášněný dav 31. července 1945 při pogromu na ústecké Němce na Benešově mostě, který pár týdnů předtím zachránil, stloukli do krve i jeho, rozhodl se pro dobrovolné vystěhování do Německa.

Patzův dopis v roce 1960 prošetřila redakce Průboje, vyslechla i pamětníky a konstatovala, že jeho verze je věrohodná.

"Dle směrnic k oslavám 15. výročí osvobození, aby cizozemská svědectví nebyla otiskována, je doposud uložen a nepoužit," komentuje další osud dopisu dobový úřední záznam.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Vraha své dcery potkala v metru, sedl si přímo proti ní. Zhroutila se

Roberta Kučerová s fotografií své zavražděné dcery Reginy

Před dvaceti lety přišla Roberta Kučerová o jediné dítě. Její sedmadvacetiletou dceru Reginu nechal zavraždit Zdeněk...

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Liberecký podnikatel vystřelil po mladé rodině, teď mu hrozí osm let

Jiří Vařil na snímku z července 2009

Policie prověřuje incident z poloviny ledna v liberecké části Harcov. Devětatřicetiletý muž tam tehdy vyběhl z honosné...

Hmyz rychle vymírá, podle vědců do 100 let zmizí. Přírodu čeká kolaps

SOSÁNÍ. Hmyz saje nektar z květu pampelišky v lese nedaleko běloruského...

Katastroficky rychle neumírají pouze včely. Každý rok ze světa zmizí 2,5 procenta z celkového objemu veškerého hmyzu....

Imigranti chtějí ve školách místo angličtiny turečtinu, Němci se bouří

Výuka islámské věrouky v německém Offenburgu.

Učme na základních školách místo angličtiny turečtinu, polštinu či ruštinu. S tímto návrhem přišla Rada pro integraci v...

Další z rubriky

Babiš plánuje pumpovat peníze do výzkumu. Technika má být povinný předmět

Premiér Andrej Babiš v Lichtenštejnském paláci představil Inovační strategii...

Začínáme světu sdělovat, že jsme země pro budoucnost, prohlásil premiér Andrej Babiš v pondělí při prezentaci Inovační...

Češi nejvíce poškozují životní prostředí elektrárnami a chovem prasat

Ilustrační snímek

Ani plastová brčka a igelitové tašky, ani automobilismus, ale vytápění, velká spotřeba elektřiny a nadměrná konzumace...

Čunek nekandiduje na předsedu lidovců. Zaměří se na krajskou politiku

Jiří Čunek - KDU-ČSL (Vsetín)

Hejtman Zlínského kraje a senátor Jiří Čunek nebude kandidovat na předsedu lidovců. Chce se zaměřit především na...

Najdete na iDNES.cz