V celostátním kole ankety iDNES.cz můžete hlasovat od čtvrtečního poledne do půlnoci 19. června.
Výsledky hlasování v krajském kole zde |
Hlasování je tajné, výsledky se objeví až po skončení celostátního kola. Přidělit můžete jeden hlas (celostátní finále zde).
A z jakých unikátů čtenáři vybírali v krajském kole ankety?
1. Katova ulička v Kadani
Kadaň se může pochlubit nejužší uličkou v Česku. Je dlouhá 51 metrů, v nejužším místě měří pouhých 66 centimetrů a spojuje staré město se Špitálským předměstím. Vznikla už na počátku 14. století. Sloužila k odvádění přebytečné vody z náměstí do Bystřického potoka a při obraně města k přístupu na parkán.
Jmenuje se Katova ulička, protože vedla ke katovně. Kat tudy chodil na náměstí, na radnici mu předali odsouzeného k smrti a on ho potom odvedl na popraviště. Podle legendy v uličce straší zazděná jeptiška, která měla s katem poměr.
Pod názvem Katova místní uličku znají odjakživa, oficiální název ale neměla od první republiky. Loni v březnu radnice název posvětila a stvrdila ho úřední cedulí.
Ulička je obklopená gotickým zdivem původně středověkých domů a její vchod je tvořen gotickou brankou. Uličkou se běžně chodí, jen si lidé musí dávat pozor a dát si přednost, protože dva dospělí se v ní vyhnou jen výjimečně. Jako nejužší byla zapsána do České knihy rekordů v roce 2007 (o uličce v Kadani zde).
2. Kouřící hora Boreč
České středohoří je plné kopců vzniklých vulkanickou činností. Jeden z nich však jako skutečná sopka i "kouří". Je to důsledek geologické zvláštnosti, která ze znělcového vrchu u Lovosic vytvořila jakousi přírodní klimatizaci. Vrch se jmenuje Boreč a zatímco v zimě hřeje, v létě chladí.
Borečský vrch je totiž protkaný skalními puklinami, které procházejí od úpatí kopce k jeho vrcholu. V zimě tak hora u úpatí nasává studený vzduch, ohřívá ho a na vrcholu vypouští teplejší až o dvacet stupňů Celsia. Dojem kouře vytváří při mrazu ochlazená a zkondenzovaná vzdušná vlhkost (reportáž z Borče zde).
V létě naopak pukliny na vrcholu nasávají teplý vzduch a u úpatí ho vyfukují ochlazený až na čtyři stupně. Proto je na kopci v létě chladněji než v okolí. Díky tomu se na Borči lze i v zimě setkat v teplých vzduchových jámách s kvetoucími sedmikráskami a naopak v chladné suti na úpatí s vzácnými brouky, kteří tam přežívají jako relikty doby ledové.
Boreč má status národní přírodní památky, patří do soustavy chráněných evropských lokalit Natura 2000 a vede po něm naučná stezka.
3. Kostel s šikmou věží v Ústí
Ústecký gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie se může chlubit nejšikmější věží ve střední Evropě, čtvrté nejšikmější na celém světě. Na 65 metrů své výšky se vychyluje od kolmice o 200,9 centimetru (o měření zde).
K evropské kuriozitě přišlo Ústí při silném spojeneckém bombardování v dubnu 1945. Tři letecké pumy vybuchly v těsné blízkosti kostela a stavbu staticky narušily. První dny po náletu Ústečané čekali, zda se nahnutá věž dokonce nezřítí. Teprve po týdnu začaly záchranné práce.
Věž provizorně podepřela masivní dřevěná konstrukce a betonové injektáže zajistily stavbu proti dalšímu pohybu. V roce 1949, kdy zmizelo podpůrné lešení, byl kostel považován opět za stabilní. V té doby bylo naklonění věže změřené na 198 centimetrů a tento údaj se uváděl ještě nedávno. Jak ale beton v injektážích postupně tvrdnul i v dalších letech, je pravděpodobné, že si kostel tehdy ještě "dosedl".
Tři centimetry navíc mu přiznalo až po téměř šedesáti letech další měření při stavbě obřího nákupního centra Forum, které kostel obklopilo ze tří stran. Jak je věž šikmá, už je tak vidět jen z malého náměstíčka před kostelem nebo z prosklené fasfoodové jídelny v patře obchodního kolosu.
4. Rozhledna u Strupčic
Nových rozhleden v posledních letech vznikla spousta. Málokterá ale poskytuje tak bizarní výhled jako sedm metrů vysoká dřevěná vyhlídková věž u Strupčic na Mostecku. Stojí totiž na okraji těžební jámy uhelného velkolomu a vidět z ní je zdevastovaná podkrušnohorská krajina s panoramatem elektrárny Komořany a Unipetrolu.
Rozhlednu postavili dobrovolníci v létě 2012 v rámci kurzu Artefakt Prázdninové školy Lipnice. Potřebných 120 tisíc korun na stavbu poskytla filmová společnost Bionaut v rámci natáčení dokumentárního filmu o Mostecku "Na vodě".
Organizátoři projektu chtěli původně stavět na území společnosti Vršanská uhelná, ale tři čtvrtě roku s ní jednali neúspěšně. Nakonec pomohla obec Strupčice a jeden z obyvatel, který poskytl svůj pozemek na místě bývalé důlní výsypky.
Rozhledna dostala jméno Maják, protože v budoucnu z ní mají být vidět jezera vzniklá zatopením uhelných lomů. Nyní se o ni stará obec (o stavbě rozhledny zde).
5. Větrný mlýn Světlík
Nedaleko Horního Podluží ve Šluknovském výběžku stojí u rybníka Světlík mohutný zděný větrný mlýn s pěti lopatkami a otočnou střešní konstrukcí. V severních Čechách takových stálo víc, ale dnes jsou z nich jen zbytky přestavěné na rekreační chalupy. Ten ve Světlíku je jediný český mlýn holandského typu s dochovaným technickým vybavením a je zapsaný v seznamu nemovitých kulturních památek.
Postavený byl v roce 1843 jako součást hospodářství s pekárnou a původně stál v centru osady Lichtenberg s asi padesáti domy. Mlelo se v něm do roku 1945, pak byla ale osada vysídlena a zanikla. Dnes ji kromě mlýna připomínají už jen tři podstávkové domy.
Nynější majitelé zchátralý mlýn koupili v devadesátých letech a postupně ho mezi roky 2002 až 2009 obnovili. Důsledně přitom využili dochované součásti, takže mlýn je nejen funkční, ale i autentický (stránky mlýna zde).
6. Hitlerův les u Zubrnic
Při cestě přes Zubrnice na Ústecku se nad tamním skanzenem vyplatí dávat obzvlášť velký pozor. Naprostá většina projíždějících řidičů tam totiž v místech u kapličky stáčí oči k lesíku v protilehlé stráni a z pravidelných linek odlišné barvy se snaží vyluštit zbytky nápisu "Hitler".
Mnozí obyvatelé obce, návštěvníci i odborníci na historii jsou o existenci nápisu přesvědčeni. A to přesto, že lesníci upozorňují, že údajný nápis, který mezi smrky tvoří světlejší modříny, ve skutečnosti ohraničuje jednotlivá území v lese a dříve se těmito místy tahalo dřevo. Kdyby se totiž z méně odolných mladších smrků seškrábala při svážení dřeva kůra, zahynuly by.
Zastánci legendy o nápisu vytvořeném obyvateli Sudet na počest nacistického vůdce na to namítají, že příznivci nacistického vůdce mohli takové hranice do podoby Hitlerova jména upravit. Nápis byl takto prezentovaný mimo jiné v dokumentu, který vysílala Česká televize v době polistopadového uvedení seriálu o majoru Zemanovi.
Původní obyvatelé po válce odešli, a tak se z pamětníků už není koho zeptat. Letecké snímky, i ty pořízené nedlouho po válce, však žádný nápis neukazují.
Hitlerův les, jak se mu říká, je dobře vidět i z vysílače na Bukové hoře. K té se navíc jde přes zaniklou sudetoněmeckou obec Vitín, jejíž zbytky v lese zážitek z hledání tajemného nápisu násobí (o Vitínu zde).
7. Rumunský kostel v Mostě
Nejznámější církevní stavbou v Mostě je sice přesunutý kostel Nanebevzetí Panny Marie, kousek od něj ale stojí další pozoruhodná stavba, dřevěný pravoslavný chrám Nanebevstoupení Páně a Sv. Mučedníka Valentina. V letech 2010 až 2011 ho ve stylu transylvánské gotiky postavili tesaři z rumunského městečka Brsana. Dodržovali při tom tradiční postupy, takže konstrukci postavili bez použití hřebíků a skob, jen z dubového, jedlového a smrkového dřeva dovezeného z rumunského horského kraje Maramureš.
Podobných staveb je mimo Rumunsko jen několik. Stojí v Caracasu, Paříži a Chicagu. Impulsem k výstavbě bylo například to, že v Česku chybí pietní místo pro padlé Rumuny, kteří se podíleli na osvobození Československa za druhé světové války. Zároveň je náhradou za pravoslavný chrám zbořený spolu se starým Mostem (o stavbě chrámu zde).
Na stavbě chrámu se podílel rumunský stát a tamní pravoslavná církev, česká pravoslavná církev, soukromí sponzoři a město Most. Chrám byl vysvěcený v říjnu 2011.
