Úterý 31. března 2020, svátek má Kvido
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 31. března 2020 Kvido

Pevnost Hanička měla být úkrytem pro komunistickou elitu

  1:00aktualizováno  1:00
Nejdřív měla Hanička chránit prvorepublikové vojsko, potom se málem stala skladem zeleniny. Megatuny betonu v Orlických horách si vybrali i komunističtí pohlaváři jako kryt při jaderném výbuchu. Nic z toho se neuskutečnilo. Teď je z ní oblíbené muzeum, do kterého chodí i děti.

Tímto objektem, pěchotním srubem R-H-S-76, vystoupíte po zhruba hodinové prohlídce na povrch. | foto: Vratislav Konečnýpro iDNES.cz

Hanička dostala jméno podle nedaleké osady Hannchen nad Bartošovicemi. Z Bartošovic vás také k Haničce zavedou ukazatele, ale jinak je lepší soustředit se na mapu. Parkuje se u pěchotního bunkru R-S 74 "Na holém". K tvrzi je to potom ještě asi půldruhého kilometru ostřejšího stoupání.

Na rozcestí potom zahnete u ukazatele vlevo a po pár stech metrech stojíte před plechovým plotem. Vejdete dovnitř a - nic. Kdo zná ostatní velké tvrze – Dobrošov, Stachelberg, Skutina a další, udiveně se rozhlíží. Po vchodovém objektu ani památka. Jen jakási nevzhledná budova a garáž, v níž je umístěna vojenská technika. Právě přes tuto podivnost se dostanete k obrovským ocelovým vratům, která vedou do podzemí.

Betonové monstrum plné munice

Část kulometné výzbroje, kolo bylo běžným dopravním prostředkem. Armáda dokonce měla své cykloprapory.Ve vstupní hale je malé muzeum – zbraně, model bunkrů na povrchu a fotodokumentace výstavby i pozdější přestavby tvrze. Dělostřeleckou tvrz Hanička budovala v letech 1936 až 1938 pražská stavební firma Ing. Bedřich Hlava, po stavební stránce byla téměř dokončena. Chybělo jen osazení dělostřeleckou výzbrojí – 10cm kasematními houfnicemi.

Podle množství uskladněné munice byla Hanička nejpřipravenější tvrzí k obraně. Měla s ostatními bunkry palebně pokrývat německý nástupní prostor Bartošovice-Kunvald a Hanička–Rokytnice v Orlických horách. Některé průseky ale zůstaly palebně hluché, zasáhnout v hlubokých údolích nepřítele bylo takřka nemožné.

Objekty byly navzájem propojeny palebnými úseky, takže podle naprosto dokonale vypracovaného konceptu se chránily navzájem. K tomu ještě přispívaly protipěchotní a protitankové překážky, umístěné na přístupových místech.

Pevnosti ale měly od začátku pouze zadržovací charakter, spoléhalo se na to, že armáda ustoupí do vnitrozemí a vyčká zapojení se spojenců do bojů. Všechno nakonec zmařila mnichovská dohoda.

Technické vybavení úpravny pitné vody je stále funkční

Technické vybavení úpravny pitné vody je stále funkční

Kilometry chodeb, dráty a holé místnosti

Při návštěvě neuvidíte nic mimořádně zajímavého, ale chce to poslouchat výklad. Pak si holé stěny a kilometry drátů dáte do souvislostí. Před Mnichovem se počítalo s aktivní obranou, ať byl Vávrův film Dny zrady jakkoli ideologický, odhodlání bránit se bylo a některé sekvence filmu se točily i na Haničce.

Že by dobývání pevností nebylo snadnou záležitostí, zjistili Němci velmi záhy, když na ukořistěných bunkrech zkoušeli své dělostřelectvo přímou střelbou, k níž by při skutečném boji asi nikdy nedošlo.

Dělostřelecký objekt R-H-S 79 Na mýtině, pro tři houfnice ráže 100 mm, po zkouškách odolnosti německým dělostřelectvemBeton odolal střední i těžké ráži. Srub R-H-S-79, zvaný "Na Mýtině", na němž ostřelování zkoušeli, je největším vybetonovaným objektem na našem území s kubaturou 5 598 m3. Po válce zde měly být sklady n. p. Zelenina, ale nedostupnost terénu, zvláště v zimě, prokázala nelogičnost nápadu.

Akce Kahan

V letech 1969 až 1975 byla pevnost přístupná. V roce 1975 se rozjela Akce Kahan, prostor zabralo Federální ministerstvo vnitra a začalo se s budováním protiatomového krytu, který nikdy nebyl dokončen; práce na něm trvaly ještě v roce 1993. Od roku 1995 se znovu začalo s prohlídkou, v roce 2007 byl objekt prohlášen kulturní technickou památkou.

Komunističtí funkcionáři byli připraveni nejen na konvenční, ale i na jadernou válku. Museli by ji ale mít domluvenou, při nenadálém úderu by jejich transport do Orlických hor bylo asi velké drama.

Akce Kahan změnila ráz tvrze i okolních objektů, byla zrušena úzkokolejka, která uvnitř dopravovala munici i mužstvo, zmodernizovala se elektroinstalace, zmizelo překladiště.

Bunkry na povrchu

V podzemí bylo nejen velitelské stanoviště, ale také sanitární zázemí. Zbytky jsou stále k vidění. Zpátky na povrch se stoupá po téměř stovce schodů, které končí v lese nad Haničkou ve srubu "U Lomu".

Hlavní dělostřelecká a kulometná výzbroj byla v pancéřových zvonech

Hlavní dělostřelecká a kulometná výzbroj byla v pancéřových zvonech



Na stropnici tohoto bunkru jsou tři pancéřové prvky, zvon pro lehký kulomet a kopule pro těžký kulomet (nebývá obvyklé), a dále dva ventilační zvony. Další zvony jsou na ostatních objektech.

Nejsou ale původní. Originální sice přečkaly válku, ale v padesátých letech je odvezli bez povolení do Kovošrotu a roztavili.

V současné době dostávají objekty zásluhou obětavých bunkrologů původní podobu a jejich prohlídka rozhodně stojí za to. Bunkry se táhnou i na druhou stranu od parkoviště, od srubu Na Holém, takže pokud máte hodně času, čeká vás hezká celodenní procházka.

Hanička - technické údaje

Stavěno v letech 1936-38 stavební firmou Hlava z Prahy. Budovalo se 22 měsíců, náklady dosáhly 28 milionů předválečných korun. Posádka měla mít 426 mužů plus rotu k obraně překážkového systému. Protože tvrz nebyla plně vybavena, posádka VII. praporu 19. hraničářského pluku sídlila v Rokytnici v Orlických horách.

V pevnosti byla jen strážní služba. Pevnost měla 6 objektů, vzájemně propojených podzemím. Hlavní výzbroj" 3 100mm kasematní houfnice v dělovém srubu, dvě houfnice v otočných pancéřových věžích s dostřelem téměř 12 km, při kadenci 2krát 20 ran za minutu.

V podzemí pevnosti se zkoušel i komunikační systém pražského metra. Hanička je provozována městem Rokytnice, kterému připadla jako majetek.

Zajímavosti v okolí: Kostel v Neratově, na konci války poničení Rudou armádou, nyní opravený, v Niemojówě přechod do Polska, do Kladské kotliny, přehrada Pastviny, opevnění v oblasti Králík, zámek v Rychnově nad Kněžnou, Zemská brána na Divoké Orlici.

Otevírací doba

stránky pevnosti najdete ZDE

květen - červen

SO 9:30-15:00
NE, SV 9:30-14:00
červen v týdnu mimo PO prohlídky v 10:00, 11:00, 13:00, 14:00
červenec - srpen mimo PO 9:30-17:00
prohlídky v 10:00, 11:00, 12:00, 13:00, 14:00, 15:00, 16:00, 17:00

září - říjen

SO 9:30-15:00
NE, SV 9:30 - 14:00
PONDĚLÍ - ZAVŘENO ( MIMO STÁTNÍCH SVÁTKŮ )
V MĚSÍCÍCH LISTOPAD - DUBEN JE MOŽNÉ TAKÉ REALIZOVAT PROHLÍDKY.
DOPORUČUJEME TEDY OBJEDNÁNÍ DLE KONTAKTŮ.
Teplota v podzemí 8 stupňů Celsia. Doporučujeme teplé oblečení a vhodnou obuv.

Autoři:
  • Nejčtenější

Italská duše trpí. Běžte domů, křičí na sebe sousedé z balkonů ve Florencii

Ulice toskánské metropole Florencie, které jsou jindy plné turistů a kde se milenci z mostu Ponte Vecchio vždy kochali...

Koronavirus devastuje cestovní ruch, dva scénáře sumírují stomiliardové ztráty

Představy o šíři dopadů koronaviru na český cestovní ruch stále nemají pevné kontury. Asociace hotelů a restaurací na...

Kréta a koronavirus. Všichni se modlí, aby letos přijeli turisté, říká Češka

Ve své historii už Kréťané válčili proti Turkům i německým okupantům. Teď bojují s neviditelným nepřítelem, s...

Kde udělali soudruzi chybu? V Německu uchovávají v duchu NDR celé město

Pokud se občas ptáte stejně jako Jiří Kodet ve filmu Pelíšky, odpověď možná dostanete v braniborském Eisenhüttenstadtu....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kvíz: Sochy, které stojí za to. Otestujte se, jak znáte mistrovská díla

Tluče vaše srdce pro umění a líbí se vám sochy? A jak moc se vyznáte v sochařských výtvorech? Někteří z nás umí zařadit...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

INTERAKTIVNÍ GRAF: Porovnejte, jak se koronavirus šíří v různých zemích

Statistik, jak se šíří pandemie nového koronaviru, existují spousty. Někdy je ale těžké dát různá čísla do kontextu....

Premium

Milostná zápletka mladých lidí. Ústřední dvojice tuší, proč je Slunečná hitem

V lednu vstoupil na televizní obrazovky seriál Slunečná a od té chvíle si získal velké množství fanoušků. Nemalou...

  • Další z rubriky
Premium

Neznámá Praha. I Pražský hrad má tajemství, kam turistické cesty nevedou

Majestátně se tyčí nad Prahou jako blanický rytíř na bílém koni. I když je Pražský hrad vystaven náporu turistů, stále...

Na co zírá mašinfíra: Slunce, seno, Šumava. Tuto trať znají široko daleko

Dnes se opět vydáváme na Šumavu. Z Volar dojedeme na nejvýše položené nádraží u nás, Kubovu Huť, které leží ve výšce...

Český výletník: V Mělníku si potrpí na klamy. A kafe vám přivezou výtahem

Skoro každé historické město se pyšní nějakou branou nebo věží, ale asi nejromantičtěji s ní naložil středočeský...

Český výletník: Souboj Slezska a Moravy. Je hezčí Frýdek, nebo Místek?

Ti dva to spolu táhnou už desítky let, konkrétně od roku 1943. Frýdek a Místek tvoří dvouměstí, které jako osa...

Najdete na iDNES.cz