Právě o kácení v nejpřísněji chráněných místech Šumavy se dlouhodobě přou správci parku, přírodovědci a ekologičtí aktivisté s některými starosty a zástupci krajů. První hájí přírodní procesy, zatímco druzí prosazují zásahy dřevorubců.
V anketě odpovídalo 3563 lidí. Proti kácení napadených stromů se vyslovilo zhruba 78 procent dotázaných. Pro zásahy bylo 16 procent respondentů. Zbytek lidí nedokázal odpovědět.
Častým argumentem příznivců kácení je, že lidé se prý nechtějí dívat na uschlý les. Výsledky ankety ale přitom ukazují, že opak je pravdou.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA výsledky ankety nepřeceňuje, ale pokládá je za doklad toho, jak se návštěvníci Šumavy dívají na situaci v jednom zbytku pralesa. Asi je ovlivnilo, že na místě viděli zbytek horského smrkového pralesa, po kůrovci uschlé stojící stromy, polom i holiny, které v okolí vznikly kácením,“ míní Bláha.
Ředitel správy Národního parku Šumava František Krejčí tvrdí, že je potěšitelné, kolik lidí chápe národní park skutečně jako území, kde nemá člověk příliš zasahovat. "To se ovšem nedá říci o některých regionálních politicích, kteří tolik přírodě nefandí,“ konstatuje František Krejčí.
Chemická válka
Neshody co se týče postupu proti kůrovci v NP Šumava se naposledy objevily v létě, kdy ve druhých zónách parku proběhla tzv. chemická válka proti kůrovci a lesníci vystříkali biocidy na zhruba 150 000 kubíků dřeva (což je pro představu zhruba pětina popadaného dřeva po lednovém orkánu Kyrill). Ochránci přírody proti použití biocidů v parku protestovali. Více ZDE.
