Na Šumavě se kácí méně
Počet pokácených stromů na Šumavě rok od roku klesá. Zatímco ještě před deseti lety padlo k zemi ročně dvě stě až tři sta tisíc kubíků dřeva, v posledních letech ani ne třetina. Letos se z lesů odvezlo méně stromů, které zničil těžký sníh, vítr, ale i kůrovec.
Ruku v ruce s tím jde i nedostatek dřeva na topení. Šumavský park letos neuspokojil třetinu zájemců o dřevo na topení.
“V tuhle chvíli máme připraveno asi tisíc metrů kubických dřeva pro lidi na topení. Je to však stále ještě málo. Chybí nám pro ně ještě čtyři tisíce metrů kubických,” přiznává mluvčí národního parku Radovan Holub.
Dříve se hodně dřeva těžilo kvůli přírodním kalamitám nebo kůrovci. Pro lidi park dřevo zpracoval, nařezal a dovezl jim ho před domy. Dnes nemá park důvod v lesích zasahovat, a tak lidem nemá ani co prodávat. “V lesích je dřeva na topení dost. My však nemáme kapacitu stromy kácet a zpracovat je na palivo. Je to pro nás drahé,” přiznává Libor Hošek ze správy parku. Park si na zpracování dřeva najímá firmy.
Lidem žijícím na Šumavě správci parku nabídli, že si mohou do lesů dojít s motorovými pilami sami. “Nabízíme zájemcům, kteří dřevo na topení nesehnali, aby si je sami vytěžili v ceně čtyřicet korun za metr čtvereční v určených lokalitách,” řekl ředitel parku Alois Pavlíčko. Lidé však o takovou nabídku moc zájem nemají. Chybí jim čas, síla a technika k tomu, aby do lesa chodili.
Kůrovec u Prášilského jezera
Autor: Martin Janoška
Hospodaření na Šumavě se v posledních letech s příchodem nového ředitele Aloise Pavlíčka změnilo. Dříve se většina stromů napadených kůrovcem kácela, aby se předešlo dalšímu rozšíření brouka. Nyní lesníci zkoušejí ponechat lesy samovolnému vývoji.
V některých místech se však dál proti kůrovci zasahuje. “Kůrovcovými těžbami, tedy zásahy proti lýkožroutům, jsme letos vykáceli 17 tisíc metrů krychlových dřeva a kvůli sněhovým či větrným kalamitám 31 tisíc kubíků. To jsou jen zlomky toho, co se těžilo v parku před několika lety,” řekl Radovan Holub.
Lesníci v minulosti tvrdili, že jedině razantním zásahem, jako je kácení, je možné předcházet kůrovcovým kalamitám. I přes utlumení těžby a ponechání stromů v nejcennějších zónách šumavského parku se zatím žádná větší kůrovcová kalamita nekonala.
“Přírodu je potřeba ponechat samovolnému procesu, ona si s kůrovcem poradí. Rozhodně kůrovec Šumavu nesežere a nová cesta správy parku i omezení těžeb je krok správným směrem,” uvedl Jaromír Bláha z hnutí DUHA.
Alois Pavlíčko, šéf NP Šumava
O Šumavě, kácení dřeva, kůrovci a přirozené obnově lesa jsme psali:
O Šumavě, kácení dřeva, kůrovci a přirozené obnově lesa jsme psali:
