Klatovy nejsou nijak velké, ale návštěvníkům mají co nabídnout.

Klatovy nejsou nijak velké, ale návštěvníkům mají co nabídnout. | foto: MAFRA

Výlet do starobylé brány Šumavy. Klatovy postavili Němci, husité je vyhnali

  • 7
Vzhledem k našim bohatým dějinám je u nás několik měst, která se mohou pochlubit historií sahající mnoho staletí do minulosti. Tato města jsou dodnes plná památek, ať už architektonických, přírodních, nebo duchovních. Jedním z nich jsou i západočeské Klatovy.

První písemné zmínky o lidské osadě na území dnešních Klatov pocházejí z roku 1253, kdy severně od současného centra města stála obchodní osada a trh.

Už v době svého vzniku nesla osada jméno Klatovy, které zřejmě pocházelo od slova Kláty, označení pro pařezy nebo špalky. Samotné město bylo patrně založeno kolem roku 1260. Vybudovali ho němečtí osadníci a celé bylo postaveno ze dřeva a obehnáno kamenným hrazením.

Významným mezníkem v historii Klatov byl rok 1414, kdy na město uvalil klatbu „vzdoropapež“ Jan XXIII. Důvodem byl veřejný lynč jistého dominikánského mnicha davem rozhořčených měšťanů.

O pět let později se města zmocnili husité. Němečtí měšťané před nastupující hordou zfanatizovaných „svatých bojovníků“ raději uprchli a město se poněkud vylidnilo.

Ne nadlouho, husité z něj totiž vybudovali pevnost, která se stala oporou tzv. táborsko-sirotčího svazu, tedy jakéhosi radikálního sdružení husitských měst a obcí.

Zásadní byla pro Klatovy první polovina 19. století, kdy se rozvíjel textilní průmysl. Za druhé světové války se staly Klatovy jedním z center protifašistického odboje, během heydrichiády bylo v nedalekém Lubském lese popraveno 73 vlastenců.

Po roce 1948 v Klatovech vzniklo několik průmyslových závodů a město ztratilo své historické kouzlo, které bylo naštěstí po roce 1989 opět částečně obnoveno citlivými rekonstrukcemi.

Památka na každém rohu

Klatovy jsou plné architektonických památek. Pro každého milovníka dějepisu je procházka po místních skvostech přímo balzámem na duši, i když historie některých budov je dost temná a děsivá. To platí především o katakombách, které byly vybudovány v letech 1656–1676 pod jezuitským kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce.

Je v nich umístěno pohřebiště členů jezuitského řádu. Díky propracovanému ventilačnímu systému se těla mumifikovala, a ačkoliv jich byla většina zničena na počátku 20. století, třicet osm se jich podařilo zachránit a pečují o ně konzervátoři.

I sám kostel nad katakombami stojí za návštěvu. Několikrát vyhořel, do současné podoby byl restaurován v roce 1810. Povinností je pro milovníky historie návštěva 81,6 metru vysoké Černé věže postavené mezi lety 1547 a 1555 za účelem signalizace požárů a nepřátelských vojsk. Skokem z této věže ukončilo život šest sebevrahů, prvním byl v roce 1884 student Antonín Dobízl.

Jinou doporučeníhodnou památkou je barokní lékárna U bílého jednorožce, v níž je dnes lékárnické muzeum.

Barokní lékárna U Bílého jednorožce v Klatovech. (27. 5. 2020)

Dalšími památkami, kterými se Klatovy mohou pyšnit, je například budova radnice, kostel sv. Vavřince, dominikánský klášter, kdysi husity srovnaný se zemí, Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše, umístěné v budově bývalé Městské spořitelny, nádherné secesní stavby, hřbitovní kostel sv. Michala, postavený v roce 1380, nebo místní židovský hřbitov a synagoga.

Vzhledem k tomu, že Klatovy byly vždy významným centrem kulturního a duchovního života, narodilo se zde, nebo trávilo část svého života, velké množství významných osobností.

Klatovské katakomby ukrývají v kryptách kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce z Loyoly mumifikovaná těla členů jezuitského řádu a jeho dobrodinců.

Jmenujme snad jenom Josefa Dobrovského, architekta a mecenáše Josefa Hlávku, skladatele a sbormistra Jana Janáka, spisovatele a nakladatele Václava Matěje Krameria, básníka a divadelníka Jaroslava Kvapila, slavného lékaře Josefa Thomayera nebo spisovatele, dramatika, básníka a překladatele Jaroslava Vrchlického. Mimo jiné se zde narodila i populární zpěvačka, textařka a moderátorka Ester Kočičková.

Klatovy samozřejmě skýtají vyžití i pro sportovně založené návštěvníky: v květnu zde například startuje cyklistický závod Král Šumavy, je zde krytý bazén nebo zimní stadion, a navíc je nedaleko Špičák, největší lyžařský areál české strany Šumavy.

Přesto jsou Klatovy určeny hlavně milovníkům procházek po městě a pátrání po historických reáliích a souvislostech.

Klatovy jsou bránou do Šumavy

Klatovy jsou bránou do Šumavy

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz