Obyvatelé Bílky se před několika lety rozhodli, že si svou vesničku zkrášlí. Nejprve si postavili na návsi pod vzrostlou lípou kapličku, o rok později za ni umístili přírodní stůl z čediče a nakonec si nechali podél přístupových cest postavit čtrnáct netradičních skulptur. V překrásné tiché krajině pod Milešovkou tak mezi poli a loukami narazíte na velký kříž anebo kamenné sochy poutníka či anděla...
Bývalý ministr životního prostředí Ivan Dejmal, který se dlouhodobě věnuje proměnám české krajiny, počin Bílkovských chválí – zatímco většina vesnic v pohraničí upadá, tady si lidé obec vylepšují.
Tam, kde zapíchli šlechtice
Kaplička vyrostla v Bílce před šesti lety. Je ale už třetí v pořadí.
První vznikla už v první polovině 17. století a připomínala násilnou smrt litoměřického hejtmana Jana Václava Kuplíře ze Sulevic.
V listopadu 1638 se v okolních lesích konal velký hon. Když štvaní divoké zvěře skončilo, nahrnuli se všichni do místního hostince, kde se šlechtici pořádně opili. Následná hádka pak skončila smrtí jednoho z nich, vrah byl dopaden a uvězněn v Bílé věži na Pražském hradě, které se dnes říká Daliborka. O rok později pak byla na návsi postavena kaplička, která byla zasvěcena svatému Václavovi, patronovi probodnutého šlechtice. V Bílce stála kaplička bezmála sto let, pak byla natolik poškozená, že musela být nahrazena jinou obecní kaplí.
Ani druhá kaple ovšem "nepřežila" do současnosti. Po únoru 1948 chátrala, až byla v 60.letech zbourána.
Bílka v r. 1870. V průzoru kaplička sv. Václava, na horizontu Milešovka.
Zdroj: Regionální muzeum v Teplicích
* VÍCE ZAJÍMAVÝCH FOTOGRAFIÍ SI PROHLÉDNĚTE ZDE
Rehabilitace krajiny
Nová, moderní kaplička vyrostla v Bílce v roce 2000. Té původní se vůbec nepodobá, ale takový byl i záměr. Kaple architekta Ivana Noska se povedla, v soutěži Ústeckého kraje "Stavba desetiletí" získala čestné uznání za duchovní rehabilitaci zdejší krajiny.
"Ráz české krajiny, utvářené po husitských bouřích především barokem, je neodmyslitelný od kaplí a kapliček, rozesetých po vesnicích, na křižovatkách cest i ve volné krajině. Nejen, že to dodává pestrosti všednímu životu, ale současně je tím celá krajina posvěcena a pozdvižena do roviny duchovní," uvedl litoměřický biskup Josef Koukl, který kapličku vysvětil.
"V padesátých letech si moji rodiče pořídili v Bílce chalupu. Prožil jsem tu dětství a ten kousek světa ve Středohoří si zamiloval. To víte, že jsem se potil, aby kaplička dobře vypadala, protože jinak bych se odsud musel odstěhovat," řekl před časem v žertu architekt Nosek, který dlouhodobě žije v Německu, ale do Bílky často jezdí.
V nové kapli, o jejíž znovuzrození se zasloužilo občanské sdružení Bílka pod Milešovkou, přece jen kousek historie zůstalo. Dochoval se totiž původní zvon, který lidé od 60.let schovávali a který teď visí ve vysoké, úzké věžičce.
Kaplička sv.Václava v Bílce podle architekta Ivana Noska, rok 2000
Odpočinek na Mnichovu
Na velké židli vytesané z kamene, si můžete odpočinout po výstupu na Milešovku. Takové obří židle jsou podél cesty, která se vine mezi poli u Bílky, další čtyři. Co je na nich zvláštního? Kromě toho, že se jmenují Zvláštnosti, třeba to, že na dvou z nich jsou namalované souřadnice Mnichova.
Kamenné židle jsou jedním ze 14 novodobých umělých menhirů, které jsou součástí tzv. Cesty přátelství. Ta vznikla v téhle typické sudetské obci, kde před válkou žili hlavně Němci, v roce 2002. "Je to snaha přispět k obnovení přátelských vztahů mezi Čechy a Němci," vysvětluje Miroslav Hrubý, starosta Bořislavi, pod niž Bílka patří.
Bílka, Cesta přátelství. Jan Mladovský - Zvláštnosti. Rok 2006
Vzájemné gesto smíření a odpuštění
S návrhem Cesty přátelství přišel další emigrant, profesor Jan Koblasa, který se také podílel na vnitřní výzdobě kaple sv.Václava. Ten oslovil sedm českých a sedm německých sochařů, aby vytvořili skulptury jako zamyšlení vztahů mezi národy žijícími na jednom území, jejich historické kolize a nabídnutí gesta ke smíření a odpuštění. Autorem jedné z nich je i sám Koblasa.
Nad projektem převzal záštitu tehdejší prezident Václav Havel. Supermoderní sochy vyrostly podél dvou cest z Bořislavi a Černčic. Cesty se setkávají u bílecké kapličky a společně pak vedou na Milešovku.
Jednotlivé sochy si vytvářejí vlastní prostředí a tvoří dominantu krajiny, zároveň s ní však velmi citlivě komunikují. Sochy, které počítají se spolupůsobením světla a větru, jsou umístěny přímo na zemi podobně jako dolmeny a menhiry či keltské kříže. Na rozdíl od Keltů, kteří zpracovávali kameny přímo na místě, se ale jedná u umělé scenérie. Nicméně když kolem nich procházíte, máte pocit, jakoby sem snad odjakživa patřily.
Jan Koblasa - Volání hory. "Každá hora má svůdný hlas, který poutníka již zdálky láká, aby mu před vrcholem ukázala nové perspektivy a horizonty".
Podobně jako kaplička sv.Václava se i Cesta přátelství dočkala ocenění, ve druhém ročníku soutěže Stavba Ústeckého kraje 2004 získala čestné uznání.
Mezi místními obyvateli ovšem skulptury vyvolávají smíšené emoce. Někdo je z nich nadšen, někomu připomínají stavební kvádry, které se vysypaly z nákladního auta.
Rozruch vyvolaly i souřadnice Mnichova na kamenných židlích. "Jde o umělecké vyjádření toho, aby už nikdo nejednal o nás bez nás," vysvětlil Miroslav Jedlička z občanského sdružení Bílka pod Milešovkou.
STROJ ČASU
|
|
| Redakce iDNES děkuje za poskytnuté fotografie Regionálnímu muzeu v Teplicích a starostovi obce Bořislav panu Miroslavu Hrubému. |
*** ČTĚTE SERIÁL STROJEM ČASU PO ČESKU - ZDE
Kaplička sv.Václava v Bílce, rok 1870 |
Kaplička sv.Václava v Bílce, kolem roku 1900 |
Kaplička sv.Václava v Bílce, 2000 |
Bílka, Cesta přátelství. U sochy Pieta od Václava Gataříka (2002). |
Socha Campanella od Jaroslava Řehny v Bílce, na obzoru je vidět Milešovka. "Kámen stojí na cestě a hledí do krajiny. Poskytuje přístřeší zvonu, který se větrem pohybuje a tiše zvoní. Poutníka má přivést k zamyšlení" - z brožury Cesta přátelství. (březen 2006) |
Bílka, cesta přátelství. Ingo Warnke, Poutník v cizině. Dva kamenné bloky s vytesanými velkými průhledy do krajiny. Kolemjdoucí může vnímat jeho postavu v krajině i skrze něj. Výraz sochy je ovlivněn znakem asijského Orákelu, tedy poutníka, který se zastavil na cestě a uvažuje, kam dál povedou jeho kroky - z brožury Cesta přátelství. (březen 2006) |
Symbol palmy, v jehož podstavci je kříž a dále se rozrůstá do stvolu a květů. "Ve Starém zákoně nazývá Šalamoun svou milovanou jménem Tamar (tamara je hebrejsky palmy). Její rovný vysoký růst symbolizuje spravedlnost" - z brožury Cesta přátelství. (březen 2006) |
Pískovcová písemná tabule. Zprostředkovává poselství ve formě zpodobnění Rilkeho básně Tichý přítel - sonet XXIV z cyklu "Sonety pro Orfea" (březen 2006) |
František Rückner - Twist and Shout (propletenec a zvolání). Konfrontace dvou propletených útvarů ve svém středu pevně spojených, oddělených jenom ve spodní a horní části, znázorňující historickou situaci v regionu Českého středohoří jednou jako samostatný a jindy mimořádně spletitý vývoj, vykazující značnou dávku expresivity - z brožury Cesta přátelství (březen 2006) |
Cesta přítelství v Bílce. Jan Koblasa - Volání hory. Na dvou sloupech umístěný mohutný balvan s otvorem uprostřed. Tento průhled do dálky je přes svou nepřístupnost tajemným bodem svatyně, jeho skulina míří k nekonečnu. "Každá hora má svůdný hlas, který poutníka již zdálky láká, aby mu před vrcholem ukázala nové perspektivy a horizonty." - z brožury Cesta přátelství. (březen 2006) |
Cesta přítelství v Bílce. Jan Koblasa - Volání hory. "Každá hora má svůdný hlas, který poutníka již zdálky láká, aby mu před vrcholem ukázala nové perspektivy a horizonty." Na dvou sloupech umístěný mohutný balvan s otvorem uprostřed. tento průhled do dálky je přes svou nepřístupnost tajemným bodem svatyně, jeho skulina míří k nekonečnu - z brožury Cesta přátelství. (březen 2006) |
5 lavic určených k odpočinku i vnímání krajiny, protože... "vlastností míst je dávat současnou podobu minulosti" - z brožury Cesta přátelství. (březen 2006) |
Umístění dvou kamenů má takovou podobu, že vytváří meziprostor formy kříže, kterým je možný průhled do krajiny. Z jiné perspektivy je viditelná otevřenost jen z hořejšího prostoru. "Mimo symbol kříže se jedná ještě o otevřenost, dialog a průhlednost, tedy možnost sblížení" - z brožury Cesta přátelství. (březen 2006) |
Kaplička sv.Václava v Bílce, pohled zezadu s čedičovým stolem (březen 2006) |
Kaplička sv.Václava v Bílce, 2006 |
Kaplička sv.Václava v Bílce, začátek 20.století |
Kaplička sv.Václava v Bílce, 20.léta 20.století |
