Už samotný Velký Blaník je s geologií zajímavě spjat, vždyť z této bájné hory pochází jeden ze základních kamenů národního divadla. V těsné blízkosti se vine zrekonstruovaná naučná stezka zlatodůl Roudný, nebo můžete hledat české granáty, podívat se do mramorového lomu nebo prozkoumat skálu, odkud vyjedou blaničtí rytíři. Celkem na vás čeká 31 zastávek geoparku v této oblasti, z toho zhruba desítka v těsné blízkosti Blaníku.
Český svaz ochránců přírody ve Vlašimi tady odvedl povedenou práci. Nejen, že vytvořil samotný projekt geoparku, ale před dvěma lety pod Blaníkem vybudoval skvělé informační centrum „Dům přírody Blaníku“.
Dům přírody Blaníku
Dnešní výlet zahajujeme právě u Domu přírody, který leží u silnice mezi Kondrací a Křížovem. Je to zároveň perfektní výchozí místo pro výstup na Blaník, kam vede červená turistická značka.
Informační centrum představuje návštěvníkům přírodu CHKO Blaník a národního geoparku Kraj blanických rytířů i slavnou blanickou legendu o spícím vojsku. V přízemí nacházíme obří plastickou mapu oblasti a spoustu naučných panelů věnovaných přírodním, geologickým a kulturně historickým zajímavostem Podblanicka.
Dřevěné schody nás potom přivádí do podkroví s projekčním sálem, kde si můžeme vybrat z nabídky několika naučných dokumentů. Naše děti tu našly i prostor na hraní a testy a hry s přírodovědnou tématikou.
Na palouku před dřevěnkou objevujeme a zkoumáme expozici hornin v podobě obřích balvanů s popiskami, takže teoreticky jsme nyní na náš geologický výlet dobře připraveni!
Výstup na Blaník
Většina návštěvníků Blaníku vyráží na vrchol z opačné strany, od Louňovic. Od Krasovic je cesta klidnější, ale také náročnější. Nejprve od Domu přírody sestupujeme do kaňonu potoka Brodec. Romantické údolí Brodce lemují četné skalní výchozy ortoruly, ve které obdivujeme obrovské černé krystaly turmalínu.
Cesta není značená a provádí nás hezkými loukami s několika osamělými chatkami. Po asi 300 metrech po proudu potoka nacházíme náš cíl, malou sluj, pravděpodobně pozůstatky po těžbě mramoru.
Jedna ze skal na Velkém Blaníku zvaná Slepičí
Hlavní horninou Blaníku je právě tvrdá ortorula, světlá přeměněná hornina, díky jejíž tvrdosti se zachoval masiv Blaníku. Překračujeme potok Brodec a stoupáme po červené značce na Slepičí skálu.
Na rozcestí uhýbáme vpravo na zelenou značku, která nás přivádí k odbočce na Veřejovou skálu. Podle pověsti právě odtud vyjede svatováclavské vojsko z hory ven. Asi patnáct metrů vysoká skála neodolá naší zvědavosti a škrábeme se na její vrchol, ze kterého se otevírá zajímavý výhled k severozápadu.
Na samotném vrcholu Blaníku, kam vzápětí doputujeme po zelené, najdeme také několik skal. Zajímavostí jsou přírodní skalní hrnce zvané „Čertovy mísy“, které nacházíme severně pod vrcholem. Vznikly vyvětráním méně odolné uzavřeniny nebo postupným působením mrazu.
Rozhlednu tentokrát vynecháváme a nacházíme si alternativní rozhledové místo na skále jižně od vrcholu. Je odtud dobře vidět Malý Blaník stejně tak jako blízké vrcholy Vysočiny, například 744 m vysoké Strážiště.
Za českými granáty
Po sestupu z Blaníku a návratu k parkovišti vyrážíme po silnici ke Křížovu, kde po asi 700 metrech najdeme na úbočí Křížovské hůry opuštěný lom. Těžba tady byla zastavena v 80-tých letech a lom nyní zarůstá. Nacházíme tu zajímavé prostředí nízkého lesa, s obrovskými odlomenými balvany, které těžaři už nestačili zpracovat. Kouzlo lomu doplňuje malé jezírko se spoustou pulců.
Vrháme se s kladívky a bušíme do kamení. Zdejší ortorula totiž vzácně obsahuje miniaturní krystalky českého granátu, neboli pyropu.
Lom pod Křížovskou hůrou
Kamenné moře pod vrcholem Velkého Blaníku
Polodrahokam se nám ale nedaří najít, takže kladívka odkládáme a vyrážíme na horní hranu lomu. Výstup netrvá dlouho a z vršku můžeme obdivovat neobvyklý pohled na zalesněný masiv Velkého Blaníku. Zpět k parkovišti se vracíme po loukách přes Krasovskou hůru s hezkým výhledem na obec Kondrac. Právě v Kondraci máme v plánu navštívit restauraci U Matoušků a dát si něco dobrého k obědu.
Mramorové lomy a zlatodůl Roudný
Kdo má chuť poznat další lokality, nabízí se v okolí Blaníku spousta dalších možností. My po obědě vyrážíme po červené značce směrem k Vlašimi. Asi tři kilometry za Kondrací leží opuštěné Jinošovské lomy. Dříve se tu těžil hlavně mramor, dnes tu najdeme minerály vzniklé při kontaktu vápence s křemennými žilami – například vesuvian, wollastonit, grossular, nebo fluorit.
Místo je hezky upravené, nacházíme tu několik informačních tabulí a obdivujeme část mramorové skály, kterou pro názornost dokonale vyleštili. Zajímavá jsou i mělká jezírka s populacemi pulců, žab a vodního hmyzu.
Další velkou geologickou zajímavostí, kterou můžeme doporučit, je zlatodůl v Roudném. Místo leží jihozápadně od Blaníka a zaslouží si samostatný výlet (psali jsme zde).
Roudný býval významnou zlatonosnou lokalitou a na počátku 20. století byl dokonce nejvýznamnějším zlatodolem ve střední Evropě.
Dnes tu najdeme už jen pozůstatky staveb, ale podle dobových fotografií si lze představit, jak obrovský zásah do přírody zdejší těžba zlata louhováním v kyanidu a rtuti představovala.
Trasa naučné stezky má celkem 15 zastavení, kde s pomocí velkých tabulí proniknete do způsobu těžby zlata. Postupně vás zelený pruh provede lesem, přes opuštěné odkalovací nádrže nebo kolem pozůstatků těžebních věží.
Může se hoditWebové stránky: Občerstvení na trase: Louňovice pod Blaníkem, Kondrac – U Matoušků. Na vrcholu Velkého Blaníku najdete rozhlednu s možností občerstvení. |
