Uherské Hradiště Novodobá mučírna
Prohlídka uherskohradišťské věznice pro veřejnost. (srpen 2021)
Úzká zamřížovaná okénka a těžké dveře uzavírající vstup do malých cel. Doznání vytlučená holemi z lidí u výslechů a další příklady praxe „středověké“ justice, obohacené o „novodobé metody“ jako týrání elektrickým proudem. Zmíněné hrůzy se tu přitom odehrávaly relativně nedávno, v 50. letech minulého století. Bývalá věznice a justiční palác v Uherském Hradišti přibližuje netradičně syrovou muzeální expozicí období teroru nacistického a následně komunistického režimu.
GPS: 49.0691178N, 17.4657578E
Parking: v centru Uherského Hradiště, hned u ulice Politických vězňů
Čelákovice Hladoví mrtví
Středověká tvrz a regionální muzeum v Čelákovicích
Oddělit hlavu od těla, ústa mrtvoly vycpat česnekem. Hruď probít dubovým kůlem, ruce a nohy zpřelámat, svázat, zatížit kameny. A raději navždy zapomenout, aby jen pouhá myšlenka živých nepopouzela po krvi lačnící nemrtvé k procitnutí. Známý barbarský rituál, který má zabránit řádění upírů, byl ve světě řídce praktikovaný. V lokalitě Mrchovláčka u Čelákovic byl ovšem proveden u tuctů těl. Byla to celá vampýrská epidemie. A další údajní upíři tu v dosud neobjevených hrobech čekají dál.
GPS: 50.1603725N, 14.7700800E
Parking: po D10 do Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi a odtud přes řeku do Čelákovic
Příbram Hornický kahan
Mariánská štola. Při tragédii v roce 1892 tu zemřelo 319 horníků.
Neštěstí na dole Marie bylo tragédií, kterou Evropa nepamatovala. Poslední květnový den roku 1892 došlo neopatrnou manipulací k požáru na šachtě. Oheň uvolnil otravné plyny, a jedovatý dým se rychle šířil do dalších napojených důlních děl. Březové Hory u Příbrami přikryl smutek těžší a černější než olověný prach. Pod zemí zůstalo 319 horníků. O jejich posledních chvílích vyprávějí dojemné dopisy, které sepsali na rozloučenou poté, co vyhasla naděje na záchranu.
GPS: 49.6811011N, 13.9906631E
Parking: na nádvoří Msgre. Korejse, ke štole je to už jen pár kroků
Všeruby, Plzeňsko Hájenka smrti
Hubert Pilčík na pitevním stole.
Hubert Pilčík sliboval lidem bezpečný přechod přes hranice, ale jediné, co jim mezi lety 1948–1951 poskytl, byla brutální smrt. Z mordování emigrantů si udělal živnost. Prokázáno mu bylo pět vražd, podezřelý byl nejméně z osmi dalších. Nebýt požáru v bývalé hájence Lipovka, kde se ohněm zbavoval důkazů, nejspíš by se na to nepřišlo. Celý borový les tak může být jedním velkým pochmurným hřbitovem obětí sadistického vraha.
GPS: 49.8448461N, 13.2535639E
Parking: po II/205 až k osadě Lipovice-Nekmíř, jen kousek od bývalé hájenky stojí restaurace.
Černé Voděrady, Říčansko Vodní zrcadlo
Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny
Do kruhu vysekané balvany z žuly, svalené na břeh Zvánovického potoka, si neprávem vysloužily pověst staroslovanského obětního místa. Tak tomu ovšem není, kameny tu byly vyráběny jako mlecí žernovy pro nedaleké rudné doly. Pokud však toužíte po staroslovanském obětišti a dost možná i keltské věštírně, vydejte se proti svahu až ke skalám, kde je v kameni vytesána mísa. Tady se předci o budoucnosti radili s vodou.
GPS: 49.9423644N, 14.7926806E
Parking: z Černých Voděrad po zelené necelé dva kilometry a ke skále pak jen kousek
Hrad Houska Brána pekel
Hrad Houska: Brána do pekel
Bezedná jáma, z níž čpí síra. Na počátku 14. století jistě neklamné znamení, že místo má co do činění s mocnostmi pekelnými. Jenže skalisko s branou do podsvětí mělo až příliš strategickou polohu, takže tu hrad Houska nakonec přeci jen vyrostl. S tím, že přímo nad domnělým komínem čertovské kuchyně vznikla jako ochranná pečeť vysvěcená kaple. Na klidu to obyvatelům nepřidalo, hrad šel z ruky do ruky. Nejblíž peklu je to odtud.
GPS: 50.4909178N, 14.6240339E
Parking: po klikatých okresních silničkách sem dorazíte z Dubé, v podhradí – Horní Housce – je parkoviště
Klatovy, Pošumaví Morbidní senzace
Statek u Javorné na Šumavě, který patřil Ivanu Roubalovi
Rodinné tragédie, noční můry, sebevraždy, násilné vystěhování. Statek u Javorné na Šumavě se možná jmenuje Pohádka, ale poslední dvě století byl spíš kulisami k hororu. Nepřidal tomu ani poslední majitel, sériový vrah Ivan Roubal. Skutečně se zde vraždilo a těla obětí, dodnes pohřešovaných, tu nechal zkrmit chovanými prasaty? Je to jedna z mnoha záhad, které se s touto ruinou statku pojí.
GPS: 49.2646275N, 13.2570292E
Parking: až do Bradné u obce Čachrov dojedete autem, pak tři kilometry pěšky
Vizovické vrchy Zapálené paseky
Vypálení obce Ploština na Valašsku nařízené gestapem 19. dubna 1945 připomíná tento památník.
V osadách Ploština, Prlov a Vařákovy paseky už partyzáni přítomni nebyli, když sem ke konci války dorazila komanda nacistických vojáků, speciálních jednotek SS. Vybili se na civilistech. Stříleli, bodali, zapalovali domy a stodoly. Místní v nich zaživa upalovali. Masakry se odehrály na samém sklonku války. Prolitá krev nevinných napáchala ještě mnoho zla, řešilo se, kdo odbojáře vlastně zradil, jak to bylo s konfidenty uvnitř partyzánské skupiny.
GPS: 49.1950625N, 17.9585331E
Parking: k památníku v Ploštině přijedete od Drnovic, pak po naučné stezce
České Budějovice Branišovský les
S branišovským lesem se pojí několik pověstí a legend.
Nechvalně proslulý a přitom možná nejpřeceňovanější strašidelný les v Česku. Mezi Borem a Vlčí jámou, na samém okraji Českých Budějovic, tu kdysi fungoval morový hřbitov. Dnes je tu hřbitov zvířátek. Mordovalo se tu před staletími. Později tu stála vojenská posádka, kde docházelo k „nevysvětleným“ sebevraždám. Zmiňován je přízrak Černého muže a historky o podivných úkazech na obloze. Je toho trochu moc. Nejlepší bude, když se to sem vydáte prověřit sami. Pochopitelně až v noci.
GPS: 48.9822450N, 14.4272961E
Parking: v ulici A. Barcala, do lesa, přes silnici, pak po červené
Velhartice, Sušice Černá magie
Kostelík ve Velharticích
Popelavá dívčí tvář, která údajně shlíží z omítky kostelíku ve Velharticích, je jen jednou ze zvláštností zdejšího hřbitůvku. Neoznačené hroby prý zakrývají dávný zločin, je tu podivný kříž na podlaze kostela. Lidé se tu cítí nesví.
Co stojí za oním neklidem? Může za to snad pokus o provedení nekromantského obřadu, oživení mrtvého. Místo mohutně inspirovalo Karla Jaromíra Erbena k sepsání Svatební košile a skutečně není lokalitou, kde byste sami chtěli trávit čas po setmění.
GPS: 49.2602711N, 13.3825497E
Parking: parkoviště přímo za hřbitovní zdí s výhledem na kostel sv. Máří Magdaleny
