Děčínský Sněžník (723 m) tvarem připomínající stolovou horu je nejvyšším bodem Děčínské vrchoviny a potažmo i CHKO Labské pískovce. Výstup na něj může být velmi jednoduchý, ale i náročný, záleží na zvolené trase.
Určitě nejhodnotnějším zážitkem je celodenní přechod celým pískovcovým masívem od západu na východ od skalního labyrintu Tiských stěn až po Pastýřskou stěnu v Děčíně.
Labyrint Tiských stěn
Listopad bývá sice považován za turisticky mrtvé období, pro návštěvu Tiských stěn je to však měsíc naprosto ideální. Volně přístupné skály jsou v lese bez listí více vidět a zájem o jejich prohlídku bývá už jen sporadický.
Tiské stěny, nevelký labyrint svrchnokřídových pískovcových skal, je svým utvářením velmi podobný mediálně známějším Adršpašským nebo Prachovským skálám.
Vzhledově (nikoli ovšem návštěvností) se však poněkud liší. Skaliska jsou „vrstevnatější“, nižší a ve svrchních partiích přecházejí do jednolité skalní terasy vysoko vyčnívající nad okolí.
Zjednodušeně lze říci, že labyrint Tiských stěn má dvě patra – ukryté dolní s převládajícím bludištěm a visuté horní s vyhlídkami.
Hlavním výchozím místem je parkoviště u kostela v Tisé, odkud se krátkým strmým výstupem dostanete v průrvě mezi skalními stěnami na Skalní náměstí k budce se vstupenkami, informacemi a suvenýry. Je možné, že v listopadu ušetříte na vstupném, zároveň však přijdete o orientační plánek s vyznačením hlavních skalních útvarů.
Tiské stěny nabízejí dva okruhy - Velké stěny a Malé stěny, které dohromady vytvářejí nepravidelnou osmičku. Při plánování prohlídky je nutné vzít do úvahy fakt, že doba strávená v Tiských stěnách bývá obvykle výrazně vyšší, než by člověk předpokládal na základě kilometráže chodníků. Na zhruba tři kilometry značených cest je dobré si vymezit čas aspoň dvě hodiny.
K Hřebenové boudě po značkách nebo po silnici
Děčínský Sněžník vzdálený vzdušnou čarou zhruba pět kilometrů je vlastně jen pokračováním stejné pískovcové geologické struktury, na níž se vytvořily Tiské stěny. Jde o náhorní pískovcovou plošinu, mírně ukloněnou k severu, která spadá strmě dolů na jih přes ostrou skalní hranu.
Jižní hrana Tiských stěn
Velký okruh Tiských stěn
Tiské stěny a Děčínský Sněžník spojuje červená turistická magistrála protažená souvisle přes celé Krušné hory až z Českého lesa. A končí v Děčíně pod Pastýřskou stěnou. Z časových důvodů může být nemilé, že červená trasa z Tisé nejde přímo ke Sněžníku, ale „véčkovitě“ si zachází k severu do letoviska Ostrov. Nabízí sice průchod méně známými skalními labyrinty Ostrovských skal a Volských kamenů, ale taky citelnou ztrátu výšky.
Přímá cesta po rovině je asi o tři kilometry (nebo o hodinu) kratší, vede ovšem po silnici, na níž lze tak leda stopovat. Takže vyberte si… Záleží asi na čase stráveném v Tiských stěnách, hodina k dobru i za cenu chůze po asfaltu se při více než 20 km túře může hodit.
Obě varianty se spojují kousek před Hřebenovou boudu u křižovatky silnic ve vesničce Sněžník. Zde se nachází velké parkoviště, odkud berou Děčínský Sněžník útokem zástupy motorizovaných výletníků, kteří sem obvykle přijíždějí právě z prohlídky Tiských stěn. Ale to v pozdním podzimním ročním období nehrozí.
Hřebenová bouda pod Děčínským Sněžníkem
Výstup na Děčínský Sněžník
O to příjemnější může být posezení v Hřebenové boudě, která stojí tak akorát v místě, kde je v rámci souvislého přechodu z Tisé do Děčína čas na odpočinek a oběd.
Nejvyšší stolová hora
Děčínský Sněžník bývá často titulován jako nejvyšší stolová hora v Česku. To je však sporné, jelikož geomorfologové klasifikují Sněžník nikoli jako stolovou horu, ale jako ukloněnou kuestu. A například v Broumovských stěnách mají podobně utvářené kopce i větší nadmořské výšky. Pokud však Děčínský Sněžník nemá být stolovou horou, pak se jí určitě alespoň velmi podobá.
Zdolání Děčínského Sněžníku od Hřebenové boudy je záležitostí opravdu velmi jednoduchou. Převýšení 130 m na dva kilometry je možné realizovat buď v celé délce po asfaltové silničce, nebo v horní polovině po kamenité stezce proplétající se skalnatým jihovýchodním okrajem vrcholové plošiny. Obě trasy se potkávají u rozhledny, resp. výletní restaurace na vrcholu.
Vrcholové plato na Děčínském Sněžníku
Rozhledna na Děčínském Sněžníku je skutečnou ozdobou hory a patří mezi nejstarší a nejhezčí stavby svého druhu v Čechách. Původně to byla geodetická věž I. řádu sloužící pouze zeměměřičům, záhy po vybudování v roce 1865 ji však začali využívat i výletníci. Za příznivé dohlednosti je z ní rozhled přímo fantastický.
Další malebná vyhlídková místa jsou rozseta po okrajích vrcholové plošiny, kde se pískovcové skály lámou a terén spadá příkře dolů. Nejznámější je Drážďanská vyhlídka na severozápadě u příjezdové silničky. Co je možné z ní spatřit, napovídá samotný název hezké a vyhledávané lokality.
Ferraty a zoologická zahrada
Většina svátečních výletníků se od rozhledny vrací zpět k Hřebenové boudě. Nejrychlejší přesun nabízejí v létě oblíbené koloběžky. Kdo chce však pokračovat dál do Děčína, musí na zábavný adrenalin zapomenout a vzít zavděk méně širokou cestičkou mezi pokroucenými kmeny bříz a jeřábů. Ta nejdříve zvolna klesá po ukloněném svahu kuesty, od rozcestí Pod Koňskou hlavou nabírá spád a rychle zmenšuje více než 600 m převýšení mezi vrcholem Sněžníku a hladinou Labe v Děčíně.
Masiv Děčínského Sněžníku od východu
Objevující se domy děčínských místních částí Nová Ves a Čechy ještě zdaleka neznamenají blížící se konec putování. V cestě stojí protáhlý hřbet Pastýřské stěny, na který je třeba nečekaně vystoupat. Odměnou jsou hezké zpětné pohledy na celý masív Sněžníku z několika menších skalních vyhlídek.
Terén posledního úseku má již charakter městského lesoparku. Červená značka míří k romantické výletní restauraci Nebíčko na impozantním východním ukončení Pastýřské stěny nad řekou Labe. Skalní útes nabízí skvělou podívanou ze stometrové výšky na Děčín a taky kvalitní ferratový park se 14 druhy cest různé obtížnosti.
Oblíbeným místem v lesoparku Pastýřské stěny je i nevelká zoologická zahrada. Otevřeno mívá po celý rok. Pokud zbude v krátkém podzimním dni ještě čas, nenechte si její prohlídku ujít.
Může se hoditMapa Itinerář trasy Jak se tam dostat Do Sněžníku jezdí autobus z Děčína pouze o víkendech. |
